Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

16.

Jistě že jsme přišli pozdě, ale vzhledem k tomu, že to kluci očekávali, ani nebyli naštvaní. Došli jsme si pro pití a se zjištěním, že kapela, kvůli které jsme přišli, hraje až později, jsme se jali hledat místo k posezení a pokecání.

,,Jinak Bertholdte, gratuluju," zazubil jsem se na něj, když jsem na jeho ruce uviděl prsten, který mi včera ukazoval Reiner. Bertholdt okamžitě sklopil oči a zčervenal.

,,Nechtěli jsme to zatím nějak oficiálně rozhlašovat, je to čerstvý," vysvětlil Reiner a s úsměvem svého partnera chytil za ruku.

,,Ale oficiálně už nosíš prsten," zasmál jsem se a přátelsky Bertholdta praštil po rameni.

,,Něco mi uniklo?" pozvedl obočí Jean. Vzal jsem Bertholdtovu levou ruku a ukázal Jeanovi prsten. Ten se na něj chvíli zamračeně díval.

,,Pěknej," pokýval hlavou.

,,Je zásnubní, ty pako" protočil jsem očima.

,,Jako vážně? Budete se brát?" vyvalil oči a těkal jimi od Reinera k Bertholdtovi.

,,Jo," usmál se Reiner.

,,Jakto že to ví Eren dřív než já?" obořil se na ně hned.

,,Protože spolu pracujeme, říkáme si mnohem víc věcí než když jednou za uherák jdeme my dva na pivo. Navíc jsem ho požádal teprve včera večer," rozhodil rukama Reiner.

,,Ty vole, Bertholdte! Proč jsi mi hned neřekl takovou úžasnou novinu!" chytil ho za ramena a šťastně se na něj usmíval.

,,Nevěděl jsem, jak na to budeš reagovat," pokrčil rameny, ale taky se usmál. Ve skutečnosti Jean měl daleko lepší a upřímnější reakci než já.

,,Jak asi! Dneska se vožereme, kamaráde, tohle si zaslouží pořádnou oslavu," poplácal ho po zádech.

,,Kluci, najděte nějaký místa, my si jdeme připít něčím ostřejším," vzal Bertholdta okolo ramen a vedl ho znovu k barovýmu stánku. Chtěl jsem na něj ještě zavolat, ať toho vezme víc i pro nás, ale nestihl jsem to. Podíval jsem se na Reinera a ten jen pokrčil rameny.

,,Erene!" zaslechl jsem za sebou křičet své jméno hlasem, který jsem už pěkně dlouho neslyšel. Ještě než jsem se stačil otočit, na záda mi skočila rozjařená osoba. Pootočil jsem hlavu a okamžitě obdržel polibek na tvář.

,,Jak dlouho jsme se neviděli? Seš pořád hrozně roztomilej!" zazubila se na mě brunetka.

,,H-Hanji, co tu děláš?" vykoktal jsem ze sebe. Hanji je Leviho dlouholetá kamarádka, řekl bych že mě měla hodně ráda, ale mám pocit, že má ráda každého.

,,Konečně jsem přijela zpátky do svého rodného města a zrovna se tu pořádá nějaký festival, tak jsem musela přijít! Jak se máš? Zkrásněl jsi a zmužněl," mlela jedno slovo za druhým a než jsem stačil odpovědět, zase začala mluvit.

,,Ty budeš Jean! To je kus chlapa, Erene, kdes ho sebral?" vyjekla nadšeně a místo stisknutí ruky mu sáhla na paži, aby se dotkla Reinerových svalů. Ten se zmohl jen na vyděšený kulení svých očí a já se mu nedivil.

,,To není Jean, ale Reiner, můj kamarád," skočil jsem jí do řeči a viděl jsem, jak se na něj otočila se svůdným pohledem

,,Ale je zasnoubený," dodal jsem ještě.

,,Škoda, tyhle ruce by mě mohli nosit," povzdychla si a rukou mu přejela po hrudi. Reiner znatelně zrudl.

,,Každopádně jsem ráda, že tě vidím, i když mě strašně mrzí, že jste se s Levim rozešli. Tak moc vám to spolu slušelo, byli jste naprosto dokonalý pár," stiskla mi ruce a smutně se na mě podívala.

,,To se stává, Hanji, ale nebuď z toho smutná," pousmál jsem se na ní a uvědomil si, jak oslovila Reinera. Jak ví, že chodím s někým jiným a dokonce zná i jeho jméno.

,,Jsi tu sama?" zeptal jsem se hned.

,,Hanji," přerušil ji v odpovědi hluboký hlas za mnou. Přejel mi mráz po zádech a měl jsem pocit, že mi do očí vyhrkly slzy. Ruce se mi začaly třást a ve chvíli, kdy si Hanji uvědomila mou reakci na jeho hlas, zaculila se na mě.

,,Erene," řekl o dost tišeji, ale mě tohle oslovení rezonovalo ušima a nevnímal jsem nic jiného. Zahlédl jsem ještě překvapený pohled Reinera než jsem se otočil na osobu, která vyslovila mé jméno.

,,L-Levi," hlesl jsem.

,,Jsem rád, že jsem tě potkal, nečekal bych tě tu," zavrtěl hlavou.

,,Já tebe ani v nejmenším," šeptl jsem.

,,Erene," oslovil mě Reiner dost rázně a vrátil mě tím zpět do reality. Otočil jsem se na něj a ten mi svým naštvaným výrazem ve tváři dal jasně najevo, co si o tom myslí.

,,Omlouvám se, ale jsem tu s klukama a budu muset jít. Hanji, jestli se ve městě zdržíš, rád se s tebou sejdu, můžeme zajít na kafe," pousmál jsem se na Hanji a už se chtěl rozejít pryč.

,,Erene, počkej přece. Volal jsem ti, psal ti, proč ses mi neozval?" chytil mě za ruku a otočil mě zpátky k sobě.

,,Levi, proč asi!" vyjel jsem po něm. Překvapeně se na mě podíval. Nevypadal jako dřív. Když jsme spolu byli, vyjel by po mě úplně stejně a začal by se hádat taky. Najednou nevypadal tak dominantně jako vždycky. Vypadal, jako by si ode mě teď nechal všechno líbit, jen abych ještě chvíli zůstal.

,,Promluvme si, prosím," požádal mě a svůj stisk mé ruky ještě zesílil. Sklopil jsem oči a chtěl se otočit na Reinera, abych mu řekl, aby mi dal chvilku. Nestačil jsem ale cokoliv říct, když jsem spatřil Jeana, jak odhodil prázdný kelímek a rychlým naštvaným krokem šel přímo k nám, zatímco Bertholdt za ním cupital s vyděšeným výrazem ve tváři.