Dark World [One Direction]

45.

Nakonec jsme se rozhodlli všichno společně jet za kluky a všechno jim říct. Ano, další povídání a vyprávění...

,,Páni. Ještě nějaký překvapení?" zeptal se Niall, když nm všem přišel otevřít. ,,Ne počkat. Radši už ne, nebo mi jebne."dodal.

Povzdychla jsem si a drze ho vytlačila ze dveří, ve kterých pořád stál. ,,Ni prosím, nepruď. Dneska už toho mám plný zuby. Ano, je tu Harry a dokonce i Liam. Waau, ano, všichni si z toho dřepněte na prdel..." zavrčela jsem. Opravdu už mi lezly ty kecy krkem.

Hned jak jsme vstoupili do místnosti, kde byli všichni kluci, rozezněly se hlášky typu : ,,Oh bože, asi mám halucinace." Ty jsem ale úspěšně ignorovala.

,,Nechte toho. Prosím. Tohle je důležitý, tak prosím zmlkněte a poslouchejte. Myslíme, že nám všem jde o krk." křikla jsem, když pořád každý žvanil to svoje. Až na Ginny, ta jen v tichosti seděla v klíne. V klíně žvanícího Zayna.

A tak jsme se s Harrym, Liamem a Soph opět rozpovídaki a vybakili celou pravdu.

,,Wou hou, prrrr! Dobře. A co to teda znamená? Že se z nás teď zase stane tým a bude všechno v pořádku?" zeptal se Niall.

Nadechla jsem se, že odpovím, ale nakonec ze mě nevyšla ani hláska. Má pravdu. Něco se stalo a je téměř nemožné předstírat opak. Náš tým se rozpadl a staly se z něho jedna polovina a z druhé poloviny jsou tři třetiny, které se teď setkaly a sjednotily se do poloviny a jeli za tou druhou polovinou. Škemrat o pomoc.

Niall si povzdychl. ,,Protože... To by bylo celkem fajn. No ne? Být zase spolu a snažit se přemoct ten zlý svět tam venku... Chci ty časy vrátit a vím, že to chcete i vy." promluvil do naprostého ticha.

Měl pravdu. Všichni jsme jen přikývli.

,,V zom případě... Vítejte zpátky lidi." pousmál se Zayn.

A pak to vypukli. Všichni jsme se nadšeně pořádně přivítali a trošku to i zapili. Ale nezapomněli jsme na náš úkol.

,,Jelikož se náš pobyt tady trochu protáhne, chtělo by to se nejdřív postarat o tenhle prostor. Zrenovovat ho. Takže... Všichni spojíme síly a uděláme tohle místo lepší. A potom... Potom se vrhnem na ty problémy."

Jak Zayn řekl, tak to bylo. Další týden jsme pak strávili opravami garáže.

Nejhorší ale bylo, že v přítomnosti mých přátel jsem úplně zapomínala na Tommyho. Po celou dobu jsem se s ním neviděla a ani jsem s ním nemluvila. Což bylo špatné. Velmi špatné.

,,Alex, nespi! Máme práci." lusknul mi před obličejem Louis prsty.

Měl pravdu. A tak jsem se zase dala do práce.

Proč mám vlastně výčitky? To on přece minule naštvaně odešel a od té doby se neozval. Ano, Harry ho sice dráždil, ale opravdu nemusel tak vyšilovat. Ale... I přes to prostě mám výčitly. Měla bych se za ním stavit a vyjasnit si s ním, co se děje. Jsme ještě vůbec spolu?

Měla jsem spoustu otázek a chtěla jsem odpovědi.

****

Když jsme konečně zrekonstruovali garáž, mohli jsme se dát do práce.

,,Takže... Co je vlastně naším úkolem?" zeptala se Ginny.

,,No, buď jim můžem jen trochu pohrozit..." začal Niall.

,,Zbláznil ses? Pohrozit gangu, kterej je silnější, než my? Gang, kterej je o krok napřed a pravděpodobně ví o každém našem kroku? To je sebevražda, Ni." zakroutil hlavou Liam a přitiskl si k sobě Soph, která stála vedle něj a přemýšlela, při čemž se kousala do rtu. Což znamená, že se jí v hlavě rodí plán...

