Únos Beth- pokračování

58. kapitola

,,Čau, co tady děláš?" zeptal se David a sedl si vedle mě.
,,Nespala jsem celou noc."
,,Tak spala jsi skoro celý den." řekl a prohrábl si vlasy, který měl ještě rozcuchaný.
,,Jak ti je?"
Pokrčila jsem rameny.
,,V kolik šel spát Kamil?"
,,Nevím, to si nepamatuju."
,,Beth co s tebou je? Vůbec se s tebou nedá bavit. Jsi unavená, naštvaná, smutná? Já nevím jak ti pomoc."
,,Víš co pro mě můžeš udělat? Přestat mi lhát do očí." řekla jsem naštvaně a ruce překřížila.
,,V čem myslíš?"
,,No jo, ono toho je hodně viď, že už ani nevíš."
,,Víš, že se tě snažím chránit od určitých věci."
,,Ne. Lžeš mi v úplně zbytečných věcech, v kterých nemusíš. Mám dost těch všech tajemství."
,,Co myslíš přesněji?"
,,Třeba Patrik." zašeptala jsem.
,,Odkud tohle víš?!"
,,Bavili jsme se o tom s Kamilem."
,,Fajn. Je to můj brácha. Snažím se ho najít už od dětství a teď jsem ho konečně našel, chápeš?!"
,,A proč jsi mu to neřekl narovinu? Víš jak on musí být zmatený? Snaží se najít rodinu, a místo toho, abys mu to řekl, tak opět neřekneš, jak to opravdu je."
,,Protože nevím, jak by reagoval, nevím o něm nic. Chci ho nejprve poznat."
,,A proč jsi mu důvěrně řekl, že jsou tady nějaký unesený holky? Sorry, ale pro každého tohle není normální. Co kdyby to nahlásil na polici? Andy by šel sedět!"
,,Očividně vidíš, že s tím problém nemá."
,,Ale mohl by! Byla tam ta možnost, chápeš?"
Mlčel a díval se na mě.
,,A co třeba to říct Andymu? Který o ničem neví?"
,,Andy je teď zmatený se situace ohledně jeho mrtvýho kamaráda. Nebudu ho zatěžovat ještě nějakým jeho ztraceným bráchou."
,,Výborně. Navíc přispíváš tomu Patrikovi peníze. Ty vole, ty se radši soustřeď na to, abyste vydělali dostatečně peněz, ať vypadneme."
,,Jeho máma má rakovinu! Mohla bys konečně přestat myslet na sebe!?"
Nic jsem neříkala a uhnula pohledem. Asi půl hodiny jsme jenom seděli a mlčeli. Já jsem si udělala nějaký jídlo, které jsem našla. Přesněji rohlík, na který jsem hodila dva plátky sýru.
,,Ahoj." vešel do obýváku Dominik.
Celá jsem se rozzářila a zvedla se. Srdce mi začalo bít. Strašně mu to sluší. Má na sobě Nike teplákovku a vypadá prostě dokonale. Od posledního setkání, si vlásky nechal jemně ostříhat. Vypadá úplně stejně, jak když jsem ho poprvé potkala. 
Přišel ke mně a obejmul mě. Cítím tu známou, vůni, kterou když cítím, jsem tak strašně v bezpečí.
Hladil mě po hlavě. 
Odstoupili jsme od sebe a podívali si do očí.
Úplně jsem zapomněla na vše. Na Kubu, na Andyho. Nemůžu uvěřit, že tenhle člověk mohl někomu ubližovat.
,,Chyběla jsi mi, moc."
,,Ty mě taky. Dominiku."
,,Co se děje?" pohladil mě po vlasech.
,,Už neodcházej, buď tady se mnou."
,,Neboj, už jsme tady spolu."
,,Nemusíte takhle řvát, nezapomeňte, že tady je Patrik."
,,Víš co Davide? Běž si s tím Patrikem do prdele. Akorát mně a holkám děláš problémy. A pak ještě říkej, že já myslím na sebe."
,,Nechtěla si náhodou mluvit o něčem s Dominikem?" usmál se na mě ironicky.
Dominik se na mě vážně podíval.
,,O čem?"
,,Než přijde Patrik tak utíkejte."
,,Jo, chtěla." znervózněla jsem.
,,Jdeme k tobě?" zeptal se nejistě.
,,Jo." povzdechla jsem si.
Chtěla jsem to řešit až později, ne hned co přijde.
Odešli jsme spolu do pokoje, kde spím. Sedla jsem si na postel. Sehnul hlavu, aby na mě viděl.
,,Co se děje Beth?"
,,Sedni si vedle mě prosím." řekla jsem a uvolnila místo vedle sebe. Strašně by mě znervózňovalo, kdyby jenom stál a takhle koukal. 
,,Něco s Viktorem? Stalo se mezi vámi něco?"
,,Ne. Dominiku nemůžeš dělat, že se celou dobu nic neděje."
,,Chceš mluvit o Kubovi..."
,,Já... Nevím co mám na to říct. Víš jak mě vyděsil, když sem přišel celý od hlíny a krve a řval po mně, že jsem mu pokazila život?" řekla jsem zoufale a ukápla mi slza.
,,Já nevím, co ti mám na to říct." sklopil hlavu.
,,Jestli je to pravda. Mlátil si a ubližoval Kubovi?" zeptala jsem se a u toho mi stékaly proudy slz z očí. 
,,Nebylo to jenom kvůli tobě, dělal jsem to i dřív."
,,Dominiku to snad nemyslíš vážně! Já nevím, jestli tě vůbec poznávám. Znám tě vůbec?! Nebo tohle všechno je jen přetvářka. Ten hodnej Dominik, který se ke mně chová tak hezky." řekla jsem a nemohla pláč zadržet.
,,To není pravda! Tohle není přetvářka Beth. K tobě se chovám tak, jak to cítím."
,,Tak jak můžeš být schopnej ubližovat někomu z tvé rodiny! A nejhorší je, že mi to přiznáváš s úplným klidem."
Podíval se na mě a utřel mi palcem slzy.
,,Máš vůbec výčitky?"
,,Mrzí mě, že tě to trápí." řekl a pohladil mě po rameni.
,,Já nemyslím to, že jsem na tebe naštvaná. Jestli tě mrzí, že jsi tohle Kubovi dělal."
,,Beth, já nevím. Nemrzí. Tak dlouho mi psychicky ubližoval on, že už mi to bylo pak jedno. Jen jsem mu vracel, co si zasloužil."
,,Já... Já už se tady ve vás nevyznám. Ty ubližuješ Kubovi, Kuba zabije Andyho kamaráda, Andy se pokusí zabit Kubu. Co to má znamenat?"
,,Já vím. Nejsem perfektní kluk na to, abych s tebou byl. Ty jsi moc normální, my ne."
,,Dominiku ráda bych řekla, že to tak není. Ale je."
,,Chceš se mnou skončit?"
,,Dominiku ne. Všichni z vás děláte chyby. Ale víš co mě nejvíc mrzí? Samozřejmě to není myšlený, jen na tebe. Kdyby mě neunesli znova, mám pocit, že bych se nic nedozvěděla. Neříkáte mi věci jak jsou."
,,Protože jsi jiná Beth. Nepochopila bys, proč co děláme."
,,No a co? Do prdele Dominiku. Stejně na všechno jednou přijdu. Nemlátíš náhodou i Viktora? Třeba kvůli tomu, že žárlíš?"
,,Ne! Beth Kubovi jsem ubližoval i dřív, že na to kluci přišli, až v době když si přišla ty, neznamená, že jsem to dřív nedělal."
,,Kuba mi řekl, že to bylo kvůli mně."
,,Tak jsem začal intenzivněji. Nebylo to přímo jenom kvůli tomu."
,,Intenzivněji? Pane bože Dominiku!"
,,Já vím. Promiň, že jsem ti to neřekl."
,,Máš šanci mi říct vše, co jsi ještě udělal nebo děláš. Nechci mít vztah v tajnostech."
,,Nic ohledně mě, co bys měla vědět."
,,Zjistím, že jsi mi neříkal pravdu a je konec. Klidně mi řekni, že jsi někoho zabil. Že mlátíš dalších deset lidí a máš v plánu zabít pět. Jediný co chci je, abys mi řekl všechno."
Do pokoje se otevřely dveře. Povzdechla jsem si, když jsem viděla bráchu našeho úžasného Davida, který nám to tu komplikuje.
,,Co se tady děje? Udělala něco?" zeptal se a koukal se na mě nepříjemně.
Dostala jsem ještě větší vztek na Davida.
Snažím se najít podobu. Myslím si, že tam nějaká je. Dělají to oči a nějaké ty podobné rysy. Jak koukám, střih vlasů mají podobný a po ránu stejně rozcuchaný. Je celý v černým a na nose má piercing. Není to vůbec ošklivý kluk, teda kdyby se nedíval tak zle.
,,Ne neudělala. Jen jsem s ní chtěl o něčem mluvit."
,,Můžu s tebou mluvit já?" zeptal se Patrik.
,,Už odcházím." řekla jsem a zvedla se z postele.
Když jsem stála u dveří, koukla jsem se ještě na Dominika. Snažila jsem se pousmát, ale moc mi to nešlo. Musím hodně přemýšlet o všem co mi řekl.
Přišla jsem do obýváku.
,,Máš vzhůru bráchu." kývla jsem na Davida. Řekla jsem to tiše, ale účel byl spíš ukázat, jak mě tím naštval.
I když kdyby se to všechno Patrik dozvěděl, nebylo by to špatný.
Nebo jo?
Třeba by potom, co by zjistil, že David celou dobu věděl o tom, že jsou rodina a neřekl mu to, vše práskl na policii. Kdyby v tom nehrál roli Andy a David, mluvila bych úplně jinak.
,,Beth nemluv o tom takhle nahlas!"
Pokrčila jsem rameny.
,,Nahlas jsem to neřekla."
,,Neprovokuj mě a sedni si. Já vím, že tě to štve."
,,Hm." povzdechla jsem si.
,,Co Dominik? Co ti řekl?"
,,Vlastně skoro nic. Akorát mi to potvrdil."
,,A teď je kde?"
,,Mluví s tvým Patrikem."
,,Přestaň už. Proč spolu mluví?"
,,Já jsem se ho fakt nezeptala o čem chce mluvit s Dominikem." zasmála jsem se.
,,Já vím." usmál se.
,,Snažila jsem se ve vás dvou... Nebo teda třech najít podobu."
,,A?"
,,Něco tam bude. Ale nevypadá špatně, je docela pěknej."
,,Protože mi je podobnej, viď?" zasmál se.
,,Tak ani jeden z vás ošklivej není."
,,Líbím se ti, jo?" podíval se mi do očí.
,,Máte všichni tři nádherný oči."
Odtrhla jsem rychle pohled.
,,To jsem chtěla říct! Víš, že Nik ví, že jsi od nás?"
,,Co?"
,,Bavila jsem se o tom s nim. Něco si prý zjistil. Ví, že si mě unesl. Navíc tvrdí, že to šlo poznat z našeho chování."
,,No to je výborný. Věděl jsem, že něco tuší. Hlavně se nesmí nic dozvědět Patrik."
,,Stojím si za tím, že bys mu to měl říct co nejdříve."
,,Hm, díky za radu."
,,Nebuď na mě nepříjemnej." strčila jsem do něho.
,,Nejsem. Víš, že nemám rád, když mi někdo říká, co mám dělat."
,,No to já teda taky nemám ráda."
,,Já vím, ale je to trošku blbý, když jsi unesena." zasmál se.
,,Ještě z místa, kde mě unesli, mě unesl někdo jiný." zasmála jsem se taky.
,,Neměli bychom se tomu smát. Ty peníze nejsou sranda."
,,Sranda není, že tady trčím stále doma. Chci jít ven."
,,Ještě nějakou chvíli počkej."
Patrik přišel a stoupl si před gauč.
,,Kde jsou ty dvě?" zeptal se a koukal se na mě.
,,Ještě spí." pokrčila jsem rameny.
,,Vy nemáte nějaký přesný čas, kdy vstanete?"
,,Ne?" zeptala jsem se udiveně.
,,Já nevím jak to tady funguje. Davide?"
Podíval se na něj. Řekla bych, že ho teď úplně nevnímal. Kouká stále do samého místa a tváři se přemýšlivě.
,,Davide?!" zvýšil hlas.
Prudce otočil hlavu, vypadá že se lekl.
,,No?"
,,Ptám se, v kolik holky vstávají. Jak to tady je nastavený?"
,,Prostě když se vzbudí."
,,Nechceš jít něco dělat? Jenom tady koukáš a nic neděláš, práce je tady dost."
,,Co přesněji mám jít dělat?" protočila jsem oči.
Amy přišla z rozcuchanými vlasy do pokoje. Vypadá celá rozlámaná, vyčerpaná. Vzpomněla jsem si na vše, co mi říkala. Byl to strašný osud. Jedeš udělat kamarádce radost a dopadneš takhle. 
,,Kde je Betty?" zeptala se a sedla si vedle mě.
,,Říkala si, že spí." vykřikl na mě Patrik.
,,Ježíši myslela jsem si to! U sebe není?"
,,Myslela jsem si, že je s vámi. Hledala jsem ji a není tam."

Být Beth, odpustili byste Dominikovi a byli s nim?
Kde si myslíte, že je Betty?