Únos Beth- pokračování

49. kapitola

Nik přišel do pokoje i s Betty.
,,Mám ji zmlátit před vámi nebo s ní jít vedle?"
,,Co? Nemlať ji." řekla jsem a automaticky se zvedla.
,,Beth!" zařval a podíval se na mě.
,,Okamžitě si sedni." řekl naštvaně.
Sedla jsem si zpátky k Dominikovi. Mám chuť se k němu přitulit. Jsem ráda, že je Betty v pohodě, ale bojím se, že jí ublíží.
,,Co to mělo do prdele být?! Jakože ses pokusila utéct?"
Nic neříká. Nedokáže se mu podívat do očí a přijde mi strašně nervózní.
,,Aha. Takže vás tady mám hlídat na krok?! Já myslel, že to tady spolu přežijeme normálně. Ale očividně asi ne."
Podívala se na Dominika. Je vidět, že si ho všimla až teď. Kouká na něj tak upřeně a musí si říkat, kdo to je.
,,Víš jaký jsem z toho mohl mít problém?! Jsi normální?" chytl ji silně za ruku a přitáhl k sobě.
Rychle jsem se zvedla.
,,Niku, nech ji. Prosím."
Pustil Betty a přišel ke mně. Podíval se mi do očí.
,,Teď jdu tvoji kamarádku přivázat k posteli. Jestli chceš skončit jako ona, tak mluv dál."
Zmlkla jsem a podívala se na Betty.
Rychle odtrhla pohled.
,,Jdeme." řekl a přišel znova za ní. Vzal ji za zápěstí a odvedl pryč.
,,Nemůžeš se do toho míchat... Beth." zašeptal.
,,Musela jsem něco říct."
,,Jestli mě chceš nechat koukat, jak tě mlátí, tak pokračuj."
,,Budu se snažit mlčet."
,,Nechceš být přivázaná k posteli. Nebo snad jo?"
,,Ano chci." usmála jsem se.
,,U nás v pokoji a od tebe."
Usmál se a pohladil mě po hlavě.
,,Strašně jsi mi chyběla."
,,Ty mně taky." řekla jsem a chytila ho za ruku.
Nik vešel do pokoje. Ruku jsem dala pryč a dělala, že nic.
,,Ty neutečeš, ne?" zeptal se a podíval se na mě.
,,Já... To nemám zapotřebí."
,,Kde byla?" zeptal se Dominik.
,,Tady kousek. Jel jsem autem, ale daleko nedošla. Spíš mi řekni, co si jí řekla tak špatného?"
,,Nic, kvůli čemu by měla utíkat."
,,Kdyby se to dozvěděl Vojtěch." promnul si obličej.
,,Ale asi nedozví." řekla jsem.
,,Jasně. Někde unesenej. Jasně, že se to nedozví. Předpokládám, že ví, že Vojtu někdo unesl." podíval se na Dominika.
,,Jasně, to se nedalo utajit."
,,Nedostane za trest jídlo."
,,Ale no tak, jídlo jí dát můžeš."
,,Ne. Já se tady k vám snažím chovat normálně. Asi nejsem ten krutej únosce, který vás tady mučí. Jen dělám svoji práci, kterou mi v žádným případě nebudete stěžovat."
,,To chápu. Ale už je pro ni velký trest, že je přivázaná. Nemůžu s ní mluvit?"
,,Nemůžeš. Nebude se bavit s nikým. Co s nimi třeba děláš ty Tomáši?" podíval se na Dominika a stále stál před námi.
,,Jsem tady poprvé." usmál se.
,,Jo, to já taky. A vůbec mě to nebaví. Myslel jsem, že se budou chovat obě dvě líp."
,,Niku... Já se snažím." usmála jsem se.
,,Betty moc ne."
,,Vždycky to tady bývá tak, že já schytám největší bídu, za to jak se chovám a Betty je zlatíčko, který se nedovolí ani odmlouvat."
,,Teď je to docela naopak."
,,Neudělala nic špatného."
,,Ne. Až na to, že utekla."
,,Tak ty to nechápeš. Víš jak nás to tady nebaví?"
,,A mě to tady snad baví? Ani já s Tomášem, tady nejsme rádi."
,,Jo promiň. Já zapomněla, že tě Vojta něčím vydírá."
,,Kde jsi tohle vzala?"
Zasmála jsem se a prohrábla si vlasy.
,,Neznám člověka, co by se s ním bavil dobrovolně."
,,O tohle se nestarej."
