Únos Beth- pokračování

54. kapitola

Pozorovala jsem tu druhou holku. Byla o něco vyšší než Betty a měla dlouhý blonďatý vlasy. Oči měla tmavě hnědé a smutně se koukala stále do jednoho místa. Na sobě má červenou mikinu a černý tepláky. Nechápu, co tady dělá, a čekám co nejdřív nějaký vysvětlení.
,,Co jsi to udělal?" podívala jsem se na Nika, a z očí mi vytekla slza.
,,Já jsem nikomu neublížil." řekl a podíval se mi do očí.
,,Tak proč si je tam vedl?"
,,Do toho ti nic není Beth."
Zvedla jsem se a šla k Betty. Obejmula jsem ji.
,,Jsi v pohodě?"
Nic neříkala a podívala se na mě.
,,Promiň, strašně blbá otázka."
Pořád mlčela. Uhnula pohledem a pomalu mě pustila. Co to s ní udělali.
,,Jsem když tak Nik." řekl a sednul si k Davidovi.
,,Betty, Amy, budete stát tady na kraji celý den?" podíval se na ně.
Betty zakroutila hlavou a odcházela pryč.
,,Kam jdeš?" zeptal se jí, ale odpovědi se nedočkal.
,,Do prdele." zvednul se a šel za ní.
Sedla jsem si na gauč.
,,Amy, nechceš jít k nám?" zeptal se David.
Kývla hlavou a sedla si vedle mě.
,,Jsem Beth." snažila jsem se o úsměv.
,,Já jsem Amy."
Nik přišel do pokoje.
,,Můžu se zeptat co se tady právě děje?" zeptal se David.
,,Obě dvě vypadněte pryč." řekl Nik a podíval se na mě.
,,Na mě nečum, já bych taky ráda slyšela, co se tady děje."
,,Strašně si mi chyběla." zakoulel očima.
,,Ty mě taky." usmála jsem se ironicky.
,,Amy nechceš si jít udělat do kuchyně vodu?" zeptal se jí.
,,Jo, klidně." pochopila, že má odejít.
,,Tak teď nám vysvětli, co se tady stalo." řekla jsem.
,,A proč ty se tady chováš, jak kdybys tady bydlela? Někdy mám pocit, že tady nejsi ani unesena."
,,Beth! Má pravdu. Klidně tady buď, ale chovej se normálně." zvýšil hlas David.
Chápu to, zase se hraje ta hra, kdy David musí být strašně zlej.
,,Dlužil jsem něco svým kamarádům, takže jsem jim vypůjčil Betty."
,,A co s ni udělali? V takovým stavu jsem ji ještě neviděla. Vždyť nedokáže ani promluvit." řekla jsem a snažila se zadržet slzy.
,,Já vím. Vůbec neodpovídá. Nepromluvila při cestě ani slovo."
,,A co s ni udělali, že to tak je?" zeptal se David.
,,Já nevím, vzali si ji někam pryč. Netuším co s ni dělali."
,,Asi to nebylo nic dobrýho, když vypadá takhle." řekla jsem.
,,A kdo je ta Amy?" zeptal se David na to, co mi také leží v hlavě.
,,Amy je unesena od těch kluků."
,,Počkat ti chlapi, kterým něco dlužíš, tak ty unesli tu Amy?" snažila jsem si v hlavě ujasnit, co se děje.
,,Jo."
,,A proč je tady?" zeptal se David.
,,Protože jedou někam pryč, dal mi ji, ať ji tady pohlídám."
,,Můžu jít za Betty?" zeptala jsem se.
,,Ne! Co jsem přijel, tak mě tady sereš. Já nevím, proč máš pocit, že si tady můžeš dělat co chceš."
,,Chci se ji snažit rozmluvit."
,,Nevím co nechápeš. Řekl jsem, že ne."
,,Neměl si ji vůbec unášet pryč, jinak by se nic takovýho nestalo."
,,Mohl jsem to samý udělat tobě! Buď ráda, že jsi nešla ty."
,,Radši bych, abych si to protrpěla já, než ona."
,,Nehraj si tady na nějakou hrdinku a vypadni pryč."
