29. 8. - Vteřina

64 3 23
                                    

Vteřina – havran2

„Je tady časovaná bomba!" zakřičel agent na svého parťáka.

„Kde?!"

„Někde v týhle budově! Neslyšíš to tikání?"

Oba muži utíkali temnými, úzkými a spletitými chodbami. Mezitím nainstalované zařízení v některé z nich nemilosrdně odpočítávalo poslední chvíle do výbuchu.

Nakonec se ji po nějaké chvíli podařilo najít. Nastával ovšem jiný problém.

„Který kabel mám, sakra, přerušit?" rozčiloval se komplic, celý zpocený a ve stresu. Obrazovka přístroje už ukazovala čas 0:05.

„Ten prostřední! Hlavně si pospěš!"

Tři vteřiny. Kleště v pomocníkově ruce se zmocňují hlavního drátu, povolujícího poměrně ztuha.

Dvě. Stále nic.

„Dělej!"

Jedna. Konečně se podařilo! Ovšem jen o fous!

Bodové hodnocení k tomuto příběhu sem.

Vteřina - Popelnice21

Milí čtenáři,

objevila jsem své jinakosti s hrdostí, ale také jsem objevila fakt, že jsem v něčem stejná jako spoustu jiných. Chci se zamilovat. Chci cítit pohled očí, které mi v jedné vteřině řeknou vše. Je neuvěřitelné, jak silný je oční kontakt. Někdo říká, že v očích člověka vidíme dokonce do jeho duše.

Je to pravda. Podceňujeme oční kontakt. Právě v jednom pohledu, v jedné vteřině, jsem se i já stihla zamilovat. A věřím tomu, že to bylo tak i u jiných. I u lidí, u kterých bychom si to netipli. Existuje spoustu tajnůstkářů, zatímco jejich příběhy patří možná mezi ty nejzajímavější. Proto prohrabávám půdy, zapadlé vesnice a všední lid. Dělám to kvůli té jedné vteřině. Vím, že se musí kopat a hledat, než člověk najde poklad! Nemůžeme to vzdát, těch vteřin je tolik.

Stačí jedna vteřina, ta správná vteřina, a světelné paprsky ohnivého citu vyvstanou.

V jedné vteřině! V jednom pohledu!

Proč zním tak nadšeně?

V jedné vteřině jsem objevila lásku ke všem bytostem. Právě v té jedné vteřině pohledu do očí někoho tak milovaného jsem věděla, že universum, nebesa, cokoli, co je tam nahoře, se spojilo, aby mi přivedl pocit ráje sem na Zem.

V jedné vteřině!

Blesky adorace, záblesky štěstí, volkana osvobozující pravdy a hřmění pevné víry - to vše se děje ve vteřinách. Podle čeho měříme čas? Já zkouším měřit právě pomocí těchto vteřin, které jsou důkazem toho, že jsem živá.

V jedné vteřině!

Stane se, že uplynou roky, rychle, jako kdyby nic, a pak přijde vteřina, jež člověku změní život. V jedné vteřině člověk může přestat žít, ať už fyzicky nebo i psychicky. Vteřina může prozradit ledasco, ve vteřině může vzniknout zranění na celý život. Ta slova, která používáme, jsou silná.

V jedné vteřině!

V jedné vteřině se můžu rozhodnout žít, zemřít, smát se, běhat, obejmout přátele, radovat se, plakat aneb jen být.

Writegust 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat