Únos Beth- pokračování

45. kapitola

,,Ahoj." vykřikla jsem a obejmula nejdřív Viktora.
,,Beth, moc nám chybíš." řekl a podíval se na mě.
Přišla jsem i za Kamilem a obejmula ho.
,,Jsem moc ráda, že jste tady." usmála jsem se.
Na stole už leží objednané jídlo z KFC. Tak dlouho jsem to neměla.
,,A Betty?" zeptal se Kamil.
,,Je dvanáct a Betty pořád spí. Než jste přišli, byla jsem se tam podívat."
,,Aha, to je divný." řekl Viktor a vzal do ruky hranolky.
,,Tak nám to moc nevyšlo Beth, že?" usmál se.
,,Náš dokonalý plán bohužel nevyšel." řekla jsem ironicky. Až pak jsem si uvědomila, jak ten nápad byl debilní.
,,Můžu za to i já." řekl a pořád stál.
,,Já taky." řekl Viktor a hodil si do pusy asi tak tři hranolky.
,,Já půjdu nahoru za Betty. Jenom se na ni podívám." řekl Kamil.
,,Dovedu tě tam." zvedl se Andy a oba odešli.
,,Něco nového u vás?" zeptala jsem se.
,,Vše co je nového víš."
,,Tíži mě u srdce Dominik. Chci ho vidět. Strašně moc."
,,Já vím. Hned jak to půjde, uvidíš ho. Co ta modřina? Vypadá docela nově, na to že tu Vojtěch nějakou dobu není."
,,Taky to není od něho. Byl tady včera nějaký Mates."
,,Co si provedla?"
,,Já už ani nevím. Nějak jsem si z něj dělala prdel asi."
,,A setkání s Betty? Po tak dlouhý době?"
,,Byla jsem nejdřív docela naštvaná, že jsem půjde. Moc dobře jsem věděla, jak se tady k ní kdo choval a myslela jsem, že nepřežiju, když se bude trápit. Ale teď jsem strašně ráda. Jsme tady ve všem spolu a jsem doopravdy šťastná, že nakonec ji mám tady."
,,Věřil jsem, že vám tady bude ve dvou líp."
Kousla jsem si do cheesburgeru. Miluju, když jsem hladová a jím.
Kamil přišel a sednul si k nám i s Andym.
,,Ona fakt ještě spí."
,,Hm, asi to je tím, že třeba nespala v noci." řekl Andy.
,,Nebo už je vyčerpaná celou touhle situaci." podívala jsem se na Kamila.
Zamračil se odtrhl pohled.
,,Au, koukám na tvůj obličej a cítím za tebe strašnou bolest."
Usmála jsem se a kývla.
,,Taky to pořádně bolí. Ale Andy, ty mi musíš slíbit, že už Matese nikdy neuvidíme." řekla jsem naštvaně.
,,To ti slíbit nemůžu, protože je dost možný, že ho zanedlouho uvidíš."
,,Už ne prosím. To byl i Martin lepší. Teda ze začátku ne, když jsem vzala ten mobil, tak byl pěkně naštvanej, ale co tady byl minule, tak byl docela v pohodě."
,,Musíš to brát tak, že to není tvůj kamarád, chovej se k němu slušně." řekl Andy.
,,Ty jsi jak David." zasmála jsem se.
,,Tak když jsou bráchové. Taky ta podoba."
Uslyšela jsem, jak někdo vchází do obýváku.
Otočila jsem se a uviděla Betty.
Byla celá rozespalá a nevěděla co má říct, když viděla neznámý lidi. Teda vlastně Kamila už zná.
Kamil se rychle zvedl a šel k ní.
,,Pamatuješ si mě Betty?"
Usmála se.
,,Jasně, že jo. Jsi Kamil."
Zasmál se.
,,Myslel jsem, že si mě pamatovat nebudeš."
,,Proč by? Akorát jsem čekala, že to dopadne líp."
Přišla ke gauči.
,,Ahoj. A ty jsi?" koukla se na Viktora.
Nejdřív si promnula oči, vypadá tak rozespale.
,,Já jsem Viktor."
Vzpomněla jsem si, jak Betty říkala, že se jí Kamil líbí. Musí mít radost, že tady je.
,,Já jsem Betty, možná si o mně už slyšel. "
,,Slyšel skoro pořád." usmál se.
,,Moc rád tě vidím Betty, od minula vypadáš skvěle! Před tím jsi vypadala tak slabě a zničeně. A teď? Vypadáš úžasně." řekl Kamil a uvolnil ji místo, aby si k němu sedla.
,,Je to díky Beth."
Udělalo mi to strašnou radost.
,,Posunuli jste se nějak s penězi?" zeptala se a podívala se Kamilovi do očí.
,,Makáme každý den, abyste byly co nejdříve venku. Je nás na to dost, ale řekněme si narovinu, půl milionu je víc než hodně. Chvíle to nebude holky." řekl Viktor a podal Betty cheesburger.
Nevěřícně se na něj podívala.
,,To je pro mě?"
,,Ne, dává ti to, abys to podala mně." řekla jsem ironicky. Hned to pochopila a přidala se ke mně.
,,Jo, jasně, tak já ti to podám."
,,Vidíte a takhle by měl chápat třeba Mates moje vtipy."
,,Ale není to tvůj kamarád. Ber ho jako dospělého člověka, ke kterému máš respekt." řekl Andy.
Zakoulela jsem očima.
,,No učitelovi bys nic takového neřekla snad, ne?"
,,To by ses divil." zasmála se Betty.
,,No za prvý, není to můj učitel a za druhý je mi jedno, kdo to je a ten respekt si k němu dělám časem, podle toho, jak se ke mně chová."
Andy se zasmál.
,,Už to k ničemu nebudu přirovnávat. Nech se třeba zmlátit."
,,Dělám si srandu. Máš pravdu, musím se snažit."
,,Není možnost, že přijde Martin nebo Mates? Ať kluci neskončí ve sklepě jak David." zeptala se vážně Betty.
,,Ne, neměl by."
