Říkala jsem, že si ještě nejsem jistá, jestli budu pokračovat.
Teď nevím, jestli to byla pravda...
Protože někde uvnitř si říkám, že tady opravdu příběh končí a že už ho nebudu dál psát.
Ne proto, že bych ho už neměla ráda, tenhle příběh byl vždycky blízko v mém srdci a vždycky tam bude mít místo, tím jsem si naprosto jistá.
Teď, když skončil, je to takový hořkosladký pocit.
Psaní bylo celou tu dobu úžasné.
A tohle první příběh vůbec, z těch stovek, který jsem dopsala.
Každopádně, tenhle příběh jsem vždycky hodně prociťovala, stejně jako vždycky. Nejen postavy se neskutečně posunuly, i já mám pocit, že mě Flekatá cizinka posunula hodně dopředu.
Nebudu už pokračovat, protože už nemusím. Příběh je tady a předal svoje poselství...
Vím, že se přejete, aby pokračoval dál a chápu to. Vůbec se vám nedivím a vážně vím, jak se cítíte.
...ale jejich příběh vždycky pokračuje. Je jako časová linka, kterou můžete přetočit tam a zpátky a zastavit se v kterémkoli z veselých i smutných okamžiků života těhle hrdinů.
Žijí napořád a jejich příběh pokračuje, i když už ho sem nezapisuju.
Vím, že už nebudu vydávat další díl a to z jednoduchého důvodu - nemám na to čas, který chci věnovat novému a velmi velkému a důležitému projektu, na kterém teď začínám pracovat a bohužel, nemůžu ho zde publikovat.
Jestli tu budu ještě něco vydávat, bude to Tma patří zrádcům, která se chýlí ke konci teď. Takže ano, bduud na wattpedu ještě aktivní, ale jenom dokud nedopíšu Tmu.
Takže hodně štěstí a děkuji za upřímnost.❤️
ČTEŠ
Flekatá cizinka
RandomKdyž víte, že můžete zachránit klan, musíte vědět ještě dvě věci: proč to dělat a jestli nepotřebujete zachránit sama. Gepardku najdu na území lesního klanu a ona si nepamatuje ani své jméno... V klanu začne nový život a pomalu se stává jedinou koč...