Flekatá cizinka

29. Kapitola

    Malý šedý stín kočky se tyčil u doupěte válečníků.
    Stmívání se zamračil, vrhnul rychlý pohled na spící kočky a potichu se rozešel pryč. Tlapky měkce dopadaly do trávy a on se blížil ke vchodu od tábora. Tiše se ohlídl, ušklíbnul a odešel.
    Gepardka překvapeně otevřela oči.
    Rozhlédla se a pak jí pohled padl na ještě se kývající stébla trávy u vchodu.
    Vyšvihla se na nohy a rozběhla se ven. Netrvalo dlouho ocitla se v tmavém lese.
     Gepardka se zamyšleně rozhlédla a jakmile se Stmívání otočil, skčila se. Šedivý koucor se tedy vydal dál a ona za ním.
     Stmívání běžel tmou a sledoval ho menší stín. Nakonec doběhl ke keři a za ním se setkal z tmavě hnědým, o malinko starším kocourem.
    Gepardka překvapeně vydechla a sledovala je za stromem opodál.
    Onen neznámý koucour měl žlutozlaté břicho a dva stejně barevné proužky kolem žluto-nazelenalých očí. Zřejmě zástupce od toulavých koček.
     "Rád tě vidím." odtušil trochu škorbeně.
     "O tom sice silně pochybuji, ale přesto děkuju." uchechtl se chladně Stmívání.
     Druhý kocour se zamračil.
     "Tak co?"
     "Pořád stejné, svojí popravou tě ještě nepotěším, jestli se ptáš na to." pronesl Stmívání.
      Zástupce se k němu naklonil a zavrčel tiše. "To by mě ani nenapadlo, rád tě vidím trpět osobně."
      "K věci." poznamenal cinicky šedý válečník.
      "Temného měsíce zajímá, jestli jsi udělal nějaké pokroky a jestli je udělali oni ve vyšetřování."
      "Oni?" užasl Stmívání. "Ty mě opravdu podceňuješ. Jsem ve vyšetřovacím týmu. A po tom podvodu už nikdo nemá tušení, že bych to byl já."
       Gepardka je pozorně sledovla, ale z takové vzdálenosti neslyšela úplně každé slovo. Bylo toho ovšem hodně v sázce, kdyby se prozradila, takže jenom víc napjala uši.
      "Dobře." kývl hnědý kocour. Pak se zarazil. "Někdo nás sleduje."
      Stmívání se zamračil, zatímco zástupce zavrčel do tmy. "Notak, nemá smysl se skrývat."
       Flekatá kočka vyšla že stínu. "Zdravím, jsem Gepardka že stejného klanu ve kterém je Stmívání zrádce." prohlásila sebevědomě.
       Onen zmíňený válečník stiskl vyděšeně tlamičku.
       Hnědý zástupce nenávistně zavrčel. "Podcenil jsem tě, jo? Nechal jsi se sledovat. A špinavou práci necháš vždycky na mě- " už napřahoval ke Gepardce tlapu z vytaženýmy drápy.
       Ta na něj zavrčela.
       Stmívání se vyrovnaně usmál. "Ona mě nesledovala. Chce se stát zrádkyní se mnou."

🐾

       Zástupce zaryl drápy do země a zamračeně si je prohlížel. Gepardka se zase postavila.
       "Jsem dobrá, co?" zazubila se. "Jak dlouho o mě zástupce velitele špehů nevěděl?"
       Hnědý kocour zavrčel. "Chceš se k nám přidat? Ke Stmívánímu?"
       Gepardka kývla. "A proto jsem tady. Chci bezpečí a chci zaručit, že z toho budu něco mít."
       "Nebo tě můžeme zabít a předstírat, že jsi ta zrádkyně ty, místo mého nešikovného přítele." odvětil chladně zástupce a zadíval se Gepardkce do očí.
       Dva spoluzrádci zůstávali na oko klidní.
      "Potřebujete mě." ušklíbla se Gepardka. "Zástupkyně i vyšetřovací tým mi věří, umím být neviditelná a pokud se Stmívání do problémů, budu to já, kdo ho z nich vytáhne."
      "Jaké štěstí." poznamenal pro sebe zástupce. Svojím pohrdáním vůči Stmívánímu se ani nějak netajil. "Tak dobře. Řeknu to našemu veliteli."
     Gepardka odhodlaně kývla.
     Zástupce mrsknul ocasem a zmizel v keři.
    Stmívání se za ním zamyšleně ohlídl a pak se z Gepardkou tiše rozběhli zpátky. Když už byli nějakou vzdálenost od toho místa, zvolili chůzi a přestali se chovat tak odtažitě.
     "Myslela jsem, že si mě nevšimne." zavřčela tiše Gepardka.
     "Takový byl plán." řekl Stmívání. "Asi jsem Deštováka přecejenom trochu podcenil i já."
     "Nic nemůže vyjít." uculila se unaveně.
     "Jsme naživu a neví se, co je nás skutečný plán koťátko." uchechtl se Stmívání. 
    Gepardka uraženě zavřčela. "Ještě jednou mě takhle oslovíš a naživu nebudeš! A víš co? Být zrádcem je otravné. Vůbec se nevyspím!"

🐾

  "Takže velitel toulavých koček alias velitel vesnických Temný měsíc nás chce oslabit útoky a pak na nás finálně zaútočit." řekla zamračeně Gepardka a náčrtla drápkem mapu jejich území do hlíny.
     "Asi tak." řekl Stmívání.
     "Jak přesně to plánuješ sabotovat?" odtušila zaujatě.
     "O to jde." ušklíbl se nadšeně.

Tak co?
Objevují se nám tu nové postavy, nebo spíš noví zaporáci.
"I like to see you suffer personal." Nice character, don't he? 😃😊
Sice nesnáší Stmíváního, ale pořád ho mám radši než některé jiné záporáky... 🤔
A schválně, kdo z vás si myslel, že se Stmívání chystá Gepardku zase obelstít? Ale tentokrát táhnou oba za jeden provaz. :D
Bude všechno probíhat dobře?
Nechá je Dešták na pokoji?
A opravdu už nikdo nebude pátrat, kdo jsou zrádci?
Těším se s vámi na další kapitolu.

Ps: A ještě přidám obrázek zástupce zlého velitele -