Únos Beth- pokračování

31. kapitola

,,Nechápu kde jsou." řekl a podíval se na mě.
,,Třeba se mu něco stalo." zasmála jsem se.
,,Být tebou, tak se moc nesměju, jasný?"
,,Bylo by to fajn. A ty bys mě pak mohl pustit."
,,Přestaň vtipkovat. Nemám na tebe náladu. Nevím. Přijde mi, že nemáš pořád do čeho píchnout."
,,No nemám."
,,Tak se běž učit ty pravidla a nečum tady do blba."
,,No já už je umím. Mezi tím, co se tady snažíš dovolat tak dvě hodiny Vojtěchovi, tak jsem se je naučila." usmála jsem se ironicky.
,,Jee, Beth. To je hezký, že je umíš, ale víš proč se je učíš?"
,,Protože nemáte co jiného na práci, než unášet holky a vydírat jejich kamarády a abyste to měli pestrý, vymyslíte nějaký pravidla, abyste se mohli dívat, jak se to učíme?"
Zasmál se.
,,Beth... Lepší odpověď jsem neslyšel."
,,Ano, ano. Děkuji mockrát."
,,Nechci ti ublížit."
Zasmála jsem se.
,,Ne, nechceš, ale dvě hodiny zpátky si mi nabízel, že se s tebou můžu vyspat, vydíráš mě, a saháš na mě, i když nechci."
,,Nevíš, proč to dělám."
,,Jo, já vím. Jsi nechutnej a vzrušují tě malý holky."
,,Opravdu nic nevíš, věř mi."
,,Tak mi to řekni."
,,Nemůžu, chápeš? Časem možná."
Usmála jsem se.
,,Tohle přesně říkal jeden můj asi v uvozovkách kamarád. Strašně mi ho připomínáš."
Zarazil se a upřeně mě pozoroval.
,,A.. Měl dobrý důvod k tomu, aby ti to neřekl?"
,,Andreasi tohle bylo něco jiného."
,,Neumíš si představit co se mi děje."
,,Vždyť.. Vždyť si na mě teď sahal a..."
,,Promiň, promiň."
,,Můžu ti pomoc, ale když nevím, co se děje."
,,Já ti to říct nesmím. Představ si, kdyby David ti řekl to, o čem teď víš, jak by si zareagovala hned poprvé, co si vyzvídala."
,,Jak víš, že se jmenuje David?"
,,Holka.. Vojtěch s vámi bydlel. Vím všechno."
,,Řekni mi, co se mnou plánuje. Bojím se. Má tady zbraň."
,,Neboj nezastřelí tě."
,,Ale jak ti mám věřit? Úplně si obrátil strany."
,,Ano, protože před Vojtou."
,,Ne. Když tady Vojtěch nebyl, tak ses taky nezachoval dobře. Říkal si, že bys mě měl... Potrestat."
,,Omlouvám se."
,,Proč si mi nabízel, že když se s tebou vyspím, tak mě pustíš?"
,,Protože.. Zkoušel jsem to. Jsem jenom nadrženej."
,,Tak když si tak hodnej, tak mě pusť!"
,,Nemůžu, nechápeš to."
,,Nepochopím, když mi neřekneš o co jde."
Povzdechl si.
,,Nemůžeme spolu utéct."
,,Tak mě pusť."
,,Nepůjde to."
,,A to, jak si říkal s tím, že budu spát přivázaná k posteli?"
,,Zkusím to nějak udělat, aby si nemusela."
,,Proč si to vůbec vymyslel?"
,,Protože Vojta! Víš co, nechceš si jít dělat svoje někam?"
,,Nemusíš na mě řvát."
,,Beth já nechci, abys tady byla. Nemám na výběr."
,,Víš co? Tak na mě aspoň nic nezkoušej, děkuju."
,,Hele. Budu se snažit, abys to tady přežila co nejvíc v klidu. Budu se ti snažit pomoc."
Podívala jsem se na něj.
Možná když si zahraju na city, pomůže to k mému útěku.
