Únos Beth- pokračování

55. kapitola

Probudila jsem se a sedla si na postel. Nohy jsem dala dolu a začala přemýšlet nad tím, co se včera stalo. Bylo toho v jeden den strašně moc. Zvedla jsem se z postele. Jdu se podívat, kdo je dole v obýváku a zjistit, kolik je.
Přišla jsem a na gauči seděl jenom David bez Nika.
,,Ahoj." pozdravila jsem ho a sedla si vedle něj.
Pozdravil mě nazpátek.
,,Kde je Nik?"
,,Nik se sprchuje, každou chvíli by měl přijít."
,,Aha." řekla jsem a promnula si oči.
,,Jak se po včerejšku cítíš?"
,,Zmateně." zasmála jsem se.
,,To chápu, dnešek už by měl být pro tebe lepší."
,,To nevím. Stresuje mě, že Betty vůbec nekomunikuje."
,,Třeba to bude dneska lepší."
,,V kolik by měl přijít Dominik?"
,,Já nevím, ještě mi dá vědět."
Amy přišla do obýváku a pozdravila. Oba dva jsme ji pozdravili nazpátek.
,,Kde je ten Nik?" měla stejnou otázku jako já.
,,Sprchuje se." řekla jsem.
,,Šla jsem se podívat k Betty. Pořád spí."
,,Až se vzbudí, zkusím s ni prohodit aspoň pár slov." řekla jsem a promnula si obličej.
,,Třeba ji dneska bude líp." řekla smutně Amy.
,,To nevím, ale doufám, že to bude lepší."
Do obýváku vstoupil Nik.
,,Co to je tady za sraz?" zeptal se a stoupnul si před gauč.
,,Jaký sraz? Prostě jsme přišly s Amy do obýváku."
,,Davide můžu s tebou pak mluvit?" kouknul se na něj. Řekl to docela nepříjemně.
,,Můžeš." odpověděl jenom jedním slovem, a dál šel na mobil.
,,Kde je Betty?" zeptal se.
,,Ještě spí." řekla Amy a projela ho pohledem.
,,Beth... Běž zařídit, ať se ihned vzbudí. Ty jsi něco běž udělat k jídlu."
,,Půjdu tam. Ale pak si něco půjdu udělat i já, protože mám hlad."
,,A to jsi mě jako informovala? Nikdo ti to nedovolil."
,,Musíme mít hroty hned po ránu?" zeptala jsem se.
,,Nevím o jakých hrotech to mluvíš. Hned po ránu si tady děláš co chceš, řekl jsem, že jdeš vzbudit Betty. Něco jsi na tom nepochopila? Mám ti to zopakovat jiným jazykem nebo chceš třeba písemný dopis?"
,,Chci písemný dopis v jiným jazyku." řekla jsem a zvedla se.
,,Beth!"
Otočila jsem se na něj.
,,Vždyť dělám to, co jsi chtěl."
,,Ano! Ale u toho máš miliony keců."
,,Promiň už jdu." řekla jsem a pozasmála se nad svým vtipem. Dominik by ho určitě ocenil.
Tím jsem si vzpomněla, že dnes budeme řešit Kubu. Tak strašně se mi už nic řešit nechce.
Přišla jsem k Betty do pokoje. Naštěstí už jsem ji nemusela budit, protože byla vzhůru.
,,Dobré ráno." usmála jsem se.
Odpověď žádná.
,,Nik říkal, že tě mám vzbudit. Nechtěla jsem to dělat, tak jsem ráda, že jsi vzhůru."
Opět žádná odpověď. Zvedla se, a beze slov odešla z pokoje. Povzdechla jsem si a šla za ní.
Vešli jsme do obýváku.
,,Jak ses vyspala Betty?" zeptal se jí Nik.
Nic neříkala a sedla si vedle Davida.
,,Aha, tak tohle asi nemá cenu. Ale to je jedno...Chtěl jsem mluvit s vámi třemi."
Jsem zvědavá, co z něj vypadne. Sedla jsem si mezi Betty a Davida. Amy už seděla a jedla chleba. Mám taky strašný hlad a nejradši bych si šla něco udělat.
,,Včera jsem si sundal zlatý prstýnek u sebe v pokoji. Ráno jsem se probudil a není tam. Chcete mi k tomu něco říct?"
,,Ani nezkoušej nás z něčeho obvinit. Já jsem opravdu nic nevzala, a ani jedna z holek by to neudělala."
,,Chceš mi říct, že jsem debil a ztratil si ho sám?"
,,Ano."
Když jsem viděla jeho pohled zarazila jsem se.
,,Ne, to si nemyslím, akorát říkám, že tady ti ho nikdo nevzal."
,,Beth už mluví od rána až moc. Co mi k tomu řekne Amy?"
,,K čemu by nám byl tvůj prstýnek?" zeptala se. Tu stejnou otázku si pokládám i já.
,,Tak to mi řekněte vy."
,,Prostě si zapomněl kam sis ho dal. Tak to tady prohledej, klidně naše věci, ale nic tam nenajdeš."
,,To přesně udělám."
,,Udělej. A až ho najdeš ve svých věcech, tak se nám omlouvat nemusíš." usmála jsem se ironicky.
,,Tvoje věci prohledám obzvlášť důkladně."
,,Klidně můžeš."
,,Něco tam najdu a uvidíš."
,,Nenajdeš, věř mi."
,,Betty chceš si udělat jídlo?" kouknul se na ni. Asi už se nechce hádat.
Zakroutila hlavou a zvedla se.
,,Kam jdeš?" zeptal se.
Prošla obývák a vyšla ven.
,,Do prdele, co to s ni udělali, tohle je fakt hrozný. Betty já jsem ti nedovolil nikam jít!"
Odešel za ní.
,,Jeho chyba. Neměl ji tam pouštět."
,,Beth chovej se k němu trošku nějak jinak. Už včera jsem ti to říkal."
,,Co? Já se ale snažím."
,,Snažíš se málo. Je to fakt hrozný. Tak mu neztěžuj práci."
,,Dobře, pokusím se. Proč s tebou mluvil? Taky kvůli tomu prstýnku?"
,,Právě, že ne. Říkal mi, že jsem tady takovej k ničemu, že cokoliv řeknete, tak vás ani neokřiknu."
,,Musíš být víc tvrdej." zasmála jsem se.
,,Beth ale tohle není prdel. Nechci aby měl nějaký podezření, že jsem na vaši straně."
,,Tak já nevím co ti na to mám říct. Snaž se k nám chovat hnusně."
,,Nemusíš mi na to nic říkat, stačí když se tomu nebudeš smát."
,,Přece se nebudeme hádat ještě my dva."
,,Já se s tebou nehádám."
Chvíli jsem mlčela.
,,Kde je s Betty tak dlouho."
,,Promluvila s tebou aspoň jednu větu?"
,,Ani slovo. Tentokrát nekývla ani hlavou, je na tom fakt špatně."
,,Mrzí mě to Beth. Napadlo mě, že by mohl přijít Kamil. Před tím si spolu dost rozuměli ne?"
,,Máš pravdu! To by bylo super. Akorát nevím, jestli si tentokrát pokecají jako minule."
,,Hm, přijde s Dominikem."
,,Kdo je Kamil? A kdo Dominik?"
,,To jsou lidi od nás. Kamil je náš kamarád a Dominik její kluk." řekl David hodně potichu.
,,Aha. Jenom ti chci říct... Máš se tady fakt dobře. Nik je strašně fajn, naproti lidem, který unesli mě. Važ si toho. Vždyť tě vůbec nemlátí, děláš si tady co chceš."
,,Začátky byly těžší..." povzdechla jsem si.
,,Ta modřina je od Nika?"
,,Ne, byl tady ještě někdo jiný..."
,,Važ si opravdu toho, jak se tady máš... Přijde tvůj kluk, tvůj kamarád, máš tady Davida."
Usmála jsem se.
,,Vážím si toho."
,,Jo... Važ si toho Beth. A ne, že se tady budeš chovat takhle."
,,Davide už mě nech." zasmála jsem se.
,,Tak Amy má pravdu."
,,Jasně, že má. Všechny vás mám strašně moc ráda."
,,Škoda, že mě neunesli oni."
,,Chtěla by sis promluvit o tom všem?"
,,Chtěla... Můžeme teď?"
