Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

5.

Dost dlouho jsme okolo sebe chodili a byla mezi námi taková dost divná atmosféra. Už jsme mezi sebou nedělali moc fórky jako předtím, Jean si ode mě udržoval i fyzický odstup. Předtím úplně v pohodě vrazil do koupelny, když jsem se sprchoval a bylo mu to jedno, ještě se se mnou hádal, proč by nemohl do koupelny, když se tam sprchuju já, ale teď pokaždé klepe. Mám víc příkladů, ale zkrátka to shrnu do věty, že mezi námi byla poněkud tíživá atmosféra. Tedy až do dne, kdy jsme měli jít na třídní sraz základky. Byli jsme spolužáci a tak jsme šli samozřejmě oba. Vždycky jsem tak nějak dbal na svůj vzhled a při různých akcích to platilo dvojnásob. Nejprve jsem si chtěl vzít na sebe upnutý svetr, který jsem rád nosil, ale když jsem ho vzal do ruky, uvědomil jsem si, že jsem ho dostal k Vánocům od Leviho. Odhodil jsem svetr zpátky do skříně a nakonec jsem si vzal na sebe košili. Dneska se chci bavit, žádný chmurný vzpomínky, jen mí přátelé a zábava.

,,Erene, jak dlouho ještě?" zařval Jean z chodby.

,,Minutu!" zakřičel jsem zpět a vylezl z pokoje. Jean už se obouval a znuděně se na mě podíval.

,,No jo, vždyť už jdu," zahučel jsem na něj nazpět.

,,Hele, nebude to divný, když přijdeme spolu?" zeptal se mě Jean, když jsem se začal obouvat.

,,Jako proč?" nechápal jsem.

,,No, jako co řekneme, když se zeptají?" podrbal se nervózně na zátylku Jean.

,,Jako co? Prostě pravdu, že jsme spolubydlící," zavrtěl jsem hlavou a zamračil se na něj.

,,Dobře no," pokrčil rameny a otevřel dveře k odchodu.

Když jsme došli do podniku, kde jsme měli celá třída rezervaci, hodiny probíhaly bouřlivé debaty a nádherné vzpomínání na dětství s lidmi, se kterými jsem zažil skvělé období života. Pilo se a pilo a vážně to byl celkově úžasný večer. Už dlouho jsem se takhle dobře nebavil a neuvolnil. Několik lidí už odešlo, ale stateční zůstávali dál a o alkohol nouze nebyla. Celou dobu jsme byli s Jeanem tak zaneprázdněni ostatními, že spolu jsme nepromluvili ani slovo. Až když jsem ho potkal při odchodu ze záchodu. Stál jsem u umyvadla, když vešel dovnitř a rychle mě za ruku odtáhl do jedné z kabinek.

,,Co to vyvádíš?" zeptal jsem se překvapeně, ale Jean mě umlčel vášnivým polibkem. Rychle ze mě shodil košili a začal mi rozepínat pásek u kalhot. Jednou rukou se mi dostal pod kalhoty a druhou mě chytil za vlasy. Zatáhl a já hlavu prudce zaklonil. Jazykem mi přejel po krku  já se začal chvět. Byl jsem najednou tak vzrušený, takový výbuch vášně jsem snad ještě nezažil.

,,Jeane, co to vyvádíš?" šeptl jsem hlasem zastřeným touhou.

,,Co je? Ještě jsi to nedělal za záchodech?" zeptal se mě a druhou rukou v kalhotech mě silně stiskl. Zalapal jsem po dechu a pak zavrtěl hlavou.

