Klasický den - Hvězdář1 jeanblack2056
Zas lezu do práce, tma jako v pytli. V myšlenkách ztracená a spánek lákavě volá zpoza přivírajících se víček. Je přece léto, tak jak jinak ho prožít, než za pár šupů makat v gastru. Prostě klasickej den.
V tomhle podniku dělají všichni všechno. Ráno vstanu, du uklidit pokoje. Samo, že zapomenu na popelník před vchodem, jinak to ani nejde. Vlastně už to dělám skoro schválně. Pak si dám oběd, kterej si platím, a kuchařka mě ojebe, jak jenom to jde.
Chce se mi strašně spát, fakt hrozně. Spánkovej deficit klepe na dveře, zatímco zalízám do kuchyně namejt tu horu nádobí, co vznikla za obědy. Nice. Pak trochu cibule. Hlavně červenou, tak vybrečím moře slz. Ještě česnek a brambory, utřít poličky, vyleštit ledničky, a když už fakt není co dělat, naskládat ubrousky na rok dopředu.
Důležitý jsou zastávky na záchod. Tam se totiž dá sedět. Když zhasne světlo, člověk by se měl vrátit.
Pokud je velkej kšeft, tak kuchařce začne hrabat. Chodí s nožem po kuchyni, řve, ať zavíraj holky od baru dveře, mluví sama se sebou a random vybuchuje v záchvaty smíchu. Takovej klasickej večer. Není divu, že se za těch pár měsíců můj slovník automaticky přesunul množstvím sprostejch slov do gastro poměrů.
V osm se s mírnou úlevou přesouvám za bar, protože někdo musí domů v osm. Jo, taky bych chtěla tak přísný rodiče. Sice to za barem nesnáším, ale lepší, než bejt další dvě hodiny s kuchařkou. Vyleštím sklo a lítám mezi kuchyní a barem. Chodím sem a tam, protože ze stání mě bolí chodidla.
Konečně konec. Umejt poslední nádobí, vynýst koše, zamíst bordel, vyčistit dřezy i kávovar. To už je zas tma. Napsat si hodiny. Nakonec se vytratím na bus o půl hodinu dřív, než by bylo třeba, abych si mohla sednout.
V buse mám strach, že přejedu zastávku. Ven do tmy není nic vidět a raději se postavím. Aspoň neusnu. Pak se doplazím domů, umeju se s depresí z toho, jak málo hodin spánku mě čeká, a jdu do postele, kde hnedka usnu.
Takovej klasickej letní den.