Andymu začal zvonit telefony. Podíval se, kdo mu volá.
,,Mates."
Podívaly jsme se na sebe s Betty.
Odešel pryč a Kamil začal něco říkat.
Proběhl ve mně strach, že tady s námi bude zítra. Nejradši bych tady byla napořád takhle. Nechci aby Viktor, ani Kamil odešel. Cítím se tu víc. Doma...
Začala jsem konečně vnímat, co se tady děje.
,,No a pak jsem tam přišel a ono to tam nebylo." zasmál se Kamil.
Betty se pousmála a Viktor se tvářil stejně jak já, ani se neusmál. Možná ho taky ani nevnímal.
,,A co oni ti na to řekli?"
,,No oni se jen tak koukali a nevěděli."
A ještě abych věděla, o čem se baví.
,,Beth potřebuju s tebou pak mluvit." usmál se na mě Viktor. Sjel mě pohledem a zahleděně na mě koukal.
Usmála jsem se a odtrhla pohled
,,Jo, jasně."
Andy přišel do pokoje. Vypadá docela normálně. Ani ne naštvaně, smutně nebo vesele. Z očích mu to vyčíst nejde. Poslední dny se tváři tak chladně.
,,Co Dominik?" vyhrkla jsem.
,,Co-co Dominik? Vůbec jsem neřešil nic ohledně Dominika."
,,Ale co s nim je vůbec?"
,,Beth buď v klidu. Píšeme si, je naprosto v pořádku. Mám tě pozdravovat." usmál se Viktor.
,,Chcete vědět kdo přijde zítra?"
,,Řekni, že ne Mates, prosím, prosím." vykřikla jsem.
,,Beth! Jsi strašně ukecaná, nech mě mluvit, jinak se nic nedozvíte."
,,Fajn, takže kdo přijde?" zeptala se nervózně Betty.
,,Petr."
,,A kdo to je? Je to něco jako Mates nebo třeba jako Martin?" zeptala jsem se.
,,Beth, prosím."
Pochopila jsem, co mi tím chce říct, takže jsem zmlkla.
,,Petr tady není moc dobrovolně, je to tak strašně hodný člověk."
,,Hodný člověk?" usmála se Betty.
,,To by se nám po krásném dni s Matesem hodilo." dodala jsem.
,,Petr Nor?" zeptal se Viktor.
,,Přesně tak."
,,Ne! Petr Nor? Vždyť..." nedořekl Kamil.
,,Ne asi, Petr, to nechápu." řekla jsem ironicky.
,,Beth nech toho! Ani nevíš čím si prošel a teď prochází, tak si z něho nedělej prdel." zvýšil na mě hlas Andy.
Nevím, co mu poslední dobou je.
,,Já si nedělám prdel z něho, ale ze situace, kdy nevíme s Betty o čem mluvíte."
,,No, ty tvoje srandy." zakroutil Andy hlavou.
,,Takže na nás bude hodnej?" zeptala jsem se.
,,Bude. Petr je strašně dobrý člověk."
,,Co se stalo, že teď musí být tady?"
Andy se podíval na Viktora. Ten zakroutil hlavou.
,,Beth, nic."
,,Proč nám zase nechcete něco říct?"
,,Beth.. Promluvíme si o tom za chvíli. O všem." snažil se mě uklidnit Viktor.
Nadechla jsem se, že chci něco říct, ale nakonec jsem to vzdala.
,,Holky, mám pro vás nějaký věci." řekl Kamil a odešel pryč.
Přišel s velkou taškou.
,,Tady máte nějaký spodní prádlo a každý jsem koupil kraťasy."
,,Je, děkujeme." vrhla se k tašce Betty.
Hodila po mně moje věci.
,,Děkuju. XS, bála jsem se, že mi koupíte větší." zasmála jsem se.
,,Tobě? Když máš 150 Cm, a 50 kilo, tak ti nebudeme kupovat větší než XS." zasmál se Viktor.
,,158." opravila jsem ho.
,,Takže to byla ode mě informace, ohledně Petra."
,,Takže pocit nemusíme mít špatný, že bude zlej?"
,,Ne, Beth už se ptáš asi po desátý. Fakt ne." řekl Andy.
,,Andy...Připadá mi, že se ke mně chováš poslední dobou tak... Divně. Zvyšuješ na mě často hlas a často tě štvu. Přijde mi to tak."
,,Že mě často štveš, je pravda." řekl a odešel.
Podívala jsem se na Viktora. Pokrčil rameny a nic neřekl.
,,Chtěl jsem si s tebou promluvit, půjde to?" usmál se.
Úsměv jsem mu vrátila.
,,Ano, můžeme jít ke mně, kde spím."
Představila jsem si, že při téhle situaci je tady Dominik. Zakoulí očima a žárlivě pronese, ať si s nim jdu. Pak se urazí, půjdeme si spolu promluvit a skončí to polibkem na usmíření.
Přestala jsem přemýšlet a zvedla se.
Viktor se zvedl se mnou a šli jsme do mého pokoje, jak jsem nabízela. Betty tam zůstala s Kamilem, takže doufám, že se víc poznají.
Sedli jsme si vedle sebe na postel.
,,Je to divný. Zrovna tady a sedím tu s tebou." zasmála jsem se.
,,Je to zvláštní. Hlavně, že tě vidím docela v pořádku... Teda až na tu modřinu přes půl tváře."
Usmála jsem se a neodpověděla.
,,Obličej máš celý bolavý, stehno taky, ale co tvé psychické zdraví? Někdy je psychická bolest větší, jak ta fyzická."
,,Máš pravdu. Je mi... Tak divně. Noci strašně moc přemýšlím. Nad tím, co jsem kdy zažila. A nad mojí rodinou. Tak.. Strašně mi chybí. A pořád ta představa, že souhlasili s mým únosem.. Pořád jsem se z toho nedostala."
,,Měl jsem tohle udělat už dávno."
,,Co máš na mysli?"
,,Zbavit se tě! Bez tebe nám tam všem je líp."
Zní mi to stále v hlavě. Nikdy, ale fakt nikdy na tuhle větu mého otce nezapomenu

