Dark World [One Direction]

36.

Nejdříve Vám chci straaaaašně moc poděkovat, jste úžasní! :') Více než 7K reads a přes 700  votes!!! :') O tom se mi ani nesnilo, pro mě je to úžasný úspěch! Jste boží, miluju Vás!

Ale teď už k příběhu :))
-------------

Odpověď byla jasná. Ano. Chci vědět, co se děje v jejich (a zároveň mém bývalém) světě.

Druhý den jsem se tam rozhodla zajet, ale nebyla jsem si jistá, jestli mě všichni přijmou tak, jako Niall, a nebo jestli mi jako uvítací dárek udělají monokl...

No, sice vím, že by to nikdo z nich nikdy neudělal, holkám by nikdy neublížili. Ale i tak si myslím, že budou naštvaní.

Když jsem ráno vyšla z domu smířená s tím, že si můj plachtou přikrytý Dodge bude muset udělat projížďku, překvapilo mě, že na příjezdové cestě stojí můj Pasaat.

Zamračila jsem se a všimla si nedozavřené kapoty. Zkusila jsem otevřít, ale auto bylo zamknuté. Ušklíbla jsem se a otevřela kapotu. V mezeře byly klíčky a vzkaz.

Nějak se ti pojebal startér, tak jsem ti ho vyměnil a mělo by to už fachat. Užij si práci a doufáme v tvou návštěvu - Ni :)

Nevěřícně jsem popadla klíčky, vzkaz jsem si dala k ostatním věcem do kabelky a zabouchla kapotu. Pak jsem auto odemkla a nasedla, načež jsem strčila klíček do zapalování a zatočila. A opravdu. Auto naskočilo hned a mně se po tváři rozlil úsměv.

****

Celý den jsem v práci byla jako na trní. Nemyslela jsem na nic jiného, než na odpoledne.

Když jsem měla pauzu na oběd, volal mi Tommy.

,,Ahoj, všechno v pohodě?"

,,Ano Tommy. Kdyby něco bylo v nepořádku, už bych ti to dávno zavolala." zahučela jsem. Je sice pěkné, jak je starostlivý, ale někdy to trochu přehání. Kdyby věděl, že jsem se dřív oháněla zbraněmi, asi by byl klidnější. Teda... Možná by ode mě rovnou utekl, kdyby věděl o zbraních.

,,Jen jsem se ptal...!" řekl ublíženě.

Povzdychla jsem si. ,,Promiň, nechtěla jsem bejt hnusná. Mám jen trochu frmol v práci a pak musím jet... Ehm, něco zařídit. Takže buď se stavím potom a nebo se uvidíme až zítra."

,,Dobře. Tak teda pa." odvětil a zavěsil. Byl naštvaný. To si jen tak nevyžehlím, Tommy je občas dost tvrdohlavý, obzvlášť, když má špatnou náladu.

Otráveně jsem odhodila telefon do kabelky a napíchla si na plastovou vidličku kus salátu.

,,Páni, vypadáš znudeně." ozvalo se vedle mě a vzápětí se přede mnou objevila usměvavá Melanie.

,,Ahoj Mel." pozdravila jsem ji a usmála se.

S pozdravem položila svůj tác s obědem na stůl a sedla si. ,,Tak co? Něco nového?" zeptala se a stejně jako já se vrhla na zeleninu na svém plastovém talíři.

,,No, nic moc. Všechno je tak nějak furt stejný." pokrčila jsem rameny.

Mel přitakala. ,,Jo, taky to tak mám. Akorát, že můj ex manžel se teď se mnou furt dohaduje o majetek. Už mě to fakt nebaví, chce mi sebrat dokonce i moji skříň! No chápeš to?! On mě podvede, řekne, že se stěhuje k tý couře a pak mi chce zabavit většinu majetku? To není fér." rozhazovala mírné rukama.

Mel je třicet let a je rozvedená. Její manžel jí už od podzima zahýbá se sousedkou. Teď mu ruply nervy a sám se Mel přiznal. A ještě k tomu řekl, že se k té sousedce stěhuje. A teď po Mel chce opravdu velké množství jejich majetku. Opravdu to není fér. Mel si to nezaslouží.