Flekatá cizinka

Úvod

   Na zemi ležela zlatozrzavá kočka a na její narezlý kožíšek s pravidelnými černými skvrnami dopadlo pár slunečních paprsků.
   Kde je? Problesklo jí zvědavě hlavou. Ať už byla kdekoli nebylo to doma. Necítila tu žádné známé pachy, zato to tu vonělo po spoustě koček a po lese.
   Zmateně se nadchla. Kde má vlastně domov...?! Poznala by kdyby byla doma?
   Pokusila se zaostřit, ale nebyla schopná otevřít oči. Ucítila, palčivou polest hlavy a přestala se snažit.
    Zato začínala vnímat hlasy různých koček.

🐾

    "Kdo to je?"ozvalo se neznámé kotě. "Trochu voní jako stromový klan, jakoby přešla přes jejich územní..."
   "To jo," přidal se jakýsi kocour. Jeho hlas byl docela příjemný.
   "Nevíme, kdo to je. Narazili jsme na ni při hlídce uprostřed územní lesního klanu." Zasyčel jiný. "Chtěla zmizet, ale Zlatoouško ji dohonil a ona na něj zaútočila. Není špatná bojovnice, ale když jsme je já i Maliník dohnali a chtěli zaujmout tak se vzdala -"
     "Tak proč jste ji omráčili?" Přerušilo ho kotě.
     "Kapko, poslouchej, než se začneš ptát." napomenul ji jemně první kocour.
     "No jo..."
     "Takže kdo to je a co tu dělá?" zavrčela trochu nadřazeně jiná kočka, než mohl ještě něco dodat.
     "Lvíčko?" otočil se zdřejmě první kocour, než stihl dokončit rozhovor s kotětem."Eh... kdyz jsme ji vedli do tábora, vmetla nám do očí prach a pokusila se znovu utéct." povzdechl si. "Takže jsme ji pro jistotu omráčili."
   "Nepraštili jste ji trochu moc?" zakňučela podrážděně Lvíčka.
   "Chtěl jsem jenom, aby zase nezdrhla!" ohradil se Maliník.
   "Jediné, co mě překvapuje je, že jsi ji nepraštil ty Stmívání." ucedila Lvíčka nakvašeně.
   "Já bych takovou zbrklost neudělal." poznamenal druhý kocour ledově, očividně on byl ten Stmívání.
   Lvíčka se unaveně uchechla. "To je fakt."
   "Vážně nestála o problémy." poznamenal provinile Maliník. "Jenže co když je... od nich?"
   Lvíčka ho teď nejspíš sjela káravým pohledem a zamyšleně mlčela.
   Ležící kočka zatím začínala rozeznávat obrysy nad ní.
   "Bude určitě v pořádku." mňoukl z nezaujatě Stmívání. Měl tmavou, šedou srst a jeho světlé, tyrkysové oči, ji s chladným zájmem sledovaly.
   "Myslím, že už se začíná probírat. " řekl první válečník. Byl zlatorezavý z  hustým kožíškem a trávově zelenýma očima. Lvíčka, kočka stojící vedle něj, vypadala téměř stejně. Možná, že byli sourozenci. Jediným rozdílem bylo, že její oči byly světle zelené.
    Působila rozhodným a chytrým dojmem, tahle kočka by si očividně uměla poradit v každé situaci. Vypadala by i mile, nebýt toho, že jste jejím zajatcem.
   Zajatkyně se chtěla postavit, ovšem znovu se jí zatočila hlava a projela ní tupá bolest. Raději si sedla, než aby před nimi ondlela znovu.
   "Kde to jsem?" zavrčela. Je v tábořišti neznámého klanu, ale neměla ponětí o který klan jde. Neříkali ale něco o lesním klanu? Je tohle lesní klan? Když ji to problesklo hlavou, uvědomila si že kromě hvězdného a teď lesního klanu žádné jiné klany nezná, stejně jako si nevybavovala jména žádných koček nebo cokoli o sobě.
   Zamyšleně sykla.
   "U Lesního klanu." odpověděla zlatá kočka a z jejího tónu se nedalo moc vyčíst. "Jsem zástupkyně, Lvíčka. Co tu děláš, uprostřed našeho území?"