,,Tak jestli za námi nenaběhne Nik s tím, že nám nedovolil někam jít." usmála jsem se.
,,Tak jdeme, když tak to beru na sebe."
,,Super. To zase bude na mě, že si tady děláte co chcete." řekl David.
,,Tak mám se ho jít zeptat?" zakulila jsem očima.
,,Zeptej, jestli nechceš, aby nás podezříval."
,,Když tak tady Amy zůstaň, myslím, že tady budu za chvíli." zvedla jsem se a šla hledat Nika.
Přišla jsem do pokoje Betty, kde byli oba dva.
,,Neruším vás?" zeptala jsem se a vešla.
,,Opravdu ne, vždyť jenom kouká a nic neříká."
,,Tak ty radši nic neříkej, když ji taháš někam, kam nemáš."
,,Přišla jsi mě poučovat? Vůbec nevíš, proč jsem to udělal."
,,Tohle bych v životě nikomu neudělala."
,,Co chceš? Proč jsi přišla?"
,,Chtěla bych si na chvíli pokecat s Amy." řekla jsem.
,,No a co jako? Ptala ses Davida?"
,,Řekl, že mám jít za tebou."
,,Budeš moc. Až se začneš chovat, nebudeš mít pitomý narážky. A nebo si počkej až dneska odejdu."
,,Super, v kolik vypadneš?"
,,Jak jako vypadnu? Jak to se mnou... Já už ani nemám slov Beth! Jak to s tebou může někdo vydržet. To je opravdu strašný."
,,Nepřeháněj."
,,Odejdu kolem pátý."
,,A kolik je?"
,,Bude za deset minut jedna." podíval se na hodiny.
,,Hm, to nevím jestli vydržím." usmála jsem se.
,,To já taky ne." překvapivě vrátil úsměv.
,,Jsem zvědavej, jak to tady s tebou David zvládne. Zatím mám pocit, jak kdyby tady nebyl."
,,Hm, je divnej."
,,To jsem neřekl, spíš mi tady s ničím nepomáhá."
,,Nevím, mně přijde divnej."
,,Tak uvidíš, třeba to tady bude beze mě jiný."
Betty vstala a odešla.
,,Necháme ji, ať dělá, jak potřebuje." řekla jsem.
,,Já vím, nemá cenu ji honit po celým baráku."
,,Odkud vůbec znáš Vojtěcha? Nebo ty kluky?"
Zasmál se.
,,Tohle je příběh na dlouho."
,,Já tady mám času dost, nikam nespěchám."
Zasmál se a zakroutil hlavou.
,,O to nejde, nevím jestli bych to měl říkat nějaký unesený holce."
,,Komu bych to řekla?"
,,Beth ne, někdy ti to třeba řeknu."
,,Řekněme si to upřímně... Pro něj nikdo nedělá dobrovolně. Ani s nim nikdo není kamarád."
,,Máš pravdu, nebudu ti lhát, že ne."
,,Čím tě vydírá?"
,,Aha, znáš ho docela dobře."
,,To bych úplně neřekla, ale tímhle jsem si jistá."
,,To je jedno, teď bych to neřešil."
Kývla jsem.
,,Dobře, nenutím tě."
,,Nechtěl jsem Betty ublížit, opravdu ne. Zabili by mě."
,,Proč by tě zabili?"
,,Protože jsem jim dlužil, strašně moc. Neměl jsem na to."
,,Proč se všem stává, že někomu dluží? Jaký byl důvod, že sis půjčil?"
,,Tím "všem" myslíš koho?"
,,Tak... Často jsem to slýchala."
Mávl rukou.
,,Slíbil jsem jim, že když mi dají peníze, tak obětuji svoji sestru."
,,Co že?"
,,Beth neptej se mě! Chtěl jsem ty peníze."
,,Ty bys dal nějakým klukům za peníze někoho z tvé rodiny?"
,,Neudělal jsem to! Dali mi peníze a já si uvědomil, že to nechci udělat. Pak po mně chtěli ty peníze vrátit."
,,Ale? Utratil si je a teď je dlužíš."
,,Už nedlužím."
,,Jenom za vypůjčení Betty?"
,,No... A ještě něco."
,,Co?"

Co si myslíte o Nikovi? Jak na vás působí?