Dark World [One Direction]

5.

,,Půjde o tohle... Ty budeš tady. Budeš pro mě pracovat. Teda ne přímo pro mě. Přiřadím tě k jednomu z mých lidí. Ten si s tebou bude dělat, co uzná za vhodné. Bude to čistě na něm. A ty budeš mít střechu nad hlavou, jídlo, zábavu i práci. Bude to hodně podobné životu s Ashtonem, ale lepší. Tak co, bereš to?" povytáhl obočí.

Zvažovala jsem, co teď dělat. U Ashtona už nechci být. Nechci ho ani vidět, ani cítit. Nic. Ashtona už nikdy. A když bude tenhle život lepší, proč to nevzít? Stejně nemám žádnou pořádnou budoucnost. Přestala jsem ji mít před dvěma lety, když jsem se nechala zblbnout tím bastardem. Nemůžu teď nic ztatit.

Ještě jsem promýšlela pro a proti, ale nakonec jsem přikývla.

Vítězně se usmál. ,,Dobře." řekl a vstal. Pak mi jedním pohybem strhl z úst pásku, při čemž jsem bolestně vyjekla a do očí se mi vehnaly slzy. Muž se zasmál a zbavil mě provazů na rukou.

Konečně. Pohnula jsem rukama a úlevně vydechla, když se mé ztuhlé klouby rozpohybovaly. Už jsem myslela, že mi ty ruce upadnou!

,,Mimochodem, jsem Zayn." řekl a vzal do ruky mobil. Tak Zayn... To jméno k němu sedí.

,,Platí to?" zeptal se do mobilu. Chvíli poslouchal. ,,Fajn. Tak si pro ni přijď." řekl pak a zavěsil.

,,Tady, podepiš to." podal mi papír a já si ho ihned přečetla. Byl v podstatě o tom, že jsem pod jeho ochranou i mocí. Podepsala jsem to a vrátila mu papír. ,,Řekni něco. Chci slyšet tvůj hlas." řekl.

Odkašlala jsem si. ,,A co chceš slyšet?" zeptala jsem se a byla celkem překvapená, když mě můj hlas nezradil a já mluvila normálně.

,,Moc pěkný." ušklíbl se na mě.

Ozvalo se zaklepání. Zayn opět zvolal "dále" a do místnosti vešel hnědooký brunet. Jeho výraz neukazoval žádné emoce.

,,Čau." řekl a přešel k Zaynovi, načež se přátelsky objali.

Zayn se zazubil. ,,Užij si ji." mrkl na něj a brunet se zasmál. ,,Neboj." řekl a přešel ke mně. Polkla jsem. Byl vysoký a svalnatý a i z něho jsem pociťovala zvláštní druh strachu.

Hluboce se mi podíval do očí a pak nastavil ruku. Váhavě jsem ji chytla a stoupla si.

,,Nemáš se čeho bát." usmál se. ,,Čau Zee." řekl ještě a pak už jsme šli pryč z bytu.

Vyšli jsme ven a já se konečně zase nadechla čerstvěho vzduchu. Ten brunet mě stále vedl za ruku.

Vedle Louisova Mustanga stálo další auto. Zjistila jsem, že to je ten samý Nissan GT - R, jako byl v té budově. Mé srdce zajásalo. Je to moje oblíbené auto.

,,Sedej." pobídl mě, když jsem už přes minutu civěla na trochu zaprášenou kapotu.

Zatřepala jsem hlavou a nasedla do auta. Po chvilce nasedl i brunet.

,,Takže... Ty jsi ta Alexandra..." konstatoval. ,,Pokud to vydržíš, tak ti hned jak dojedeme domů všechno vysvětlím, jo?" přikývla jsem. Hlas mě najednou nechtěl poslechnout, nedokázalo ze mě vyjít vůbec nic.

Brunet nastartoval a já se usmála. Ten zvuk je k nezaplacení.

****

Čekala jsem cokoli, ale tohle ne. Když jsme dojeli domů, vjeli jsme do ohromné garáže. Zaparkovali jsme mezi ostatní auta s vystoupili jsme. ,,Okukovat můžeš pak. Teď pojď, dostaneš jídlo a tak dál." řekl a já přikývla. Následovala jsem ho do rohu garáže, kde byly dveře. Vešli jsme a ocitli se u schodů, které jsme vyšli. Pak brunet odemknul dveře a my vešli dovnitř.

Objevili jsme se ve velmi prostorném, moderním obýváku propojeném s kuchyní. Všechno bylo nádherně sladěné. Kuchyň do červené, bílé a černé barvy, obývák do černé, bílé a šedivé barvy. Pak tu byly nejméně čtvery dveře.

Brunet mi pokynul, abych si sedla na kožený gauč. Udělala jsem tak. Hodlala jsem být hodná holka, než zjistím, jaký opravdu je.

,,Takže. Jmenuju se Liam a tohle je odteď tvůj nový domov. Opravdu se mě nemusíš bát nebo něco. Pak se stavíme pro tvoje věci s případně něco dokoupíme. Jo a přes den budeš moct dělat co budeš chtít, pokud ti nedám nějakou určitou práci nebo úkol. Ale je tu jedna podmínka a to taková, že tyhle prostory neopustíš bez mého souhlasu nebo doprovodu. A vlastně... Pokud budeš v garáži, nevstoupíš do dveří s číslem 3. Rozumíme si?"

Nadechla jsem se. ,,Jo. Chápu." přikývla jsem, i když jsem žádné dveře s číslem 3 nikde nezahlédla. ,,Ale... Ehm. Co myslíš těma úkolama a prací a tak?" zeptala jsem se s obavami.

Liam se uchechtl. ,,Nebudu tě nutit se mnou spát, neboj se. Teda... Neřikám, že bych si nedal říct... Ale nejsem svině. Však ty přijdeš sama a budeš prosit." mrkl na mě. ,,A mimochodem - máš opravdu hezký hlas, Alex." podotknul a vzal do ruky mobil, načež objednal pizzu. Vyjeveně jsem na něj zírala. Má zbytečně vysoké ego.

Tohle bude ještě zajímavé...

------

Tak se nám z toho nakonec vyklubalo tohle... Co na to říkáte a jak na vás zapůsobily osoby, se kterými jsme se zatím setkali? Už zbývá jen Nialler. Jakou roli bude asi hrát on? :)