,,Beth... Tohle bylo to nejtěžší období. Věř mi, že bude líp."
,,Ne, Viktore takhle to bohužel nefunguje. Bude hůř. Vždycky může a bude hůř. Když jsem šťastná, musí se posrat něco jiného, říkám si, že horší to už být nemůže, ale prostě to tak pak není! Bylo to vždycky pak horší. Nevím, co mě čeká zítra, ale vím, že jednou mi bude hůř a budu si říkat, že tady to nebylo tak strašný."

Nic neříkal a vytáhl něco z kapsy. V ruce držel nějaký sprej a pak něco, co vypadalo jak kapky.
,,Beth..." zarazil se a koukal se na mě. Prohrábl si jeho krátký vlasy. Má na sobě šedou mikinu a černý tepláky. Docela mu to sluší.
Měla jsem slzy u očí poté, co jsem ze sebe dostala takové myšlenky, které mi v hlavě už dlouhou dobu leží.
,,Tohle jsou prášky, které budeš brát každý den. Když jsi byla naposledy u psychiatra, dal ti jedny, ty docela fungovaly, ale teď ti nasadíme silnější."
Kývla jsem hlavou.
,,Děkuju Viktore."
Usmál se a pokračoval dál.
,,Každé ráno si dej jeden, máš jich tady dost."
,,Ano a to co držíš v téhle ruce?"
,,Když budeš v situaci úzkostné nebo panické ataky, stříkni jsi to třikrát do pusy. Zklidní tě to, budeš se cítit líp. Ale pozor, když jsi stříkneš víckrát, než bys měla, můžeš být hodně unavená a klidně usnout na místě. Může tě to fakt vypnout."
,,Děkuju moc." poděkovala jsem znova a vzala si to.
Podíval se mi do očí, položil mi rukou na stehno a začal sjíždět níž.

Věci, které chci sdělit.
V textu, se objevuje věta, která je tučným písmem. Vyznačuje větu, která mi přijde jako pravda a chtěla jsem ji tady zmínit. Můžete mi na ni napsat názor.

Taky na vás mám pár otázek. Miluju když se mnou komunikujete, takže chci vidět co nejvíce odpovědi!!

1) Kdo s kým by podle vás měl chodit? Někdo, kdo se vám k sobě hodí a chcete aby skončili spolu🥰
2) Jakou postavu, (krom Beth) jste si oblíbili? (Muže být klidně i ta záporná🤪)
3) Mám tolik věci, které bych sem chtěla dát, ale jak píšu, kapitol už je dost a nevím, jestli by se sem všechno vešlo. Chci dát takových 60... Takže tak nějak přemýšlím o jednom řešení 🤫😏 Jaký máte na toto názor?

Pokud jste dočetli až sem!! Mega vás cením a posílám strašně moc lásky ❤️❤️❤️❤️