Flekatá cizinka

31. Kapitola

     "A je to tady." povzdechla si neradostně Gepardka, když k nim mířila Černotlapka.
     Stmívání ji jen zamračeně sledoval. "Musíme ji něčím přesvědčit..."
     To už byla Černotlapka blízko.
     "Chtěla bych s tebou mluvit." kývla na Gepardku, zatímco Stmíváního si jenom nedůvěřivě prohlížela.
     "A je to povinné?" zívla jako obvykle drze Gepardka.
     "Je to hodně důležité." řekla stroze Černotlapka.
      Gepardka pokynula na Stmíváního a vydala se s ní o kus dál.
      Musí si dávat pozor na každé slovo, aby se neprořekla, přemýšlela. A samozřejmě na chování... Jakobych o ničem nevěděla. Co bych dělala?
      "Takže?" poznamenala neochotně.
      "Pátrám po zrádci." začala zvědavě Černotlapka. "A dozvěděla jsem se, že ty jsi skoušela to samé."
      Flekatá kočka sebou cukla. "Od koho?" zeptala se.
      "To není důležité."
      "Takže asi Proužka." zamračila se.
      Černotlapka nepatrně kývla. "Řekla mi, že jste nad tím vy a Stmívání přemýšleli. A když tě pak obvinili, udělali na tebe past."
       Gepardka se uraženě ušklíbla. "Ano. Mysleli si, že utečou pryč, nebo něco udělám..."
       "Co se stalo?" pokračovala ve výslechu s chladným zaujetím Černotlapka.
       "Najednou Proužka vyběhla a já šla za ní. Našly jsme Stmíváního v bezvědomí." mňoukla Gepardka.
       "Co jste udělali?"
       "Běželi jsme pro Lvíčku, oznámit jí to a zároveň se snažili hlídat kolem Stmíváního, ale zrádce už byl pryč." řekla.
       "Aha..." konstatovala pochmurně Černotlapka. Takže to tak přibližně sedělo k slovům Proužky, Gepardka pravděpodobně nelže... "A necítili jste něco? Jak Stmíváního omráčili? Proč jste nešli rovnou za velitelem?"
       "Mám pocit, že ne moc. Asi pach někoho z klanu, jako předtím... A myslím, že ho normálně vzali po hlavě." odtušila Gepardka zamyšleně. "Dává to smysl, protože to byla evidentně improvizace. Kdyby měl zrádce víc času na přípravu, možná by to udělel jinak." podotkla pak.
     "A nešli jsme za velitelem, protože jsme myslely, že to má na starost Lvíčka. Navíc, kdyby ho v noci Proužka budila, protože jí nevyšel plám, nedopadlo by to dobře."
       Černotlapka zamračeně přemýšlela. Tohle by sedělo k její doměnce. "To je všechno, co si pamatuješ?"
        Gepardka kývla. "Myslíš, že v tom bude vodítko na usvědčení zrádce?" podívala se na ní z hraným zaujetím.
         Byla trochu nervózní.
         "V podstatě tu není jiný způsob." odtušila Černotlapka. "Poprvé jsme nic nezjistili, protože to bylo promyšlené dopředu. Vysvětlovalo by ten čas, který před útěkem uplynul. Ale teď musel špeh někde udělat chybu. Tohle nebylo v původním plánu. Byla to rychlá reakce!"
         Gepardka zamračeně poslouchala.
         "Jestliže ta osoba neměla dost času na zvážení všech možností, musela se rozhodnout rychle. Tudíž i přes riziko, že se to nepovede, hlavně aby na ni Stmívání nepřišel." pokračovala zaujatě Černotlapka. "Myslím, že jestli je způsob, jak špeha dostat, bude to tenhle."
        Gepardka se provinile ucuila. Jo, s tímhle udělal Stmívání chybu... "Ale jak si můžeš být jistá? Totiž, co když je to jinak?" zeptala se.
        "Pak se mýlím."  ucedila Černotlapka a stichla.
       Nezdálo se, že by se hodlala vzdát předem. Bohužel.
       "Špeh nemůže být úplně kdokoli. Musí se umět přetvařovat a logicky přemýšlet. S úsměvem v obličeji zradit ostatní... Takže myslím, že na to přijdu." zavřčela chladně.
       Gepardka sklonila pohled do trávy...
       "A ještě..." dodala druhá kočka zamyšleně. "Myslíš, že je jich víc?"
       "Huh?!"
       "Pokud pomocí jenoho zrádce dokáže ovládat dění v táboře, nebylo by přece výhodnější, mít jich víc? Navíc, pojistila by sis tím jejich loajalitu."
      Gepardka sebou překvapeně trhla.
      Na tom něco.... -
      Možná že je Černotlapka přecejenom chytřejší, než si myslela...
      Uklidni se, stiskla tlamičku.
      "Jenom částečně." zavřčela zamyšleně. "Na druhou stranu, je tady i mnohem větší riziko, že jednoho z nich odhalí nebo se spojí či zničí navzájem."
       Černotlapka pochmurně kývla. "Ať už je to jakkoli odhalím pravdu." zasyčela odhodlaně a otočila se.
       "Tahle útoky nejsou náhodné a já jim zabráním, ať to stojí cokoli." řekla chladně.

