Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

33.

,,Erene, kam to jdeš? Zbláznil ses? Nechoď za ním!" křičel za mnou Jean, když jsem s klíčky od auta opouštěl náš byt. Nasedl jsem do auta a poměrně vysokou rychlostí i na mě se rozjel k bytu mého bývalého nejlepšího kamaráda. Auto jsem nechal zaparkované na chodníku a vydal se ke vchodovým dveřím paneláku. Zazvonil jsem na zvonek a po chvilce se ozval hlas Arminova spolubydlícího Thomase.

,,Ano?"

,,Ahoj, Thomasi, tady Eren," řekl jsem.

,,Ahoj, Erene, pojď dál," ozvalo se a zabzučelo otevření vchodových dveří. Vyběhl jsem do druhého patra, kde mě Thomas pustil do jejich společného bytu.

,,Kde je?" zeptal jsem se hned.

,,Armin je teď v koupelně. Erene, co se stalo?" zamračil se na mě. Jen jsem ho sjel pohledem a vydal se směrem ke koupelně, ze které zrovna vylezl Armin. Okamžitě jsem mu dal pěstí a ten druhou chytil o zeď. Když padal k zemi, chytil jsem ho a kolenem kopl do břicha.

,,Erene!" chytil mě zezadu Thomas. Armin ležel na zemi a tekla mu krev z nosu, z čela a rukama se držel za břicho.

,,Do hajzlu, Armine," odstrčil mě a klekl si k Arminovi. Pomalu ho vytáhl na nohy a Armin se na mě s bolestí ve tváři podíval.

,,Jak jsi to mohl udělat, ty sráči?!" rozkřičel jsem se.

,,A jak jsi to mohl udělat ty? Všem okolo ubližuješ," zasípal.

,,Ty jsi mi svedl přítele, Armine, uvědomuješ si to?!" vyjel jsem po něm, ale Thomas mě rukou zastavil.

,,Já Jeana miloval už od střední. A tys to věděl a stejně sis s ním začal!" křikl po mě nazpět a krev z obličeje si otřel do rukávu.

,,Jak jsem to asi mohl vědět?" rozhodil jsem rukama.

,,Protože jsem ti to řekl. Tenkrát, když sis začal s Levim. Jenže tobě je to všechno jedno a seš pořád zahleděnej jen sám do sebe. Proto jsi začal podvádět Jeana s Levim. Jak jsi mu to ale mohl udělat, copak nevíš, jak strašně moc tě miluje?!" odstrčil od sebe Thomase, který ho podpíral a měl jsem pocit, že se na nohou drží jen silou vůle.

,,Do toho ti vůbec nic není, tohle je jen mezi námi," odmítl jsem přijmout jakoukoliv vinu.

,,Sobče!" strčil do mě a já mu okamžitě vrazil další pěstí.

,,Erene!" zařval Thomas a Armina zachytil před pádem na zem.

,,Seš idiot? Je vyplej! Armine! Armine, sakra vzbuď se!" položil Armina na zem a odhrnul mu vlasy ze zkrvavené tváře.

,,Erene," vydechl Armin.

,,Jeana si nezasloužíš," dostal ze sebe. Otočil jsem se a naštvaně z bytu odešel a odjel zpátky domů, kde jsem svůj příchod dal jasně najevo hlasitým prásknutím dveří. Přišel jsem do obýváku, kde seděl Jean jak hromádka neštěstí.

,,Udělal jsi mu něco?" podíval se na mě nešťastně.

,,Proč ti na něm tak záleží?" podíval jsem se na něj zklamaně.

,,Je to tvůj kamarád, Erene," zavrtěl hlavou.

,,Byl," odsekl jsem.

,,Erene," schoval si tvář do dlaní.

,,Já už nemůžu. Už mám dost, já už to nedávám," zlomil se mu hlas. Posadil jsem do křesla a promnul si kořen nosu.

,,Co bude dál?" zeptal se mě.

,,Já nevím," neviděl jsem žádné východisko.

,,Řekni mi, Erene, proč zrovna Levi?" vzlykl.

,,Já nevím," zopakoval jsem svou předchozí odpověď.

,,Kdyby to byl jednorázový opilecký zkrat, tak bych to po nějaký době překousl, ale takhle to nejde. Proč? Copak mě nemiluješ?" brečel a mluvilo se mu dost těžce.

,,Nedokážu se od něj nějak odpoutat," přiznal jsem. Jean ke mně vyjeveně vzhlédl.

,,Miluješ ho?" skousl si ret a čekal na mou odpověď jako na popravu.

,,Asi," šeptl jsem zničeně.

,,Miluju tě, Jeane, jen potřebuju asi čas si to všechno srovnat," začal jsem hned, když jsem spatřil jeho zdrcený výraz.

,,Ukonči to, prosím. Skonči to mezi námi ty, protože já jsem asi idiot, ale já to nemůžu udělat ani kdybych chtěl," soukal ze sebe věty skrz pláč. Přešel jsem k němu, klekl si před něj a chytil ho za ruce.

,,Erene, prosím, skonči to, nebo se v tom vztahu udusíme," požádal mě znovu.

,,Jeane, ne. Nedokážu se s tebou rozejít," zavrtěl jsem hlavou a začaly mi z očí stékat slzy.

,,Nemůžu čekat na to, až se rozhodneš, jestli já nebo Levi, to sis měl rozhodnout už dávno. Byl jsem s tebou hrozně šťastný, nikdy jsem si s nikým vztah neužíval jako s tebou, ale už to psychicky nejde zvládnout," zavrtěl hlavou.

,,Jeane," vzlykl jsem.

,,Nedokážu být ten druhý," podíval se na mě nešťastně.

,,Nejsi, Jeane. Vždycky jsem se vrátil sem k tobě," oponoval jsem mu.

,,To mě má utěšit? Že já tu čekám na to, až si s Levim užiješ a rozhodneš se vrátit sem, protože tady bydlíš?" pustil moje ruce a nevěřícně na mě hleděl.

,,Proč Levi?" zeptal se znovu.

,,Já nevím. Snažil jsem se ho ze svýho života vymazat, ale nejde to," vztekal jsem se.

,,Chceš se k němu vrátit?" sklopil pohled k zemi.

,,Já...chci být s tebou," oponoval jsem.

,,Ne, nechceš. Jeden z nás pro tebe znamená daleko víc a já to bohužel nejsem," otřel si svou uslzenou tvář.

,,Jeane," šeptl jsem zničeně.

,,Erene, běž pryč, prosím," požádal mě.

,,Ale-"

,,Vypadni už!" křikl po mě.

,,Prosím," z očí mu tekly slzy jedna za druhou. Nedokázal jsem mu už odporovat a tak jsem vstal a odešel z našeho společného bytu.