Únos Beth- pokračování

13. kapitola

Pohled Beth
Po hodině přišla pizza. Udělali jsme si takovej klidnej večer.
Leželi jsme na posteli, koukali se na nějaký film, na mobilu.
Zatím to je strašně napínavý a moc mě to baví.
Aspoň se trochu odreaguju.
Doufám, že je hlavně všechno v pořádku.
Tak hrozně se bojím.
Koukala jsem a úplně mi vypadl z hlavy Kamil, Betty, prostě jsem úplně vypla.
Dominik vzal do ruky mobil.
,,Lásko?"
,,Ano?" zeptala jsem se a přitulila se k němu.
,,Kamil mi napsal."
Usmála jsem se a Dominik začal číst.

Všechno v pohodě. Neřekl mi, kde to je, ale teď tam pojedu. Ráno se vrátím. Cestu si zapamatuju a povím vám stav Betty. Aby neměla strach, řeknu jí, že jsem od tebe. Teď akorát budem odjíždět. Při cestě zjistím, kdo má to video. Zkusím to nějak smazat.

,,Zatím to vypadá slibně." řekla jsem a dala šťastně pusu Dominikovi.
,,Ano lásko a nemysli na to. Protože tohle má druhou část a půjdem koukat."
Dominik ještě Kamilovi odpověděl a pak to zapl.
Neskutečně mě to baví.
Čas letěl rychle a Kamil znova napsal.

Tak pro vás to udělám, nebojte. Ptal jsem se nenápadně na to video. Říkal, že neví, jestli ho vůbec má, ale že prej hlavní je, že mu David věří. Stejně mu ten mobil prohledám. Mám už plán.

,,Počkej, takže on ani to video možná nemá?" zasmála jsem se.
,,No prej jo. Do prdele Kamil je tak dobrej."
,,Je skvělej. Bez něho bychom se takhle daleko nedostali.