Když tady je David, cítím se víc v bezpečí. Zatím nevypadá, že je na odchodu. Doufám, že tady bude co nejdéle.
Amy přišla k nám a stoupla si před gauč.
,,Můžu si sednout?" zeptala se.
,,Ne ty vole. Asi tady budeš stát a koukat na nás." řekl Nik.
Zmateně stála a nevěděla, co má dělat.
,,Nechápeš ironii? Sedni si." Sedla si nejistě vedle mě.
,,Nechápu proč se k ní chováš takhle. Taky si neprožila nic pěkného. Navíc se zeptala slušně, tak nevím proč musíš být pořád tak nepříjemnej a odpovídat ji ironicky."
,,Beth." podíval se na mě David a zakroutil hlavou.
,,Neříkal jsem ti náhodou ať vypadneš?!" zakřičel po mně a začal rychle dýchat.
,,Říkal." řekla jsem a zvedla se.
Myslím si, že Davidovi je jasný, kam jdu. Vešla jsem do chodby a zabočila tam, kde bývá vždy Betty.
Zaklepala jsem na dveře a poté vešla.
Seděla na posteli. Přišla jsem k ní blíž. Viděla jsem všechny ty modřiny, které má všude po těle a na obličeji.
Sedla jsme si vedle ní.
,,Betty nemusíme mluvit o tom, co se dělo, pokud chtít nebudeš."
Nic neříkala. Podívala se na mě a pořád mlčela.
Sáhla jsem ji na rameno.
,,Můžeme si o všem promluvit. Jsem tady vždycky pro tebe. Bude mi stačit, když budeš jenom kývat hlavou, ano?"
Chvíli jsem počkala, a pak začala mluvit.
,,Jestli se mnou nechceš mluvit, zakývej hlavou."
Poslechla a zakývala hlavou.
,,Nechceš mluvit s nikým?"
Kývla hlavou a očima uhnula.
,,Je pro tebe asi hodně těžký to, co se stalo."
Tentokrát ani nekývla.
Do pokoje někdo vstoupil. Stál tam Nik a díval se na nás obě.
,,Říkal jsem ti, že sem nemáš lézt!"
,,Co jsi čekal?"
,,Beth už toho mám opravdu dost." řekl a přišel ke mně. Chytil mě za zápěstí. Nebránila jsem se a stoupla si.
,,Nemusíš mě držet. Klidně odejdu dobrovolně sama."
,,Opravdu mě nebaví ti říkat všechno stokrát!"
,,Promiň, už jdu."
Pustil mě.
,,Betty nechceš něco k jídlu?" zeptal se ji v klidu.
Nic neříkala.
,,Klasika, žádná odpověď. Dobře, když něco budeš chtít, tak si pro to klidně dojdi."
Odcházela jsem pryč a Nik šel za mnou.
,,Beth tohle už snad nemyslíš vážně." Zastavila jsem se a otočila se na něj.
,,Snažila jsem se o něco. Nechci, aby na tom byla takhle."
,,Ale jsi tady do prdele unesena! Vždyť mě vůbec neposloucháš."
,,Dobře, promiň! Ale už toho mám tady taky dost."
,,A čeho? Nemyslím si, že tě tady tak strašně trápím, abys měla něčeho dost!"
,,Ježíši vůbec nemluv o tom, jak se cítím. Nevíš o tom nic."
,,Je mi úplně u prdele jak se cítíš. Prostě mě budeš poslouchat a to je celý."
,,Fajn!"
,,Tak na mně do prdele nezvyšuj ani hlas! Jsi tady unesena a ne na nějakým luxusním pobytu."
,,Opravdu se necítím, jako na luxusním pobytu."
,,Chceš skončit přivázaná u postele?"
,,A ty bys mi to udělal?"
,,Jo! Je mi to úplně jedno, nezajímají mě nějaký tvoje pocity, a že chtít nebudeš."
,,Řekla jsem, že tě budu poslouchat! Tak co víc po mně chceš?"
,,Aby ses ke mně chovala normálně."
,,Já se k tobě chovám tak, jak se chováš ty ke mně."
Přišel ke mně blíž a vrazil mi facku.
,,Au! Proč jsi mi to trefil do tý modřiny!"
,,Beth! Vypadni pryč než ti vrazím znovu."