,,Měla bych na tebe ještě jednu prosbu. Potřebuji se strašně moc osprchovat a umýt hlavu."
,,Ne. Teď jsem naštvaný na Betty. Můžeš... Si jít třeba. Nevím, prostě se nějak zabav."
,,Nemůžu být tady?"
,,Já nevím. Tomáši?" podíval se na Dominika.
,,Ať tady je. Aspoň nebudeme řešit další útěk."
Nik se na mě podíval a sednul si ke mně blíž. Vidím, jak to Dominikovi vadí, a že by mu nejradši ukázal, že jsem jeho holka.
,,Neutečeš?" zeptal se a vzal mi bradu. Udělal to tak jemně. Jsem u něj hlavou tak blízko a moc dobře vím, že ze mě jde cítit strašná nervozita. Díval se na mě jeho tmavě hnědýma očima.
,,Neuteču." řekla jsem potichu.
Pořád mě držel a díval se mi do očí.
Chci uhnout očima, ale nejde to. Stále se na sebe koukáme, a on nevypadá, že mě má v plánu pustit.
,,Niku... Měla by se najíst. Prý celý den pořádně nic nejedla."
Jak to Dominik dopověděl, hned mi bradu pustil.
Vstal a znova se na mě podíval. Tentokrat jsem očima uhnula.
,,Co tady normálně jíš... Beth?"
,,Já nevím. Můžeš mi udělat třeba chleba s máslem a šunkou. A poprosila bych velký plátek, protože mám šílený hlad."
,,Takový servis chceš?" usmál se.
Nic jsem neříkala.
,,Udělám ti dva."
,,Dobře, děkuji." řekla jsem.
Odešel vedle do kuchyně. Dominik se ke mně naklonil.
,,Co to do prdele dělá? Co to má znamenat?"
,,Já... Nevím." řekla jsem upřímně.
,,Vždyť tě tady úplně... Balí."
,,Nebalí mě. Jen se chová divně."
,,To se mi ale vůbec nelíbí lásko." řekl, a "lásko" zašeptal, že jsem to skoro ani neslyšela.
,,Domí s tímhle nic neuděláme. On se chová už od začátku divně. Každopádně se kvůli tomu neprozradíme. Hlavně nedávej najevo, že žárlíš."
,,Ale to nejde."
,,Musí to jít. Prosím, udělej to pro Davida, pro Andyho."
Kývl a pohladil mě po hlavě.
,,Co vůbec Andy?"
,,Kamil mi nic nepsal. Nikdo to podle mě neví."
,,Ach jo, to je blbý. Jinak můžu tě o něco poprosit?"
,,Můžeš. Pokud to zvládnu udělat."
,,Potřebuji mluvit s Betty. Nemůžeš to nějak zkusit zařídit?"
,,Zkusit to můžu."
,,Bude Tomáš tak hodnej?" usmála jsem se.
,,Bude. Hlavně se napapej, ať pak nemáš hlad, ano?"
,,Neboj se."
Nik přišel s dvěmi kousky chleby.
,,Půjdu si z Betty ještě něco vyřídit."
,,A nemohla bych si s ní promluvit?" zeptala jsem se a podívala se na něj smutně.
Nic neříkal a položil na stůl talíř.
,,Niku. Prosím."
,,Nechceš po mně moc?"
,,Možná trochu jo." usmála jsem se.
,,Mohl bych si to rozmyslet asi." přišel ke mně blíž.
,,Vždyť jsem hodná holka. Jindy bych se nesnažila, kdybys to nebyl ty... Niku."
,,Ne." řekl Dominik a stoupnul si.
Podívala jsem se na něho zmateně.
,,Neměli bychom jí dovolovat tohle. Jídlo potřebuje, mluvit s Betty prostě nebude. Zakazuju ti to."
,,Ale tohle mi nemůžeš zakázat! Ptám se Nika, ne tebe Tomáši." zdůraznila jsem to jméno.
,,Hele uklidni se, má pravdu. A zakázat ti to může."
,,Počkat, ale..." podívala jsem se na Dominika a zakroutila hlavou. Nemůžu si vysvětlit, co to udělal. Před pár minuty mi řekl, že se mi pokusí pomoc. Když viděl, že jsem ho skoro přemluvila, tak udělá tohle.
,,Žádný ale. Tomáš řekl."
,,Ale ty jsi před tím řekl něco jiného." řekla jsem a naštvaně se zvedla.