   "Popravdě, tamti mě sem dotáhli. Já..." flekatá nedůvěřivě zaváhala. Budou jí věřit když řekne pravdu? Když řekne, že se před několika dny probudila v lese, netušíc co se stalo a pak narazila na hlídku, o které zjistila že naneštěstí není ze stejného klanu jako ona a neřeknou jí o co jde? Na druhou stranu, pokud by lhala, tak je velká šance že vzhledem k její ztrátě paměti řekne něco špatně... Teď jí zbývá zvolit menší riziko, ale které to je?
   "Jsem samotářka a na vaše území jsem se dostala omylem, Nechte mě jít.." řekla.
   "Opravdu? Neznáš klany... " zaměřila si ji zvědavým pohledem malá Kapka.
   "Jít?" utrousil sarkasticky šedý kocour. "Zatím nezvládneš ani stát."
   "Ty-"
   "Moc si nevyskakuj." přerušila ji pobaveně Lvíčka. "A Stmívání - v klidu."
   "Jak si přeješ." ušklíbl se.
   "Odkud si přišla?" ptala se zástupkyně dál.
    Je neodbytná, pomyslela si cizinka.
   "Přes vaše území, stejně jako přes území stromového klanu, jenom procházím." zopakovala klidně i když vystupovala na tenký led. Bylo ale potřeba objasnit, že nepochází od toho klanu, po kterém prý jemně voní. Rozhodně totiž netoužila po tom, naštvat další klan tím, že se bude vydávat za jeho člena, mohli by se z Stromovým klanem taky nesnášet. Na druhou stranu, tohle území mohlo být třeba na druhé straně, než odkud ji přitáhli.
    "V tom případě..." podívala se na ní zamyšleně Lvíčka. "... Tě jednoduše doprovodíme k hranicím."
   "Co se děje?" ozval se další hlas.
   "Totiž.." přešlápla na místě zástupkyně. Všechny pohledy se stočily k ní. "Tahle kočka se procházela po našem území a hlídka ji zajala. Tvrdí, že je tulačka a jen prochází."
   "Aha." hlas patřil velkému třbarevnému kocourovi který si jí teď měřil chytrým pohledem.
   Podle způsobu, jak s ním ostatní včetně zástupkyně za tu chvíli jednali uhodla, že bude velitel.
   "Barevný měsíci? Co si myslíš?"
   Takže tohle je opravdu šéf, zamračila se.
  "Nevěřím jí." řekl. Pak se k ní obrátil. "Vypadáš chytře. Kam máš opravdu namířeno?"
   "Nevím." odpověděla popravdě flekatá kočka."Jak už jsem řekla Lvíčce, jen jsem se sem omylem zatoulala a nedělám problémy." zívla podrážděně.
   "Muže jít." utrousil Stmívání. "Od ní nám teď nehrozí nebezpečí, ale mít v táboře cizí kočku se nevyplatí."
   "Máš pravdu, přesto bych ocenil, kdybys nedělal rozhodnutí za mě." zavrčel rezignovaně Barevný měsíc. "Když se o ni tak zajímáš doprovodíš ji ty a Zlatoouško." obdařil ho ironickým úsměvem jinak vyrovnaný kocour. Stmívání mu nejspíš lezl na nervy.
   Komu ne.
   "Tak jdeme." mňoukl Stmívání pobaveně.
   Kývl na Zlatoouška a vykročil spolu s ním a neznámou kočkou, která šla mezi nimi, aby se o nic nepokoušela. Prošli tunelem ze spadého stromu a obešli tábor.
    Vydali se opačným směrem, něž odkud přišla.
   Zbývala jí jenom chmurná otázka, jestli se každým krokem vzdaluje od nebezpečných klanů, nebo od domova...

První kousek je tu.
Doufám, že se vám líbil. V každém případě mi napište, co si o tom myslíte. Odkud asi pochází hlavní hrdinka, jejíž jméno zatím neznáte? Jak se bude jmenovat? Co se stane dál?
Tahle kapitola byla možná trochu nudnější, ale slibuju, že ta další bude nabitá akcí a událostmi.😀Taky přidám mapu.