Dark World [One Direction]

46.

Zayn's POV

Abych se přiznal, návrat Harryho, Liama, Soph i Alex mě zase tak moc nepřekvapil. Věděl jsem, že přijde chvíle, kdy jim začne téct do bot, což bude znamenat, že budou potřebovat pomoct. A ta chvíle nastala právě teď.

I přes to, že se k nám, dalo by se říct, otočili zády, jsou všichni součástí naší rodiny. Nebudu je odsuzovat ani je nebudu obviňovat, každý děláme chyby. Tím samozřejmě nechci říct, že zroovna my, parta chlapů, teří jedou v ilegálních činnostech, jsme bůhvíjaká výhra, ale přece jenom, měli se s námi dobře, nebo ne? Co jim chybělo? Dobře. Možná pár věcí. Svoboda a pocit, že jste v bezpěčí. Tyhle pocitty jsme všichni ztrazili, když se přidali ke mně a pomohli mi vybudovat tuhle, dříve velmi známou a velmi úspěšnou "firmu". Teď už je to pryč. Naše sláva, náš respekt. Všechno to shrábl ten "gang", který teď jde po Harrym. A tím pádem i po nás.

,,Lásko? Nechceš se prospat? Vypadáš unaveně." řekla Ginny a začala mi mnout ztuhlé svaly za krkem. Ona vždycky ví, jak mi pomoct, proto ji tak miluju. Rozumí mi, chápe mě, respektuje má rozhodnutí a ve všech mě bezpodmínečně podporuje.

Zavrněl jsem a sklonil jsem hlavu. ,,Rád bych. Ale nejde mi usnout, pořád mám hlavu plnou myšlenek. Jak bude, jestli to zvládneme, jestli sestavíme dost dobrj plán na to, aby nás nemuseli brzo zavírat v márnici." pokrčil jsem rameny. ,,To je až moc myšlenek na klidný spaní."

Ginny si povzdychla a sedla si mi na klín. ,,Zlato, nemysli na to. Teď máš mít vypnuto. A hlavně by sis měl odpočnout, vypadáš strhaně. Koukal jsi na sebe do zrcadla?" zeptala se.

Zavrtěl jsem hlavou, načež Ginny pokynula, abych se šel podívat. A tak jsem se zvedl a následván svou dokonalou přítelkyní jsem se přesunul do koupelny a podíval jsem se na sebe.

Opravdu. Kruhy pod očima, nedbalý rozcuch na hlavě a několikadenní strniště, které jí muselo při každém polibku píchat.

,,Takže. Ty si teď dáš pořádnou sprchu a trochu provedeš údržbu a-"

,,Údržbu? Jsem snad nějaká ucpaná trubka?"

Pozdě jsem si uvědomil, jak hloupě to zní, ale to už jsme se oba smáli jako idioti.

,,Ty víš, jak jsem to myslela." zasmála se a pohladila mě po tváři. ,,Jdu si lehnout zlato." políbila mě.

Usmál jsem se. ,,Dobrou noc, lásko." špitl jsem a po tom, co popřála doboru noc i ona mně, jsem se rozhodl ji poslechnout a opravdu si dát pořádnou sprchu.

Alex's POV

Když jsem se ráno vzbudila, byla jsem nejdřív docela dost vyděšená, když jsem vedle sebe viděla spát Louise a ještě děsivější bylo, jak byl ke mně blízko a jak měl přes mé tělo přehozenou svou ruku. Ale to ještě nebylo všechno. Když jsem zaostřila, zjistila jsem, že ze spaná žužlá moje vlasy. To už jsem tedy doopravdy vypískla, čehož se Louis asi lekl natolik, že sletěl z úzkého gaučíku.

,,Co to děláte vy idioti?" zamumlal rozespale Niall a vylezl ze svého auta, kde trávil noc. No, auto. To mě nenapadlo. Možná bych se vyspala líp, kdybych se nemusela bát pohnout, abych neshodila Louise. Ale pokud mě nešálí smysly, tak to byl můj nápad. Myslím to, aby se natáhl vedle mě. Takže mám úplně to nejmenší právo na to si stěžovat.

Louis zamručel a rozespale se zvedl ze země. ,,Taky bych chtěl vědět, co to sakra děláš, Alex." zamumlal.