,,Jo, řekl! Okamžitě si sedni a jez. Vůbec se tady naštvaně nezvedej."
,,Tomáši, strašně moc ti děkuji." podívala jsem se na něj naštvaně a zakroutila hlavou.
,,Sedni si a jez." řekl Nik.
Naštvaně jsem si sedla a vzala talíř ze stolu.
,,A co pití Beth? Jak piješ?" zeptal se mě a sedl si ke mně.
,,Nevím, nepiju. Nemůžu si to jít sníst ke mně?"
,,Najednou? No můžeš, ale opovaž se utéct. Já vás tady nebudu honit někde venku."
,,Utíkat nebudu, nejsem blbá."
Vzala jsem si jídlo a měla plán jasný. Nemám ani energii řešit, proč tohle Dominik předvedl.
Zaklepala jsem u Betty a rovnou vešla.
Podívala se na mě naštvaně.
,,Betty co to mělo znamenat?" zeptala jsem se a sedla si vedle ní. Čekám odpověď a mezitím si kousnu do chleba.
Sedí bezmocně přivázaná vedle postele
,,Prostě chci aby si se mnou jela do Prahy."
,,Betty..." řekla jsem s plnou pusou a pohladila ji po hlavě.
,,Jsme unesený. Obě jsme si toho strašně moc prožily a tohle je zbytečný teď řešit."
,,Ale ono to za chvíli přijde. Řešit bychom to měly. Třeba vyřešit hlavní problém a to je moje rodina. Pátrá po mně policie Beth!"
,,Já... Se s tebou hádat nechci. Mám odejít?"
,,Neodcházej."
,,Proč jsi utekla?"
,,Byla jsem strašně moc naštvaná. Já ani nevím proč. Měla jsem  vztek." 
,,Neměla jsi to dělat, Nik je naštvaný."
,,A co je tamto za toho kluka?"
,,To?" řekla jsem a zasmála se.
,,To je můj kluk, Dominik. Ale! Říkej mu Tomáš."
,,Tomáš? Proč?"
,,Představil se tak, kvůli tomu, aby náhodou někdo něco nezjistil."
,,Jo, takže mu mám říkat Tomáš?"
,,Nemusíš mu říkat nijak." řekla jsem a podala jí chleba. Kývla jsem na ni, aby si dala. Hladově vzala chleba do ruky a začala jíst.
,,Beth ten je ale strašně pěknej, to ti moc přeju." usmála se.
,,Je to dokonalej kluk." řekla jsem a u toho si vzpomněla, co předvedl pár minut zpátky. Má mi pomáhat, ne mi házet klacky pod nohy. Chtěla bych to říct Betty, ale na druhou stranu to nechci řešit. Dominik žárlí na všechny. A hlavně na Viktora. Hlavou mi proběhly ty chvíle, kdy jsme jeli autem "zachránit" Betty a stále se hádali. Dělal strašný scény, kvůli takovým blbostem. Kdo žárlí, ten miluje. Ale nikdy by to nemělo být přehnaný.
Někdo otevřel dveře a jediný v co doufám je, aby vstoupil můj Dominik.
Povzdechla jsem si, když jsem ve dveřích viděla Nika. Vidím svou blízkou budoucnost. Provazy mě budou tlačit a budu sama se svými myšlenky.
,,Děláte si ze mě prdel?! Tak aspoň když jdeš k ní tak šeptej, ať si toho nevšimnu, ne?!"
Mlčela jsem a položila na postel chleba. Betty ho položila na talíř a provinile sklonila hlavu.
,,Jo ty si jí dala najíst." řekl a zakroutil hlavou. Vypadá, že se docela uklidnil.
,,Já už toho mám opravdu dost!" znova zakřičel a naštvaně mířil za mnou. Za tuhle situaci může Dominik, který mi to dalo by se říct zakázal.
Chytl mě za ruku a přitáhl k sobě. Moc dobře vím, co mě čeká.
Přišli jsme do mého pokoje. Jeho ruka drží provazy a já jenom protočím očima.
,,Za tohle si můžeš sama."

Kdybyste si měli vybrat, kdo by vás unesl, kdo by to byl a proč zrovna on? Vojtěch, Martin, Mates nebo Nik?
Co si myslíte, že se stalo Andymu a názor na to, co Dominik předvedl? Miluju, když se mnou takhle komunikujete🥰

Jinak strašně moc se omlouvám, za vydávání kapitol... Teď se mi v životě dělo strašně moc těžkých věci a na psaní jsem moc nepomyslela...