Únos Beth- pokračování

52. kapitola

Uslyšela jsem nějaký zvuky. Ležím na zemi a cítím bolest po celým těle. Pomalu si uvědomuji, co se vlastně stalo. Byla jsem v bezvědomí... Bůh ví, jak dlouho tady už ležím. Stále mám zavřený oči, a snažím se zjistit, jestli tady někdo je. Poslouchám, jestli náhodou neuslyším hlasy, nebo nějaké zvuky. Začínám mít strach. Po hlavě mi stéká potůček krve. Co když tady je teď jenom Kuba? Zabije mě... Nebo mi znova ublíží. Proč to udělal? A proč vypadá jak kdyby ho Andy zakopal někam pod zem? Navíc má být mrtvý.
Zvuky, které jsem už slyšela jsem uslyšela znova.
Pomalu jsem si sedla a přemýšlela, co udělám.
Přišla ke mně nějaká postava.
Zamrkala jsem očima, abych konečně přestala vidět rozmazaně a uviděla, kdo to je.
,,Martine?"
,,Už jsem myslel, že budu volat záchranku, jsi v pohodě?"
,,Jo, asi jo. Kde je Kuba? Odešel už pryč?"
,,Asi před půl hodinou. Ani Andy tady není."
,,Jak dlouho jsem byla v bezvědomí?"
,,To já nevím, přišel jsem před tou půl hodinou a oni odešli."
,,Dobře. Potřebuju se vzpamatovat a vysvětlit celou situaci."
,,Já nevím, co ti k tomu úplně říct."
,,Nevíš nebo se opět hraje ta hra, že mi to říct nemůžeš?"
Zakoulel očima a podal mi ruku, aby mi pomohl vstát.
,,Pojď si aspoň sednout na gauč. Jdu ti otřít tu krev."
,,Nechápu, jak můžeš být v klidu! Viděl jsi Kubu, jak je celý od hlíny? Co tady probíhalo pak? Je v pořádku, Andy je v pořádku?"
Martin nic neříkal a přivedl mě do obýváku. Sedla jsem si na gauč a koukala jsem, jestli mi odpoví. Stále mlčel a pak odešel do kuchyně.
Vzal papírek a přišel ke mně. Sedl si těsně vedle mě a pomalu mi to začal otírat.
,,Bolí to, buď jemnější."
,,Víc jemnější být nemůžu." usmál se.
,,Myslela jsem, že tady chceš skončit."
,,Jo. Chtěl jsem skončit s touhle pitomou hrou Vojtěcha. Unese nějakou holku, kterou někde vězní."
,,Ale?" 
,,Nemůžu. Dlužím nějaký peníze." zalhal.
,,Aha... Takhle."
,,Jdu pro desinfekci, seď tady a nikam nechoď."
,,Nemyslím si, že desinfekce je potřeba."
Už teď bolelo, jak mi to stíral tím papírkem, natož když vezme desinfekci.
Po chvíli se vrátil.
,,Můžeš mi prosím u toho začít vše vysvětlovat?"
,,Není na tom nic složitýho. Víš skoro vše."
,,Tak mluv."
,,Andy si byl jistej, že mu Kuba zabil kamaráda, tak ho zakopal pod zem a on se nějakým způsobem dostal ven. Takže mrtvej není. Ale jak je na tom po psychice nevím. Mluvil stále divně."
,,Jak divně?"
,,Říkal, že tě musí zabit."
,,Proč to říkáš s takovým klidem?"
,,Já nevím..."
,,Pane bože, proč by mě chtěl zabit?!"
,,Protože od té doby, co jsi přišla, ho Dominik mlátí."
,,Ne. Tomu nevěřím. Jak tohle víš?"
,,Tak od Andyho."
,,Nevím, jestli bych věřila úplně Andymu, když chtěl pohřbít člověka za živa."
,,Beth tenhle příběh znám už od doby, co tě David unesl."
,,Dobře. Andy musí být zmatenej po tom, co mu zemřel ten kamarád. Nebo...."
,,Co?"
,,Myslíš, že Kuba opravdu zabil toho jeho kamaráda."
,,Neříkám, že to je nemožný."
,, Chtěla bych si promluvit o tomhle všem s Davidem. Je to Andyho brácha, bude vědět víc. Hlavně chci vědět od někoho z domu, že to s tím Dominikem je pravda."
,,Fajn, mám pak nějak zavolat Davidovi, jestli nepřijede?"
,,Počkej... Takže už nejsi na straně Vojtěcha."
Zasmál se.
,,Ne, chci vám pomoc. I s těmi penězi."
Usmála jsem se.
,,Takže už mě nebudeš přivazovat k posteli nebo vyhrožovat, že mě zmlátíš páskem?"
Zasmál se a podíval se mi přímo do očí.
,,Dostaneme tě co nejdřív odsud."
Je neuvěřitelný, že takhle otočil strany. Absolutně to nechápu.
,,Co se dělo s Andyho dcerou?"
,,No nic... Kuba odešel on si ji vzal a odnesl sebou."
,,Dobře... Zkusil bys prosím zavolat Davidovi, jestli nepřijde?"
,,Až ti to vydezinfikuju, tak půjdu na to."

Seděla jsem s kafem a jídlem u stolu v kuchyni. Martin mezitím volal Davidovi. Pohladila jsem si bolístku. Ta dezinfekce byla peklo. Martin přišel a sedl si naproti mně.
,,Vše jsem Davidovi řekl. Měl by kolem večeru přijet."
,,Jaký na to má názor, co na to řekl?"
,,Skoro nic... Jen se ptal, jestli jsi v pořádku."
,,Ani ho nezarazilo, co Andy udělal?"
,,Spíš bych řekl, že už to ví."
Napila jsem se kafe a podívala se mu do očí.
,,Trápí mě ještě jedna věc. Kde je Betty a co s ní je."
,,Je s Nikem."
,,Proč?"
,,Hele o tomhle já nic nevím. Opravdu."
,,Myslíš, že se mi vrátí, nebo že je v pohodě?"
,,Nevím nic z toho, ale Nik není zlej."
,,Mám o ni hrozný strach."
,,To chápu..."
,,Nevím jak bych tě měl zaměstnat? Nechceš se jít třeba dívat na něco na Netflix?"
,,Jo, to je super nápad."
,,Máš nějaký extra přání, na co se chceš podívat?"
,,Můžeš to vybrat ty, ale nejradši mám horory."
,,Tak já se podívám na můj seznam, a řeknu ti, na co se můžeme podívat."
,,Jasně."
Dojedla jsem poslední kus rohlíku a talíř si odnesla.