🐾

       Gepardka pozorovala Černotlapku odcházet.
       Ulehčeně vydechla.
       Nečekala, že bude takhle šikovná.
       Stmívání útěk sice oddaloval jak mohl, protože ho z pravidla vůbec nechtěl provést, ale v určitém smyslu měla Černotlapka pravdu... Uvažovala správným způsobem.
         A ke druhé akci ho opravdu dononutila Gepardka rychlým shodem plánů a 'náhod'.
       Pozorovala, jak Stmívání mluví s Černotlapkou a přemýšlela, o čem asi. Pak mrskla ocasem a vydala se na lov.
       Stmívání ji dostih až o nějakou dobu později, zrovna když ulivila myš. Pro klan už bylo naloveno, takže se mohla najíst.
       "Tak co?" zeptal se.
       Gepardka se zamračila. "Zjišťuje všechny možné informace. Vypadá to, že jí situace zapadají do sebe."
       Šedivý válečník zamračeně kývl."To je pravda. Chtěla vědět, jestli jsme si čehokoliv nevšiml a nezahlédnul něco."
      "Ale i tak je to v pohodě." usmála se zářivě Gepardka a zastavila se. "Pořád můžeme být v klidu. Když se na to podíváš, tak nás Černotlapka nijak zvlášť nepodezírá, ale je přirozené, že se zajímá o kočky, které byly poblíž.
      Za druhé - musí získat důkaz nebo aspoň nějaké podožení, aby nás obvinila, takže pokud neprovedeme blbost, nemůže nás plně odhalit. A i kdyby na nás nějakou náhodou přišla, jsme dva že tří válečníků, takže Proužčino svědectví nebude mít takovou váhu. Nemá prakticky žádné další možnosti, dokud jí je nedáme!"
      "A kromě toho, velitel je do toho zamotaný, takže se tu věc bude mimo našeho přiznání celému klanu snažit smést že stolu." ušklíbl se Stmívání. "Ale stejně..."
      "Já vím, neměli by jsme to podcenit." zamračila se. "Takže? Ty nic neříkáš jen tak."
      Stmívání kývl. "Chci ji od toho udržet co nejdál." vyhrkl odhodlaně. "Musíme zničit ty plány a domněnky."
      Gepardka kývla a začala uvažovat.,
      "A víš co... Mám už nějaký nápad." ušklíbl se Stmívání. "Tohle zvládnu."
      "A jsi si tím jistý?" zeptala se překvapeně.
      Stmívání zamračeně přikývl.
     Pak se ironicky usmál.
     Vždycky jsem dokázal dosáhnout toho, co jsem si usmyslel.... A pak jste tu vy dvě a všechno jde do hajzlu.
      Omlouvám se Černotlapko... Omlouvám se...
      Nedáváš mi na výběr.
      Gepardka tiše uvažovala.
      Pak se podívala na Stmíváního.
      "Stmívání můžu se tě na něco zeptat?"
       Tiše kývl.
       "Temný měsíc... Co na něm vlastně tak nenávidíš?" zeptala se zamyšleně.
      "Všechno, co nejsem já." zavrčel Stmívání temně s pohledem k zemi.
     "Chce tyhle kočky napůl povraždit a já ho při tom nehodlám držet za packu." vyhrkl odhodlaně a podíval se na ni.
       Gepardka se nadšeně ušklíbla. "Ani já ne. My jsme ta síla, která ho zničí!"
      

Ahoj, zdravím z další kapitolou! 😃😖
Uf, jsme ráda, že jsem to konečně zvládla. Miluju tyhle postavy. 😊❤️

Problémy začínají nabírat, ale Stmívání s Gepardkou spolu tvoří odhodlaný tým.
Černotlapčin cynizmus se ve vyšetřování ukázuje jako velmi užitečný. Ale jak daleko se dostane?