Únos Beth- pokračování

38. kapitola

,,Přijde mi, že jo."
Andy akorát přišel do obýváku k nám.
,,Čau." usmál se Martin.
,,Čau, co tady děláš?" zeptal se docela blbě.
,,Jdu sem předat Betty a pak pojedu později večer znova, teď je v autě. Ještě s ní chci něco málo probrat, takže za chvíli tady budeme." řekl a podíval se na mě naštvaně.
,,Fajn. A co Vojta, máš nějaké informace?"
,,Nemám, vůbec nevím co se děje. Šel jsem si jenom pro Betty. A víš kdo tam mluvil s těmi chlapy?"
,,Kdo?"
,,Tvůj kluk Beth, tvůj kluk."
,,Kdo je její kluk?" zeptal se Andy. Dělá, že neví o co jde. Hraje to tak dobře.
,,Dominik. Ten od Davida, Kamila."
,,Nevím, neznám ho."
,,To je jedno. Každopádně do toho strká nos a vůbec se mi to nelíbí."
Andy kývl hlavou. Já mlčím, nevím co mám říkat, nebo jak mám reagovat, tak jsem radši ticho.
,,Jdu za Betty do auta, za chvíli ji tady budeš mít Beth." usmál se.
Nazdvihla jsem obočí a dělala, že ho neslyším.
Odešel pryč. Chvíli jsme počkali.
,,Kam si dal Davida?" zašeptala jsem radši.
,,Ve sklepě je."
Zasmála jsem se.
,,Ne, na tom nic vtipného není Beth! Musíme počkat, až odejde Martin. Pak až bude muset vyjít."
,,Pane bože, snad nás nepodezírá. Mě se ptal, co tajíme."
,,Na to se tě fakt ptal?"
,,Je to v prdeli, vůbec jsem ho nečekal."
,,No já taky ne. Chudák David."
,,Jestli se to Martin dozví, tak to bude ještě horší." řekl už dost nahlas.
,,Neboj se." snažila jsem se o úsměv.
,,Pořádně mě znervóznělo, když si mi řekla, že nás podezřívá."
,,Nevím jestli nás přímo podezřívá, ale vypadá to tak."
,,Hlavně buď v klidu, nebuď nervózní, nesmí nic poznat."
,,Nepozná."
,,Ani se nedivím, že se tě na to ptal, když vypadáš takhle."
,,Andy já se snažím! Tak asi nejsem taková dobrá herečka jak ty."
,,Tak se snaž trochu víc."
Povzdechla jsem si a už nic neřekla. Jsem nervózní z Betty.
Nevím co mám dělat, tak strašně moc dlouho jsem ji neviděla.
,,Buď v klidu, s Betty to bude v pohodě, vím, že jste se teď dlouho neviděly." jakoby mi četl myšlenky.
,,Spíš se o ni bojím. Mám ji moc ráda a moc mi chyběla. Bude se tady trápit."
,,Já vím."
Andy někam odešel a vrátil se s pouty.
,,Proč?" zeptala jsem se.
,,Ať nás nepodezírá. Nebudu ti je dávat dozadu."
,,Já nechci pouta! Ať tě to ani nenapadne."
,,Beth.. Prosím."
,,Ne, já prosím tebe."
,,Tak..." zarazil se.
,,Hele ono to bolí, příjemný to fakt není. Nemůžu se ani vytřít."
,,Takže to není dobrý nápad?"
,,No to si před tebou klidně kleknu, ale pouta mi nedávej."
,,Tak jo." odešel s nimi pryč.
Po chvíli se vrátil.
,,Jsi tak strašně nervózní. Je ti dobře?"
,,Ne, moc ne. Docela se bojím."
Dořekla jsem větu a uslyšela jsem zámek.
,,Pane bože."
Ucítila jsem divný tlak u srdce.
To místnosti vešel nejdřív Martin a za ním Betty.
Zvedla jsem se z gauče a upřeně na ni dívala.
Usmála se.
Nevšímala jsem si Martina a rozeběhla se k ní.
Obejmula jsem ji. Obě se díváme sobě do očí plný slz.
,,Tak strašně si mi chyběla, jsi v pohodě?" zeptala jsem se ji a rozbrečela se.
Znova mě obejmula a přimáčkla si mě k sobě.
,,Nevěděla jsem, že tě unesli Beth."
,,Já vím, obou z nás říkali něco jiného."
,,Hej, hej! To už by stačilo." řekl Martin, vzal Betty tvrdě za ruku a odstrčil ji.
,,Nešahej na ni takhle!" vykřikla jsem.
,,Drž hubu Beth."
Nic jsem neříkala.
,,Jak dojemný." řekl Andy ironicky.
Musí hrát svou roli. Hraje ji sakra dobře, řekla bych, že Betty vypadá, že z něj má strach.
Sledovala jsem ji a šla kousek od ní.
Hlavně se bojí Martina. Je na ni tak zlý.
,,Musím ti toho tolik říct." řekla jsem.
,,To já taky, moc jsi mi chyběla."
,,Ty mě taky, strašně moc."
,,Betty ukážu ti, kde budeš spát."
,,A můžu pak nějaký jídlo?" zeptala se potichu.
,,Až ti budu chtít dát něco k jídlo, tak ti to dám. To bylo naposledy, co ses takhle blbě zeptala!"
,,Neřvi po ní kvůli takové blbosti." řekla jsem a sedla si.
,,Stoupni si." řekl a šel naštvaně ke mně.
,,Stačilo říct buď ano, nebo ne."
Betty se na mě dívala se strachem. Ale já ji nedám, budu ji bránit.
,,Takže.. My dva si něco vyřídíme." přišel ke mně a sklonil se.
,,Ty tady budeš v naprostým tichu a nebudeš komentovat, jak se chovám k ní."
,,Budu ji bránit, nebudeš se k ní chovat takhle."
,,Jo, tak ty si myslíš, že mi budeš říkat co mám dělat?" řekl s ironickým úsměvem a začal si rozdělávat pásek.
,,Ne! To stačí. Sorry jo?"
,,Omluv se mi hezčeji, jinak tě to bude bolet."
,,Promiň."
,,Fajn." řekl a odešel ode mě dál.
Podívala jsem se na Andyho a ten se tvářil neutrálně.
,,Ukážu ti, kde budeš spát. Budeš tam mít postel, jsi ráda?"
,,Jo, děkuju."
Děkuje mu za to, že může spát na posteli. Je mi jí tak strašně moc líto a ještě bych k tomu něco dodala, ale nerada bych, aby mě mlátil.
Odešla s ním pryč a já tam zůstala s Andym.
,,Tohle nesmíš dělat." zašeptal.
,,Já vím." řekla jsem a podívala se na něho.
Martin vešel.
,,A co jako ty tady? Budeš s námi koukat na televizi?"
,,Nebudu." řekla jsem a zvedla se.
,,Běž dát do myčky nádobí a půjdeš si vyprat."
,,A chodit tu budu nahá."
,,Tak si půjčíš nějaký oblečení od nás."
,,Jo a vaše trenky si vezmu." řekla jsem úplně stejnou větu, jak tehdy u Davida. Musela jsem se nad tím pousmát.
,,No, to máš pravdu."
Aha, tak David mě za tuhle větu seřval víc.
,,Tak mi kupte nové spodní prádlo."
,,Neurčuj nám, co budeme dělat."
,,Neurčuju, navrhuju."
,,Někdy mě baví tvoje odpovědi." usmál se.
,,Každopádně má pravdu." řekl po dlouhé době něco Andy.
,,To jo. Ale teď běž."
Odešla jsem.
Chce se mi pořád brečet kvůli Betty. Moc mě mrzí, jak se tady k ní chovají.
Vyšla jsem z kuchyně a šla za ní. Musím ji vidět.
,,Kam jdeš?" zeptal se Martin a podíval se na mě přísně.
,,Na záchod."
,,A je to nutný?"
,,No jo, je. A bude to asi na dýl."
,,Dobrý běž, dál nepokračuj. Ale pak půjdeš dát do té myčky, jasný?"
,,Jo, tak já jdu, ať se nepo.. Víš ne."
,,No běž." zakroutil hlavou.
