Případ mého života - Černáslunečnice7
Enara se potichu plížila ubikacemi, dokud se nedostala až ven do části lodi 320. Našlapovala doslova po špičkách, jako by snad chtěla být neviditelná. Zatím ji žádné hlídky nenahlásily, a to jen její zásluhou, opatrností a řádným výcvikem, jímž prošla.
Rudá nezkrotná hříva za ní vlála v neexistujícím větru na palubě lodi Terosta. Na to, že to je jen prachobyčejná pilotka vojenských letadel, jež jsou na lodi, si počíná o dost lépe, než subjekt 17. Bývalý přítel Enary je ztracený případ, ale především případ jejího života.
Casto se z ubikací vykradl několik minut po své spolupachatelce. Casto byl výtečný hacker, ale příšerný agent. Elánu i síly měl na rozdávání, přesto je jak slon v porcelánu.
Kdyby se pro něho Enara nevrátila, stihl by zbořit polovinu Terostu. To by pak šla ke dnu celá podvodní posádka na této lodi.
Dostali jednoduchý úkol; dostat se do hlavního křídla lodě, aniž by je někdo nahlásil, chytil a tajný úkol zhatil. Cestou se museli vyhýbat nastraženým pastím. To byla panečku podívaná pro přiděleného navigátora Enary a Casta.
Enara se proplétala lasery se vší elegancí, jako by to vůbec nebyli za normálních okolností smrtelné rudé provázky. Naštěstí pro Casta to bylo pouhé světlo, takže by při neúspěšném zdolání této disciplíny zůstal se všemi částmi těla. Ve skutečném terénu by zřejmě nepřežil, ale cvičení museli podstoupit postupně všichni.
U Casta nikdo nezapře jeho práci hackera, protože v terénu byl marný. Jeho vysoká a svalnatá postava mohla vypadat v jistých situacích výhružně, ale s počítačem, klávesnicí a kódy si přeci jen rozuměl o něco lépe.
,,Rozcestí za deset metrů," hlásil navigátor Enaře a Castovi, kteří jeho hlas slyšeli díky handsfree. ,,Odbočte doleva, v pravé chodbě je hlídka, ale míří na opačnou stranu," jejich oči na cestě před nimi byly spolehlivé díky kamerám na chodbách, kterým se Enara s Castem zatím úspěšně vyhýbali, ale že to dalo zabrat, aby se Casto na nich neobjevil.
,,Casto," hluboký, avšak melodický hlas třetího člena jejich party byl varováním pro mladého programátora, ,,na konci té chodby budete v cíli. Doufám, že máš ten disk."
Na druhé straně konverzace v terénu bylo ticho. I když hrobové ticho zcela nenastalo, protože i tak bylo slyšet namáhavé dýchání po běhu chodbami od obou členů posádky Terostu.
,,Ty idiote," v komunikačním zařízení jasně navigátor rozlišil hlas impulzivní pilotky vojenských letadel na palubě Terostu. Zněla hodně naštvaně. ,,Ty případe mýho života, přísahám, že tě zabiju."
Navigátor stále nechápal, co se to v chodbě na křižovatce děje, ale náramně si tento výlev své kolegyně užíval. Nestávalo se totiž moc často, že by nadávala nahlas.
,,Hele, já za nic nemůžu," bránil se Casto. ,,Ty ses se mnou rozešla a já ti dal jasně najevo, že s tebou chci zůstat. Pokud vím, tak to, že jsme skončili v rukou hlídačů není moje vina, ale toho brejlouna, co sedí za počítačem."
,,Ti dám brejlouna!" obořil se na Casta mladý navigátor.
,,Oba buďte zticha," naštvaná Enara byla hodně nebezpečná Enara. ,,Budu vás v noci strašit ve snech."