,,Můžu jít do obýváku?"
,,Já tam nejdu, mně je to jedno."
Kývla jsem a uraženě odešla.
Vstoupila jsem a přišla blíž ke gauči. Seděla tam Amy s Davidem a povídali si.
Oba dva se na mě podívali a ztichli.
,,Mám ti taky jednu vrazit?"
,,A to jako proč?"
,,Co tohle bylo za trapnej rozhovor?"
Posadila jsem se vedle něj a Amy.
,,Jak jako trapnej?"
,,No Beth tohle bylo úplně zbytečný, já nevím proč se k němu nemůžeš chovat normálně."
,,Davide já jsem neudělala nic špatného."
,,To ne. Ale chováš se... Prostě jako ty."
,,A to je špatně?"
,,Bavit se takhle s někým, kdo tě tady drží asi jo."
,,Mám strašně moc otázek." řekla Amy.
,,Klidně se ptej." usmála jsem se.
,,Proč se spolu vy dva bavíte takhle? Vypadáte spíš jako kamarádi?"
,,Vysvětlíš jí to prosím?" podívala jsem se na Davida.
,,Ve zkratce. Nik neví, že se s Beth známe. Děláme, že ji tady taky hlídám, přitom jsem na straně Beth. Unesl ji jeden kluk, kterého teď vydírá někdo jiný, kvůli penězům, které my těm jeho únoscům vracíme. Když vrátíme peníze, Beth a Betty půjdou zpátky domu."
,,Takže Nik ani nikdo jiný, kdo tady je neví, že ty jsi na straně Beth a Betty."
,,Přesně tak. Já hraju, že je tady hlídám. Nejen já, dost dalších našich kamarádů."
,,Jasně, chápu tu."
,,Ale vrátíme se k tomu, jak se tady k nim chováš Beth. Vždyť tím sama sobě ubližuješ. Vždyť víš, že Nik není zase tak zlej. Tohle si děláš všechno sama."
,,Davide promiň! Moc dobře víš, jak je toho na mě moc. Víš kolik se toho za dnešek děje?"
,,Já vím, ale aspoň se snaž chovat se k němu líp, prosím."
,,Když vidím co sis k němu dovolila, tak si říkám, co by za tohle udělali se mnou." řekla smutně a sklopila hlavu.
,,Mrzí mě, co se ti děje." řekla jsem upřímně.
,,Už chci toho všeho konec. Každým dnem, je to tam horší a horší"
,,Chtěla bys o tom mluvit?" zeptala jsem se
,,Co třeba zítra? Můžeme si promluvit i o Betty. Pak ti řeknu, co vím. Akorát už nemám sílu to dnes řešit."
,,To naprosto chápu. Dneska hlavně hodně odpočívej. Nemáš třeba hlad?" zeptala jsem se.
,,Mám strašný hlad."
David se zvedl.
,,Něco ti udělám. Hlavně natočím vodu."
,,Takhle se ke mně dlouho nikdo nechoval." usmála se.
,,David ti udělá jídlo, tak já ti jdu zatím natočit pití." usmála jsem se nazpátek a přišla za Davidem.
,,Co ten Dominik?"
,,Napsal, že nakonec nepřijede dneska."
,,Aha." řekla jsem smutně.
,,Upřímně... Měla bys dneska kapacitu po tomhle všem řešit to všechno ohledně Kuby?"
,,Máš pravdu, ne." 
,,Zítra prý stoprocentně přijede. Mám ti vzkázat, že mu strašně chybíš, a že tě moc miluje."
Usmála jsem se.
,,Taky mi chybí. V kolik budeš muset odejít?"
,,Rozhodl jsem se, že tě tady dneska samotnou nenechám. Zítra odjedu, až přijede Dominik."
,,Moc děkuju. Teď tě tady strašně potřebuju."
,,Já vím, proto tě tu nenechám."
Vzala jsem pití a donesla ho Amy.
Šla jsem si lehnout strašně brzo, asi kolem devátý. Zítra mě čeká dlouhý den. Ještě jsem se stavila u Betty, která už spala. Doufám, že zítra ji bude líp. Čeká mě rozhovor s Amy a hlavně vyřešit Dominika...