,,Promiňte, trochu jsem se vyděsila, když jsem se vzbudila vedle Louise a navíc mi žužlal vlasy, takže... No... Nevim. Asi nějakej reflex?" pokrčila jsem rameny a omluvně se podívala na Louise, terý se jen zasmál a mávnul rukou.

,,V tom případě se omlouvám za to žužlání vlasů, normálně to nedělám." přesvědčoval mě.

,,Alexandro? Mám pocit, že z tvé kabelky se ozývá bzučení, tak laskavě zvedni zadek a pojď si to vzít." řekl řekl zase Niall nepříjemně.

Polkla jsem a ublíženě se na něj podívala. Ví moc dobře, že nesnáším, když mi někdo řekne Alexandro. Nicméně jsem se zvedla z gauče, na který jsem si mezi tím zase sedla, a začala jsem se přehrabovat ve své kabelce, kde mi doopravdy bzučel mobil.

Byl to Andy. ,,Andy?"

,,Ahoj Alex. Všechno v pořádku? Žiješ? Co kluci? Staraj se o tebe dobře? Nejsi o hladu a s vodou z kaluže? a co Harold, ještě nevykrvácel? Co se u vás děje? A-" chrlil ze sebe Andy

,,Andy zmlkni na chvilku. Takhle nebudu mít možnost ti odpovědět. Takže. Buď v klidu, všechno je v pohodě. Sice nemáme moc pohodlných věcí, na kterých by se dalo dobře vyspat, ale to je fuk. A to s tou kaluží budu ignorovat. Zase tak špatně na tom nejsme, abysme museli pít vodu z kaluže a jít bůhvíco. Máš divnou představu o tom, jak na tom jsme finančně. Ale to je fuk. Kluci i Harry jsou taky v pořádku, spolu se Soph a Ginny. A já se mám taky dobře, už vymejšlíme plán. Kde jsi ty? Jsi v pořádku? A co Sam?" zeptala jsem se.

,,Tady je taky všechno v pohodě. Je tu klid, nic se tu neděje a já se strašně nudim. Nemůžu přijet na návštěvu nebo-"

,,Zapomeň Andrew! Ani sem nelez, je ti to jasný? Andy, poslyš... Sice je tady teď klid, ale přijde mi, jako by to byl takovej ten klid před bouří. A nerada bych, aby se ta bouře spustila zrovna ve chvíli, kdy by sis sem zaskočil na kafe. Zapomeň Andy. Tam, kde jsi, jsi v bezpečí, tak tam zůstaň. Prosím." řekla jsem zoufale. Nechtěla jsem v žádném případě ohrozit život své neteře a zároveň svého bratra. Jeho život je až příliš cenný na to, abychom ho jen tak ztratili.

,,Dobře, jen klid Alex. Poslechnu tě. Zůstanu tady se Sam. Hlavně mi slib, že budeš opatrná. Ty i všichni ostatní, dobře?"

Přikývla jsem, i když jsem věděla, že to nemůže vidět. ,,Slibuju." řekla jsem prostě.

,,Dobře. Poslyš, musím končit, Sam se budí. Tak všechny pozdravuj a ještě si zavoláme. Zatím pa ségra."

,,Měj se." špitla jsem a pak už jen poslouchala pípání.

Povzdychla jsem si a schovala mobil zpátky do kabelky.

,,Alex? Promiň, nechtěl jsem znít hnusně. Mám hlad a špatně jsem se vyspal, tak jsem trochu nepříjemnej. Omlouvám se." řekl Niall.

Jen jsem se usmála a pohladila ho po rameni. ,,V pohodě, chápu to." řekla jsem a krátce ho objala. ,,Tak co kdybysme si všichni zajeli na snídani? Platím já."

No, bylo by dost divné, kdyby nesouhlasili. Za chvilku už jsme každý seděli ve svém autě a jeli jsme na společnou snídani.

--------------

Ahojte! Další díl je tu, i když s menším spožděním. Nevím, jak se mi teď bude dařit přidávat, bude škola a podobně, znáte to. Každopádně doufám, že Vás bavil nejen tento díl, ale i celá povídka. Byla bych opravdu moc ráda za Vaše komentáře, vždycky mi moc pomůžou! :)) Moc si vážím Vaší podpory. Děkuji Vám za všechno a nashle u dalšího dílu! :**

Btw- Všechno nejlepší Liamkovi ♡♡♡