Únos Beth- pokračování

8. kapitola

,,Mám se bát?"
,,Ne. My dva prostě musíme přes noc utýct. Najdeme, kde je Vojta. Nějak smažem to video, zachráníme Betty a jedem domu."
,,No to snad ne. Děláš jsi srandu?"
,,Ne. Dominiku já ji musím pomoc."
,,Beth to neuděláme. Je to nebezpečný. Nech to radši na Davidovi."
,,Vy říkáte úplně to stejný. To není možný. Kdo tam se mnou sjede?"
,,Nikdo. Protože tady není nikdo, kdo by ti na to kývl. On to není dobrý nápad zlatíčko."
,,Prosím. Dominiku. Nic se mi nestane."
,,Fakt ne."
Smutně jsem se podívala a pohladila ho po ruce.
,,Tohle na mě neplatí. Já vím, že se o Betty bojíš, ale věř, že něco pokazíš a David jde do vězení."
,,Ale já nic nepokazím."
,,Chceš to riskovat? Lásko."
Obejmul mě.
,,Nic takového nedělej broučku."
,,Ale je to moje kamarádka. A jde o její život. Nechci tady sedět a nic s tím nedělat."
,,Dobře. Tak mi řekni, jak bys chtěla zjistit, kde to je."
,,Nevím. Zkusím Betty."
,,Ty jsi myslíš, že Betty ví kde je?"
,,To asi ne."
,,A teď kdybys náhodou zjistila, kde to je, jak by jsi se tam chtěla dostat bez toho aniž by jsi toho všimli?"
,,Až oni pojedou pryč. Všechno bysme to měli naplánovaný."
,,Sakra ale Vojta není blbej. Betty hledá policie. Myslíš jsi, že policie ji nenajde, ale ty jo?"
,,Tak bychom měli začít dělat. Najde je policie a David jde sedět."
,,Já vím."
,,Tak ale ať s tím něco ihned David dělá. Ať aspoň přemýšlí." řekla jsem a odešla.
,,Kam jdeš?"
,,Nevím jdu k sobě."
,,Nebuď uražená. Já to myslím dobře."
Odešla jsem do svého pokoje.
Sedla jsem si.
Sakra já se tam musím nějak dostat.
Prostě zkusím tam jet s někým, kdo je schopnej to udělat.
Ale všichni řeknou to samý. Jak se o mě bojí a jak to nemám dělat.
Povzdechla jsem si.
Martin určitě ne. Jakub řekne to samý jak všichni, Viktor asi taky ne.
Co Kuba? Mohla bych to aspoň zkusit.
Možná se obávám, že mi řekne to samý, ale zkusit to můžu. 
On je takovej, že je schopnej mi pomoc.
Ona mě fakt nezradila.
Ona jediná se na mě nevysrala.
Mrzí mě, že ona jsi myslí, že já to udělala jí.
Jdu si udělat jídlo a pak se stavím za Kubou nahoru.
Zkusím to s ním nějak domluvit.
Ale co bych řekla ostatním? Budou se o mě bát, když jen tak zmizím.
Zvedla jsem se a přišla do obýváku.
Otevřela jsem si lednici a vzala jsi nějaký ovocný jogurt.
Od rána jsem nejedla. Radši bych jsi dala něco lepšího, ale tak co.
,,Beth?" zeptal se David.
Otočila jsem se na něj a kývla.
,,Přijde Kamil. Pamatuješ jsi ho? Jak jste se ten den s Dominikem opili."
,,Joo. Pamatuju jsi ho. Držel mi vlasy." usmála jsem se.
,,No, to bude on. Přijede, neva?"
,,V pohodě, já s ním ráda pokecám."
,,Jo, dobře."
,,Nechce koupit nějaký jídlo?"
,,Jídlo nevím, ale přinese nějakej pořádnej chlast." řekl Martin.
,,Fuj, já toho mám po včerejšku dost."
,,Já taky." řekl Jakub.
,,Bude tady za chvíli."
,,Jo. Já jdu navštívit nahoru Kubu, dlouho jsem s ním nemluvila."
Zvedla jsem se a vyšla schody. Zaklepala jsem.
Nic neříkal, tak jsem prostě vstoupila.
,,No?"
,,Ahoj. Neviděla jsem tě, tak jsem tě šla pozdravit." řekla jsem a sedla si na postel k němu.
,,Co máš na srdci Beth?" zasmál se.
,,No. Slyšel jsi už o té Betty?"
