Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

17.

,,Pusť mě, nebo tě Jean zabije," řekl jsem okamžitě.

,,Máš pocit, že se ho bojím?" zamračil se Levi.

,,Ne, ale měl bys," vysmekl jsem se mu a byl připraven Jeana zadržet v jakékoliv konfrontaci s Levim. Viděl jsem, že je hodně naštvaný a byl jsem rád, že se ještě mezi nás postavil Reiner, který ho chytil za rameno a zastavil ho tak.

,,Pusť mě, Reinere," zavrčel.

,,Jeane, uklidni se, nic se nestalo, jen se tu náhodou potkali," pokusil se ho uklidnit.

,,Stejně jako ho náhodou ožral a využil, co?" odsekl a pokusil se z Reinerova sevření dostat.

,,Takhle ti to bylo řečeno?" zeptal se Levi s klidnou tváří. Vytřeštil jsem na něj oči.

,,Já si to teda pamatuju trošku jinak," pokrčil rameny.

,,Já ho zabiju! Pusť mě na něj!" zařval vztekle Jean.

,,A myslíš si, že tím něco změníš? Tak pojď, dej mi přes hubu! Ale pochybuju, že tím změníš něčí city. A teď tím nemyslím ty svoje," řekl Levi.

,,Levi!" křikl jsem po něm naštvaně. Jak si může dovolit mluvit o mých citech, když o nich neví vůbec nic. Jean od sebe odstrčil Reinera a pár kroky přešel k Levimu. Stačil jsem Jeana chytit dřív, než cokoliv udělal a pár kroky ho od Leviho odtáhl.

,,Jeane, neblbni. Ty mě znáš a víš přeci co k tobě cítím. Věříš mi, je to tak?" šeptal jsem mu a kupovidu to zabíralo a trochu se uklidnil.

,,Podívej se na mě, Jeane," zesílil jsem stisk a donutil ho odtrhnout pohled od Leviho. Podíval se na mě a já se na něj pousmál.

,,Miluju tě," hlesl jsem a Jean opravdu okamžitě zkrotl.

,,Pojď, půjdeme si s klukama sednout," pohladil jsem ho po rameni a táhl ho směrem k Reinerovi a Bertholdtovi.

,,Nestojíš mi za to," sykl směrem k Levimu a pak se rázným krokem rozešel zpátky ke klukům. Oddychl jsem si.

,,Eren za to ale tu noc stál," zahlásil Levi. Vytřeštil jsem oči a uviděl, jak se nasraný Jean okamžitě otočil a vyrazil proti Levimu.

,,Jeane!" křikl jsem na něj, ale on mě vůbec nevnímal. Napřáhl se a mě nenapadlo nic lepšího, než se před Leviho postavit. Schytal jsem ránu pěstí do obličeje a okamžitě se skácel.

,,Erene!" zachytil mě Levi před pádem, jelikož stál přímo za mnou.

,,Do prdele, Erene," chytil mě za hlavu Jean. Jelikož mířil na Leviho a já se tam připletl, trefil mě blbě ze strany na spánek.

,,Motá se mi hlava," chytil jsem se za hlavu a pokusil se otevřít oči.

,,Erene, podívej se na mě," zaslechl jsem Leviho a mé oči konečně zaostřily. Pohlédl jsem do jeho starostlivé tváře.

,,Erene, moc se omlouvám," zazněl Jeanův hlas a já své oči upřel na něj.

,,Proč to, do hajzlu, vždycky odseru já," hlesl jsem sám pro sebe.

,,Seš idiot," zamračil se Levi na Jeana a jednou rukou ho chytil za triko.

,,Já?! Děláš si prdel?" rozeřval se zase Jean.

,,A dost! Jeane, skoč pro nějaký led," zvedl Reiner ze země Jeana a odstrčil ho pryč. Hlavu jsem měl na Leviho klíně a jednou rukou mě držel za tvář.

,,Erene, seš dobrej?" klekl si ke mně Reiner.

,,Jo, ty máš větší ránu," uchechtl jsem se, ale moc dobře jsem se popravdě necítil.

,,Erene, ještě aspoň chvíli v klidu lež," zadržel mě Levi při mém pokusu vstát.

,,Ty běž, prosím, pryč, než se Jean vrátí," podíval jsem se do jeho světlých očí.

,,A-Ale-"

,,Žádný ale! Můžeš za to ty. Kdybys nevytahoval sračky a neprovokoval ho, nic z toho by se nestalo," řekl jsem naštvaně.

,,Můžu za to, že je to hovado a neumí se kontrolovat?" začal ze sebe dělat nevinnýho.

,,A ty snad jo? Moc dobře jsi věděl co se stane a že po tobě vystartuje," oponoval jsem a zvedl se do sedu.

,,Nechápu, čeho se tím snažíš docílit," obořil jsem se na něj. S Reinerovou pomocí jsem vstal a chvíli chytal stabilitu.

,,Nemusel ses mě zastávat," hájil se Levi.

,,To je místo poděkování? Levi, běž pryč, myslím to fakt vážně. Vždycky se objevíš a je z toho akorát průser," odvětil jsem rázně.

,,Levi, pojď, přece tu nechceš vytvářet další problémy," chytila ho za ruku Hanji, která doteď vykolejená z vývoje událostí stála vedle a jen nevěřícně kulila oči.

,,Měj se, Levi," otočil jsem se a s Reinerovou pomocí se odebral k místu na sezení. Až teď jsem si všiml lidí, kteří na situaci zírali, jako bychom byli hlavní atrakce. Po chvilce přiběhl Jean a přiložil mi na hlavu led.

,,Erene, já se strašně moc omlouvám, moc mě to mrzí. Ani v nejmenším jsem ti nechtěl ublížit," díval se na mě starostlivě a pohladil mě po vlasech.

,,Nic se nestalo, Jeane. Můžu si za to sám. Jen už to, prosím, neřešme," mávl jsem nad tím rukou a led odhodil pryč, jelikož mi stejně nepomáhal. A zas tak hrozná rána to nebyla, jen jsem jí blbě chytil.

,,Co tu vůbec dělal? Může se mezi nás přestat motat?" zamračil se na mě.

,,A ty si myslíš, že to snad nechci?" křikl jsem na něj nazpět a naštvaně vstal. Jean si mě překvapeně prohlédl stejně jako Reiner a Bertholdt.

,,Jdu si pro pití a trochu si provětrat hlavu," hlesl jsem a odešel od nich pryč. Motala se mi hlava už tak, ale stejně jsem měl strašnou chuť se opít.