,,Ty to nechápeš! Byla jsem držena u Davida, pak jsem měsíc měla být v klidu, ale jak jsem mohla, když moje nejlepší kamarádka je unesena zrovna Vojtěchem. A teď tohle! Smířila jsem se s takovou zradou, co mi udělal otec. Taky s tím celým únosem. Ani nevíš, jak mě to poznamenalo! Teď musím být tady. Sama, bez žádných kamarádů. Navíc s nějakým magorem, kterej mě mlátí, psychicky a fyzicky mi ubližuje a má zbraň. Jediný co chci je, abych byla pryč."
,,Beth já vím. Vím o tobě víc, než si myslíš. Ty o mně nevíš nic. Ty nevíš co se tady děje a proč tohle musím dělat. Zkusím ti nějak pomoc. Je něco, co chceš vědět?"
,,Chce mě znásilnit?" vyhrkla jsem.
,,Ne. Nebo jakoby já nevím."
,,Hlavně to ne. Ale tak co se mnou chce dělat?"
,,Pokud mu ten někdo dá to, co chce, tak tě pustí."
,,Pane bože, to mi nemůžeš říct?!"
,,Ne, nemůžu."
,,Doufám, že už se nevrátí. Co bych tady byla radši s tebou."
,,Hlavně se nesmí dozvědět, co ti tady říkám. Nemáš to vědět."
,,Já tě nechápu." řekla jsem a utřela si slzu.
,,Já vím, že mě nechápeš. Je to těžký mě pochopit, když nevíš o co jde. Ale uvědom si, co je Vojtěch za člověka."
Kývla jsem.
,,A ještě jednou promiň, co jsem ti tady říkal před tím, když jsme byli sami."
,,Jo, v pohodě."
,,Chtěla jsem jenom zachránit Betty. A teď jsem skončila takhle. David mě varoval, že se do toho nemám plést."
,,Měl pravdu, ale už se stalo. Příště ho radši poslechni."
,,Pokud ještě nějaký příště bude."
,,Neboj se, nezabije tě."
,,No tak aspoň to. Řekni mi, že zítra bude muset jít Vojta do práce a ty tady zůstaneš se mnou."
Zasmál se.
,,Jde, ale já taky. Bude tě muset hlídat někdo jinej."
,,Počkej, kdo?" zeptala jsem se.
,,Martin."
,,O něm mluvil Kamil. Viděla jsem ho tady."
,,No. Hele, řeknu ti to takhle. Dělej co máš a budeš s nim v pohodě."
,,Je to těžký. Neumíš si představit být v mé situaci."
,,Ty si taky neumíš představit, jak se cítím já. Když tady musím držet nějakou holku, kterou vidím poprvé."
,,Ale ty nemusíš."
,,Musím! A o tomhle už mlč."
,,Vydírá tě?"
Odtrhl ode mě oči.
,,Ne." řekl potichu.
,,Asi si neuvědomuješ, že jsem s nim nějakou dobu byla. Polovinu lidí z toho baráku vydíral, nebo někomu ublížil. Jakub je jeho bratranec, vím docela dost věci."
,,Jakub je fajn."
,,Nevyhýbej se tomu, že tě vydírá. Já to vím."
,,Jo, dobře, vydírá mě. Stačí ti to?"
,,Už o tomhle nemusíme mluvit. Odkud znáš Jakuba?"
,,Jsme kamarádi."
,,A znáš Davida?"
Polknul si nahlas. Podíval se na mě a sedl si vedle.
,,Znám se se všemi. S Kubou, Martinem, Davidem, Kamilem. Fakt se všemi."
,,I s mým Dominikem?"
,,Jo, jasně." usmál se.
,,Řekni mu, že jsem v pohodě. Že mi nic není a že mi moc chybí. Že ho strašně moc miluju. Tohle po tobě chci jediný."
,,Chceš s nim mluvit? Dokud nepřijde Vojta, tak můžeš. Dám ti to za to, jak se k tobě musím chovat."
,,Počkej fakt?" řekla jsem nadšeně.
,,Teď to nebudeš mít nejlehčí. Tohle pro tebe udělat můžu."