Musím najít, kde je Betty.
Šla jsem do chodby, kde jsou snad všechny pokoje. Budu klepat, rozhodla jsem se.
Přišla jsem ke každému pokoji a zaklepala. Až napotřetí se Betty ozvala.
Otevřela jsem dveře a dala jsem prst k nosu, aby pochopila, že nesmí řvát.
Usmála se, když mě spatřila.
,,Jdu za tebou potají, ale nesmíme řvát." zašeptala jsem a sedla si k ní na postel.
Znova jsme se obejmuly.
,,Martin ti hodně ubližuje? Vím, že to je blbá otázka, ale vidím, že se ho bojíš." položila jsem ji ruku na její ruku.
,,Sahá na mě, řve po mně a vzrušuje ho, když mě mlátí."
Zakroutila jsem hlavou.
,,Fuj. Mrzí mě to, strašně moc."
,,A ty ses mu tak postavila, dokonce si na něj zvýšila hlas... Ale nic ti neudělal. Ani na tebe tolik nezařval."
,,Budu tě vždycky bránit, i kdybych měla dostat zmláceno místo tebe." zasmála jsem se.
,,Beth děkuju ti. Strašně moc mě před tím zlomilo, když mi všichni říkali, jak ses na mě vykašlala a prostě si odjela pryč bez oznámení." řekla smutně.
,,Já jsem byla zase strašně moc zklamaná, když mi řekli, že si o mém únosu věděla."
,,Chtěli nás rozdělit, ale to se jim nikdy nepodaří." řekla a pohladila mi ruku.
,,Když tady byl Kamil a sliboval ti, že se ten den vrátíme a už se nevrátil, byla jsi zklamaná?"
,,Ne, on mi Vojtěch řekl, že tě unesli. Akorát jsem si myslela, že už budu v klidu. Ale teda ten Kamil je hezkej." zasmála se.
,,No nedávno se rozešel s jeho holkou." usmála jsem se.
,,Strašně moc mě uklidnil, cítila jsem se u něj tak v bezpečí, takhle se ke mně nikdy nikdo dlouho nechoval."
,,Chápu to. Já jsem podruhé unesena. Tohle je ale tak na dlouho, že teď ti to celý odvyprávět nestíhám."
,,Hele... Co ten Andy, jaký je?" zeptala se.
Přiblížila jsem se k ní blíž.
,,Je na naši straně. Před Martinem musí hrát, že na naši straně není, ale je. Snaží se vše vyřešit s kluky. Abychom mohly obě dvě vypadnout. A neboj, když tady není Martin, chová se strašně hezky."
,,Fakt? Jsem ráda, že tady někdo takový je. Před tím jsem tady byla s Martinem a Vojěchem. A jako řeknu ti, že nikdy jsem se necítila hůř, než v tu dobu."
,,Pokud na tebe Martin jenom sáhne, tak tě budu bránit. Udělám něco horšího, jen aby tě nikdo netrestal."
,,Dá trest nám obou."
,,Nedá, má ze mě respekt." zasmála jsem se.
,,Beth až budeme venku, tak musíme jít ven. Říkám, že spolu budeme pořád."
,,To budeme. A já tě seznámím s Kamilem." zasmála jsem se.
,,Byl tak strašně hezkej. Počkej.. Co vůbec ten tvůj kluk?"
,,No to je moje zlatíčko. On je tak dokonalej."
,,Počkej a ty si s nim. Ehm.. podívala se na mě  upřeně.
,,Jo, to jo, ale až po nějaké době."
,,To je snad jasný, bez toho to nešlo."
,,Co si teď řekla Martinovi?"
,,No měla jsem dát nádobí do myčky, ale nakonec jsem řekla, že půjdu srát." zasmála jsem se.
,,Beth jestli to zjistí!" řekla tak vystrašeně.
,,Tak mě profackuje, možná mě třikrát švihne páskem. Za to povídání mi to stojí. Chci s tebou tady trávit co nejvíc času."
Úplně jsem zapomněla na Davida, který je ve sklepě.
Uslyšela jsem, jak se prudce otvírají dveře.

Tak buď to bude Andy, nebo Martin.