,,Slyšel jsem. Mrzí mě to. A neboj, David to nějak vyřeší."
,,Víš. Chtěla bych tě poprosit. Nechceš se mnou jít najít Betty? A smazat hlavně ten důkaz."
,,Jsi normální? Ne. Nechci mít u kluků problém. Víš jaký na to mají názor."
,,Prosím. Jsi moje jediná možnost Kubo."
,,Je to nebezpečný. Neboj, David to zvládne."
,,Ale já nechci, abychom čekali, až se David rozhodne s tímhle něco dělat. Do prdele až vám někdo unese kamarádku, tak chci vidět, jak sedíte se založenýma rukama!"
Zvedla jsem se a prudce za sebou zavřela.
A poslední možnost taky nevyšla.
Stála jsem před dveřma přemýšlela koho tak seženu.
Kuba otevřel dveře.
Lekla jsem se a rychle se otočila.
,,Jdu za Kamilem. A nebuď naštvaná. Chci být s tebou v pohodě." řekl a šel dolu.
Šla jsem za ním.
,,Ale my dva jsme v pohodě. Neboj se. Nejsem naštvaná." řekla jsem upřímně a šla dolu.
Kamil tam už byl.
Usmála jsem se a pozorovala, jak se všichni výtaj.
Dokonce i Dominik přišel sem.
Usmála jsem se a přišla za ním.
,,Jee. Ty jsi Beth, že?"
,,Jo. Jsem Beth. Pamatuješ jsi mě?"
,,No na tebe zapomenout nejde." zasmál se.
,,To nejde."
,,Už ses dozvěděla, proč tady jsi viď?"
,,Jo, dozvěděla."
,,A i Vojta tě unesl, ne?"
Naskočila mi husina.
,,Jo. To je bohužel pravda. Mám toho hodně za sebou."
Nadechoval se, že něco řekne, ale David ho překřikl.
,,Hele pojď, už to vyndavej. Chci pít."
Usmála jsem se a sedla si vedle Dominika.
Dala jsem mu pusu na tvář.
,,Miluju tě broučku."
,,Já tebe taky." řekl a pohladil mě.
Kamil si sedl vedle nás a kluci vedle něho.
,,Budeš pít taky?" zasmál se.
,,Pila jsem včera."
,,Jo. Se mnou a s Jakubem. Bylo to docela dobrý. Ale musel jsem se tam o oba starat." zasmál se.
,,Dopadlo to hůř jak před tím, když jsme přišli?"
,,No. Nahoře spadla na záchodech, o něco se bouchla. Náhodou jsem tam šel, tak jsem ji tahal až do auta. Tam se pozvracela. A o cestě do hotelu ani nemluvím."
,,Vy máte zážitky. Je hezký, jak jste spolu. Hodíte se k sobě."
,,Jo. Tak si dávej pozor. Hlavně se ji nesnaž nabalovat."
,,Já mám holku, neboj."
,,Co že? Kdes ji sebral?"
,,Jak sebral? Na drink jsem ji pozval a pak už to jelo."
,,Já jsem ji ani nemusel balit, viď Beth."
,,Ne, nemusel. Na mě udělalo dojem tvoje vaření."
,,Hele hele." zasmál se.
,,A jak vůbec snášíš to s Betty?"
,,Dozvěděla jsem se to dneska. Vůbec to nemůžu vstřebat. A zároveň chci pomoc." povzdechla jsem si.
,,Pojedeš s Davidem to vyřešit?"
Ironicky jsem se zasmála.
,,Ne. David čeká, až ji Vojta zabije, policie je najde a David půjde do vězení."
,,Takže to zatím nijak neřešíte?"
,,Ne, David nevypadá, že by to řešil." řekla jsem a podívala se na Davida naštvaně.
,,A ty máš nějakej plán?"
,,Jo mám. Ale nikomu se nelíbí."
,,Beth. Protože to je absurdní." řekl Dominik a podíval se na mě vážně.
,,Povídej. Zajímá mě to."
,,Já s Dominikem, bychom je jeli nějak najít. Počkali, až někam odjedou, smazali důkaz a pomohli Betty. Já vím, že to zní jak z pohádky, ale všechno bychom promysleli."
,,To je dobrej nápad. Něco s tím dělat musíte."
,,Kamile nepodporuj ji v tom."
,,Ale ona má pravdu. Máš lepší nápad?"
,,Ne. Ale tohle v žádným případě." řekl naštvaně.
Podívala jsem se na Kamila a mrkla jsem.
Usmál se a mrkl na mě taky.