,,Takže až přijde Vojta, tak se ke mně budeš chovat zase jako před tím."
,,Budu muset." řekl a vzal ze stolu mobil.
Našel jeho číslo.
Chvíli jsme čekali, ale nakonec to zvedl.
,,Andy?" ozval se z telefonu Dominik.
,,Nee, Dominiku to jsem já."
Hned při téhle větě jsem se rozbrečela.
,,Jsem v pořádku, moc mi chybíš Dominiku."
,,Lásko udělám cokoliv pro to, abys mohla jít pryč. Moc tě miluju. Je s tebou Andy?"
Podívala jsem se na Andrease.
Kývl hlavou.
,,Jo je."
,,Miláčku ubližují ti tam hodně?"
,,Ne, Dominiku skoro vůbec. Neboj se o mě. Jenom chtějí něco po nějakým kamarádovi od vás. Nevíš o co jde?"
,,Ne, já nevím. Já nevím skoro nic. Ví dost věcí David, ale někam zmizel. Miláčku, chci tě mít u sebe."
Zní, jako kdyby plakal.
,,Já tebe taky. Popros Davida, aby něco udělal. Prosím. Vojtěch tady není, je pryč. Za chvíli přijde i s Betty."
,,Dělám všechno pro to, abys byla zpátky s námi."
,,Miluju tě."
,,Andy? Slyšíš mě?"
,,Jo. Slyším tě."
,,Vím, že kvůli bezpečí rodiny, s Vojtou nic neuděláš. Ale potřebuju od tebe něco."
,,Dominiku věř mi, že tvoji holce nechci ublížit."
,,Jo, já vím. Hlídej mi ji. Nedovol, aby ji nějak extra zmlátil. Chraň ji tam, pomáhej ji. Vím, že nejsi špatný člověk, vím to."
Dominik u toho pláče. Takhle ho slyším poprvé.
,,Neboj se budu."
,,Potřebuji, abys mi dával všechny informace. Co s ní je, jak se má."
,,Jo budu. Neboj se. Já.. Zkusil bych udělat něco pro to, aby mohla jít pryč, ale bojím se."
,,Nic nedělej, víš jak by to dopadlo pro tebe."
,,No. Já vím."
,,Nechcete mi říct o čem se bavíte?"
,,Lásko je to těžký."
,,Proč to nemůžu vědět? Co se změní?"
,,Broučku, to si vyřešte. Nějak to tam ještě zvládni, neboj se budeš za chvíli venku. Postupem času se vše dozvíš. A ty ji hlídej Andy."
Utřela jsem si slzy.
,,Ahoj lásko." řekla jsem.
,,Ahoj. Snad se co nejdřív uslyšíme."
Andy to típl a já se rozbrečela.
,,Tak strašně moc mi chybí. Už chci jít domu!"
,,Já vím. Beth musíme si něco ujasnit. Já potřebuju dělat, že jsem na straně Vojtěcha. Nemůžu z ničeho nic se s tebou bavit jako s kamarádkou, to nepůjde."
,,Ano, vždyť já vím. Přesně takhle to chtěl hrát Kamil. Že je na straně Vojtěcha."
,,Sice má Vojtěch jenom základku, ale blbej není. Měla si poslechnout Davida. Měl pravdu."
,,To už mi taky došlo."
,,Nechceš mi pomoc třeba naplánovat útěk? Nebude to na tebe, jenom mi s tím pomůžeš."
Povzdechl si a podal mi kapesník.
Utřela jsem si slzy a vysmrkala se.
,,Cituju slova Vojtěcha- Pokud Beth, nebo Betty utečou, je mi jedno jakým způsobem a jestli za to budeš moc, tak víš, co se stane"
,,Co by se stalo?" zašeptala jsem.
Podíval se mi do očí a nahlas si polkl.
,,Čím tě vydírá?" položila jsem mu ruku na rameno.

Přijde vám divný, že Andy takhle rychle otočil na jinou stranu? Myslíte si, že v tom něco bude, nebo to, co říká je pravda? A čím myslíte, že ho Vojtěch vydírá?