,,Mám nápad." pousmála se a vešla doprostřed našeho chumlu až k mapě znázorňující důležité body.

,,My jsme tady a oni jsou tady." řekla a na skleněnou desku položenou na mapě zakroužkovala liháčem naše pozice. ,,Jsme na nevýhodném místě. Ale je to docela dobře nevýhodné, protože je tady hodně ulic, které známe. Oni jsou téměř na druhé straně, tudíž nemohou příliš znát, jak to tu vypadá. Ale my to tu známe."

Harry se zamračil. ,,Jo, a co? Soph, nevím, kam tím míříš, ale... Jejich základna je jako oevnost. Je střežená snad líp, než Mona Lisa. Nedostanem se tam." řekl.

Sophie se usmála. ,,Přesně tak." řekla jen tiše.

Po garáži se rozhostilo ticho. Nikdo netušil, kam tím Sophie míří, a tak jsme každý přemýšlel nad svými odhady.

,,No jasně!" zašeptal najednou Zayn. ,,Když nemůžeme my dovnitř, musíme je dostat ven. Do našeho teritoria, kde to máme obhlídlý."

V tu chvíli mi to došlo a už teď mi bylo jasné, že buď bude náš plán naprosto geniální a skončí přesně tak, jak budeme chtít a potřebovat, a nebo skončí naprosto katastrofálně. Teď už je jen na nás, jak to zvládneme.

*****

,,Alex? Alex..." slyšela jsem šeptání a pak do mě někdo začal šťouchat, což mě probudilo.

Zamručela jsem a podívala se na narušitele mého spánku, při čemž mi však naprosto nepříjemně křuplo za krkem, takže jsem myslela, že mi snad upadne hlava.

,,Jo, přesně před tímhle jsem tě chtěl varovat." šeptal Louis. ,,Všichni vytuhli v mnohem pohodlnějších polohách, než ty, takže bejt tebou se taky natáhnu na pohodlnější místo." řekl a já si až teď uvědomila, že mám hlavu položenou na stole. ,,No tak Alex. Zvedni se. Slintat můžeš i na gauč, kterej jsem ti mimochodem uvolnil." zakroutil očima a už mě tahal do stoje, při čemž mi křuplo i v páteři a v nohou. Dobře, asi to opravdu nebyla dobrá poloha ke spánku.

,,A proč nespíš?" zeptala jsem se ho ospale.

Louis si povzdychl a mrsknul se mnou na gauč. Byla jsem ještě tak rozespalá, že jsem byla gumová, takže jsem nevnímala dopad. Prostě jsem si jen líp lehla.

,,Protože přemýšlím. Ale asi už taky jdu." usmál se.

Zamžourala jsem okolo sebe. Všechyn pohodlné věci byly zabrané. ,,A kam si lehneš?" zeptala jsem se.

Louis si sedl na podlahu a poklepal na ni dlaní. ,,Sem." pokrčil rameny.

,,Neblázni, pojď sem. Ke mně. Ještě se sem vejdeš, máš drobnější tělo, než já. Šup." řekla jsem a posunula se tak, aby měl Louis místo.

,,Já to zvlá..."

,,Ne! Zapomeň. Dělej." sykla jsem.

Louis zakroutil očima, ale nakonec si opravdu lehnul vedle mě. Museli jsme sobě sice být docela blízko, ale bylo mi to jedno. Měla jsme vypnuto, protože jsem byla rozespalá.

Zavřela jsem oči a nechala jsem se opět unést temnotou...

--------

Ahojte! :D Opravdu strašmě moc se omlouvám, že to tak trvalo, ale neměla jsem vůbec nápady, tak jsem to sesmolila aspoň takhle. Snad se Vám díl líbí a určitě zanechejte svůj názor :) děkuju moc :33

P. S. - Už je docela pozdě, takže jsem se vykašlala na kontrolu, takže za překlepy/chyby se omlouvám. A navíc jsem celou tuhle kapitolu psala na mobilu a jak píšu rychle, tak prostě dělám chyby, znáte to :'DD takže good night všichni :D