Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

26.

,,Proboha, Erene, spal jsi vůbec?" podivil se Reiner hned, jak jsem vešel do ateliéru a zmoženě se sesunul do křesla.

,,Nějak jsem se furt budil," řekl jsem, ale pravdu o tom, že jsem spal na gauči, jsem raději zamlčel.

,,Je mi to blbý, když tě vidím v takovým stavu, ale potřeboval bych po dnešním focení pomoct se svatebními videi. Máš pro to větší cit. Docela jsme to odkládali a potřeboval bych to mít co nejdřív. Fotky jsou zpracovaný, ale ty videa jsou peklo," protočil oči Reiner.

,,Jo, to není problém. V kolik máme poslední focení?" přikývl jsem.

,,V osm," povzdychl si.

,,Jako vážně? To tu budem do rána," promnul jsem si obličej.

,,Jo. Ale tak objednáme si sem jídlo a nějaký pivo a uděláme si nočku ne? Už dlouho jsme se neudělali takovou noční směnu," zasmál se a já s ním, protože jsme oba věděli, jak takový naše nočky končívaly. Většinou jsme ani moc nepracovali a spíš chlastali. Teď ale fakt musíme nejdřív udělat tu práci.

,,Hele, cos tu včera večer dělal? Nechal jsi tu strašnej bordel. Dokonce i foťák byl jen tak položenej na zemi," zeptal se mě Reiner a já na něj překvapeně vykulil oči. Je pravda, že jsem ateliér opouštěl dost ve spěchu, ale je možný, že jsem tu nechal bordel z návštěvy Leviho?

,,K-Kde mám foťák?" zakoktal jsem se při představě, co v něm je.

,,Máš ho támhle v obalu," ukázal Reiner.

,,Díval ses do něj?" okamžitě jsem vstal a šel pro něj. Hned jsem si ale za tuhle debilní otázku v hlavě nadával. Kdyby viděl, co v něm je, rozhodně by se nechoval tak klidně.

,,Proč bych to dělal? Ale podle tvý reakce soudím, že tam máš něco tajnýho. Jsi něco zkoušel včera? Nebo si fotíš dickpic na zrcadlovku?" zasmál se.

,,Seš idiot," uchechtl jsem se a vzal svůj foťák do ruky. Podíval jsem se na poslední fotky a nepřinutil se je vymazat. Zapojil jsem foťák do počítače a natahal si fotky do složky, kde později fotky upravím, abych je Levimu následně poslal, když už jsem mu to slíbil. Zběžně jsem projel nafocené fotografie a u jedné se zastavil. Kdybych mohl, tuhle bych si tu rozhodně vystavil.

,,Reinere, máme tu ještě nějaké rámy?" houkl jsem na něj od počítače.

,,Ještě tam nějaký jsou. Jakej bys potřeboval?" zeptal se mě.

,,Velikost je mi jedno, ale větší bude lepší. Nějaký decentní na černobílý akt," řekl jsem a fotografii nahodil do černobílé.

,,Hm, ukaž mi tu fotku, něco vyberu," kývl a šel ke mně.

,,Ne! Chci říct, že stejně ještě není upravená. Já si pak nějaký vyberu sám," zastavil jsem ho.

,,Tak proč se mě ptáš," zamumlal si pro sebe a vrátil se ke své práci. Rozhodně Levimu fotky pošlu, ale tuhle mu dám zarámovanou, je perfektní.

Celý den probíhal vcelku běžně a po posledním focení jsme si objednali do ateliéru spoustu jídla a pár energeťáků. Sedli jsme si na zem v pracovně ateliéru a začali se ládovat. Vzal jsem do ruky mobil a ještě napsal Jeanovi, že dorazím až ráno kvůli práci. Odpovědi jsem se nedočkal, ale to jsem ani neočekával.

,,Jak jste na tom s Jeanem?" zeptal se mě Reiner.

,,Tak nějak všelijak," mávl jsem nad tím rukou.

,,Nedávno jsem mluvil s Marcem a bavili jsme se i o tom, co se stalo mezi ním a Jeanem. Jen jsem ti chtěl říct, že mě to vážně taky dost překvapilo a na Jeana jsem byl taky dost nasranej, ale nakonec bych to jako nějakou šílenou tragédii neviděl. Oba hned uznali, že to byla chyba a vrátit se k sobě nechtějí nebo tak," řekl mi.

,,Reinere, tohle mě upřímně vůbec netrápí. Vím, že to byla chyba, kdyby to mezi nimi nějak zajiskřilo, vídají se dál. Jen mě mrzelo, že to Jean udělal nebo vyvolal naschvál za to, co jsem udělal já," odvětil jsem upřímně.

,,To chápu. Každý dělá chyby, ale nemělo by to být tak, že si to dva lidi oplácí. S tím souhlasím," přikývl.

,,A co ty a Bertholdt? Připravujete svatbu?" zazubil jsem se na něj.

,,Jo, ohledně toho jsem s tebou chtěl mluvit. Erene, šel bys mi za svědka?" podíval se na mě vážně.

,,Ježiši, jasně že jo!" vyjekl jsem. Reiner se spokojeně usmál.

,,Kdo půjde Bertholdtovi?" optal jsem se ho.

,,No přece Jean. Myslím, že už se ho Bertholdt taky ptal," podíval se po mě.

,,Tak mi to Jean asi zapomněl říct," falešně jsem se usmál, aby nepoznal, že se s Jeanem doma prakticky vůbec nebavíme, natož abychom mluvili o jejich svatbě.

,,Měli bychom začít pracovat," povzdychl si Reiner. Vrhli jsme se do práce a skutečně nám to trvalo téměř celou noc.