Pohled Kamila
Vstoupil jsem dovnitř.
Má to tady fakt pěkný. Naproti mýmu trapnýmu bytu, kde mám pět pokojů, je tohle luxus.
Procházel jsem se v bytě.
V kuchyni jsem zahlédl toho jeho kamaráda.
Měl takovou maskáčovou mikinu, černý kalhoty a vousy.
,,Čau." řekl jsem a přátelský přišel k němu.
,,Čauu." usmál se a plácl si se mnou.
Vypadá docela v pohodě. Ale je to kamarád Vojty, který mu pomáhá s únosem malý holky.
Takže asi v pohodě nebude.
,,Tak kde máte tu Betty?" zeptal jsem se.
,,Nahoře je. Chceš se podívat?" zeptal se mě.
Oni o ní mluví, jak o nějaký věci.
Zhluboka jsem se nadechl.
Martin se zvedl a šel se mnou.
,,Chceš tam jít sám?"
,,Jo. Bude to lepší."
Otevřel jsem dveře.
V rohu seděla. Měla hnědý vlasy, dlouhý černý tričko a vysoký culík.
Vypadá tak vystrašeně.
Zavřel jsem za sebou a šel k ní blíž.
Zakryla si hlavu rukama a celá se klepala.
,,Prosím. Neubliž mi." zašeptala.
,,Buď v klidu. Já ti neublížím, ano?"
Skrčil jsem se k ní.
,,Neboj."
Odendala ruce a dala si je podél těla.
,,Pomoc prosím."
,,Já jsem Kamil. Jsem od Beth. Jdeme ti pomoc."
Podívala se na mě tak smutně.
,,Zlatíčko neboj. Máme plán. Za chvíli budeš pryč."
,,Neublížíš mi?"
,,Ne. Já se ti snažím pomoc."
,,A proč se mi zrovna snaží pomoc Beth?"
,,Beth neodjela, bez toho aniž by to řekla. Unesli ji. Jí tvrdili, že ty jsi věděla o jejím únosu. Ale to je jedno. Ty nikomu nic neříkej. Jinak to praskne a bude to v prdeli." řekl jsem potichu.
,,Já už tady nechci být ani minutu prosím."
,,Ještě to vydrž. Slibuji ti, že tě dostanu ven."
,,Já to nikomu neřeknu, neboj."
,,Jsi šikovná. Zvládneš to. Vrátím se pro tebe co nejdřív."
Kývla hlavou.
,,Já tady musím hrát komedii, že jsem na jejich straně, ano? Musím to dělat, pro tvoje a naše bezpečí."
Šel jsem od ní trochu dál.
Někdo rozrazil dveře.
Stál tam Martin.
,,Všechno v pohodě? Chová se hezky?"
,,Jo. Má štěstí. Chová se slušně."
,,Za chvíli dostaneš jídlo." řekl ji hnusně.
,,Vrazil jsi jí?" zeptal se.
,,Ne. Nevrazil. Zatím není důvod."
,,Důvod se vždycky najde." usmál se.
Usmál jsem se taky.
,,Mohla by ses kurva konečně zvednout?! Teď jsem řekl, že dostaneš jídlo, tak logicky pojď."
Udělalo se mi úplně špatně. Tak hrozně mě to píchá u srdce, jak se ta holka trápí.
Pomalu se zvedla.
Moc vysoká není. Řekl bych, že tak 165.
Ale naproti vysokému svalnatému chlapovi, je hodně malinká.
Martin si stoupl ke dveřím.
Pomaličku šla.
,,Mohla bys zrychlit!"
Do očí se jí nahrnuly slzy a zrychlila tempo.
Je tak vystrašená.
Martin stál u dveří a čekal, až projde.
Prošla kolem něj a on ji silně praštil do hlavy.
Proč jsem tak strašně citlivej? Já nemůžu tohle vidět.
Šel jsem za nima směr do kuchyně.
Sedla si potichu ke stolu.
Vojta akorát přišel ze záchoda.
,,Líbí se ti?" usmál se.
,,Je krásná." řekl jsem a přišel k ní blíž.
,,Kdyby tě nějak neposlouchala, tak ji kdykoliv můžeš střelit."
,,Jo. Zatím je nějaká hodná. Hezky sis ji vychoval." zasmál jsem se.
Tak takhle zlej jsem nikdy nebyl.
Každopádně musím to dělat. Ať vyjde tenhle plán.
Poslušně seděla.
Vojta vzal flašku a hodil ji to na stůl.
,,Dojdu ti pro chleba. Dneska si byla docela hodná."
,,Děkuju." řekla.
,,Pak to tady uklidíš, je ti to jasný?"
,,Jo." řekla docela otráveně.
,,Nech toho. Tenhle tón se mi nelíbí." řekl Vojta a přiblížil se k ní.
,,Hm." řekla naštvaně.
,,Já ti dám takový hm!" zařval.
,,Tak co mám na to říct?"
,,Aha. Tak ty se před Kamilem předvádíš, jo?"
,,Ne. Já se nepředvádím."
,,Takže žádný jídlo nebude. Je ti to jasný?"
,,Je mi to jasný. Já hlad nemám. Tak si ten chleba třeba strč do prdele."
Strašně mi připomíná Beth. Tím chováním. Je docela odvážná. Před tím vypadala, že je hodná a radši mlčí, ale teď dost hezky ukazuje, že se jí to jednání s ní nelíbí.
,,Co si to řekla?" zeptal se a opřel se o stůl.
Mlčela.
,,Ptám se co si to kurva říkala!?"
,,Ať jsi ten chleba strčíš do prdele! Jsi hluchej?"
,,Aha. Zvedni se!"
Ani nechci vidět, co se teď bude dít.
Odvážně se zvedla.
Přišel k ní blíž.
Ani jsem nemrkl a jeho pěst přistála na jejím nose.
Spadla a bouchla se o stůl.
Tak to bolelo i mě ty vole.
Kopl ji přímo do čela.
Aha, tak tohle se tady děje.
Mám už trošku promyšlenej plán.
,,Klekni si." řekl v klidu.
Ležela stále na zemi. Potřebovala se vzpamatovat z toho, co ji právě teď udělal.
,,Dostaneš ještě víc, jestli to neuděláš teď!"
Povzdechla si a pomalu jsi klekla.
,,Omlouvám se." řekla potichu.