,,Tak to něco zažiješ," hlesl a do krku mě chtivě kousl. Pak mi vlasy pustil a já se snažil zhluboka nadechnout. Otočil mě k sobě zády a já se rukama opřel o dveře. Rukou mi přejel po holých zádech pod mým tričkem a poté oběma rukama spočinul na mých bocích. Silně mě stiskl, až jsem vzrušeně nahlas vzdychl. Někdo vešel na záchody a já se nervózně napnul, ale Jeanovi to bylo jedno. Rukou mi vjel do trenek a začal mě jemně honit. Kousnul jsem se do rtu, abych nevydal ani hlásku, alespoň do té doby, než dotyčný odejde z toalet. Jean se mé snaze potichu zasmál. Pomalu mi začal stahovat kalhoty, které nakonec spadly na zem s hlučným dopadem kovové přezky mého pásku. Zavřel jsem oči, protože se mi lehce začala motat hlava, ale Jean mě nenechal vydechnout. Jednou rukou mě objal a natiskl se co nejvíc ke mně. Jeho horký dech jsem cítil na svém krku a to mě vzrušilo ještě víc. Slyšel jsem určitý zvuk a odtušil jsem, že si naslinil prsty.

,,P-Počkej, já to dlouho nedělal a-" chtěl jsem Jeana poprosit o opatrnost, ale ten to vůbec nevnímal. Vnikl do mě rovnou dvěma prsty, ale nijak dlouho si s přípravou nelámal hlavu. Po chvíli jsem slyšel cinkání i jeho pásku od kalhot. Chtěl jsem začít protestovat, necítil jsem se na to úplně připravený, ale Jean mě chytil jednou rukou za ramenou a pomalu do mě začal vnikat. Hlavu jsem si opřel o dveře, díval se na zem s vytřeštěnýma očima a snažil se ten zážitek pořádně vydýchat.

,,Bože," vydechl jsem.

,,Moje jméno vzdychej, Erene," zašeptal Jean a rovnou začal přirážet. Bylo to naprosto úžasný, možná to bylo hodně umocněný alkoholem, ale i tak jsem v tu chvíli nemyslel vůbec na nic. Měl jsem pocit, že jsem občas vzdychal hodně nahlas, ale v tu chvíli mi to nějak nepřišlo. Jean měl výdrž, i když si myslím, že i to bylo alkoholem. Přirážel dost tvrdě a chvílemi jsem se kousal do rtu, abych nevyjekl. Nakonec se ode mě Jean odtáhl a slyšel jsem akorát jeho udýchané steny. Já stál pořád opřený o dveře a nezmohl se ještě chvíli vůbec na nic. Domyslel jsem si, že se Jean nechtěl udělat do mě, což oceňuju vzhledem k tomu, že se máme poté znovu připojit k ostatním, proto se ode mě nakonec odtáhl a dodělal se sám. Taky jsem měl strašnou chuť se udělat, ale po tomhle se mi motala hlava ještě víc než předtím. Ani jsem se nenadál a Jean si mě prudce otočil čelem k sobě a opřel mě o zavřené dveře. Přivlastnil si moje rty, zatímco mě rukou začal opečovávat. Chtěl jsem se soustředit na něj a na to, jak nádherně líbá, ale to nešlo. Netrvalo dlouho a se slatným zasténáním jsem zaklonil hlavu a udělal se. Jean obdařil můj krk ještě pár polibky než se odtáhl a pohlédl mi přímo do očí.

,,To bylo skvělý," vydechl jsem s úsměvem na tváři. Jean se zasmál a opět spojil naše rty. Když se ode mě konečně odtáhl a nechal mě vydýchat, očistil se a zkontroloval, jestli někde na oblečení náhodou není známka naší aktivity, oblékli jsme se a vyšli z toalet ven. Šel jsem si zpět sednou k Arminovi a ostatním, ale nemohl jsem se zbavit blaženého úsměvu na mé tváři. Jean přišel chvíli po mě a přede mě postavil panáka.

,,Vypij to, možná tě po tomhle ten nenápadnej úsměv přejde," šeptl mi do ucha a já se jal skleničku vypít do dna. Zašklebil jsem se nad hnusnou chutí alkoholu a Jean se pobaveně zasmál.