Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

20.

,,E-Erene," hlesl zaskočeně Levi.

,,Rozešli jsme se, má to být už za mou!" vztekal jsem se.

,,Co ke mně cítíš, Erene?" vydechl. Zvedl jsem hlavu z jeho ramene a otřel si své slzy z tváře.

,,Pořád to tam je, ale já nechci. Jean mi strašně moc pomohl, je to úžasný partner a miluju ho," zavrtěl jsem hlavou a rukou si sáhl na hruď, kde mi bilo srdce o sto šest.

,,Proto se tu líbáš se mnou?" pozvedl obočí.

,,Rozešel jsem se s tebou, jasný? A měl jsem k tomu důvod. Dusil jsi mě v tom vztahu, byl jsem psychicky na dně. To Jean mě z toho dostal," odvětil jsem rázně.

,,Jo, já vím. Omlouvám se ti, vím moc dobře, že jsem nebyl dobrým přítelem. Od doby, co mi zemřela máma, jsem nikoho tak blízkého neměl, až tebe. Zamiloval jsem se do tebe neuvěřitelným způsobem a bál jsem se, že mě taky opustíš. Měl jsem strach, že odejdeš, zžírala mě neuvěřitelná úzkost, nikdy jsem se takhle nebál. Chtěl jsem udělat naprosto všechno jen, abys se mnou zůstal a tak jsem se snažil, abys mě vždycky potřeboval. Byl jsem na hovno a vím to," řekl mi a viděl jsem na něm, jak těžce se mu tohle říkalo.

,,Levi. Chtěl jsi, abych tě potřeboval kvůli penězům? Já tě skutečně potřeboval, ale protože jsem tě miloval, chtěl jsem s tebou být napořád, ale už jsem nesnesl ten tlak. Ale asi jsem se taky moc nevyznamenal jako přítel. Byl jsem nevyzrálý, bral jsem tvou psychiku na lehkou váhu, nesnažil se ti nějak víc pomoct. Mrzí mě to a omlouvám se, že jsem tě v tom nechal. Potřeboval jsi mě a já to prostě nevnímal," pohlédl jsem na něj a vyslovil jsem upřímnou omluvu.

,,Erene, Erwin mi po našem rozchodu řekl, že můj vztah k tobě vnímá spíš jako závislost. Že jsem se na tebe nepřiměřeně upnul a měl bych jít prostě dál a soustředit se na jiný věci. Snažil jsem se, vážně. Párkrát jsem si i s někým vyšel, ale vůbec mě to nebavilo. Nemohl jsem na tebe přestat myslet. Ani po takový době. Prosím, řekni mi, že to tak taky cítíš. Že je mezi námi něco víc, že k sobě patříme, že jsme si souzeni," začal Levi a viděl jsem, jak se mu začínají lesknout oči a já na tom nebyl jinak. Strašně jsem se bál o tom byť jen na chvilku přemýšlet, abych nezjistil, že je to pravda. Musel jsem myslet na Jeana a náš vztah. Chtěl jsem, aby Levi přestal mluvit a tak jsem ho umlčel dalším polibkem. A i když jsem věděl, že to tímhle komplikuju a víc nás na sebe vážu, bylo to lepší, než skutečně přiznat své city, které jsem jen utlumil, ale nezmizely. Levi se ode mě odtáhl a opět chtěl něco říct, ale já ho přerušil.

,,Chyběly mi ty tvoje oči," hlesl jsem.

,,M-Moje oči?" podíval se na mě překvapeně.

,,Viděl jsem za tu dobu tolik lidí a nikdo neměl hezčí oči než ty," pousmál jsem se a jemu tím vyrazil dech.

,,Erene, pojďme ke mně," chytil mě za ruku.

,,Nemyslím, že je to dobrý nápad," sklopil jsem oči. Nemůžu přeci dopustit, aby se to opakovalo.

,,Tady už stejně brzy zavírají a opravdu rád bych si s tebou někde v klidu promluvil," vysvětlil.

,,Co? To už je tolik?" vytřeštil jsem oči.

,,Chceš jít spíš domů?" zeptal se. Zavrtěl jsem hlavou. Nechtěl jsem teď čelit Jeanovi, skončilo by to hodně velkou hádkou a toho jsem se teď bál. Hádali jsme se často, ale tohle by nemuselo dopadnout nejlíp. Než jsem se nadál, vstupoval jsem do Leviho bytu. Věděl jsem, že je tohle špatně a naprosto jasně jsem si uvědomoval, že bych měl okamžitě odejít a jít domů, ale tělo mě neposlouchalo.

,,Levi, chci se tě na něco zeptat, ale budu na to potřebovat ještě pár panáků, za tu cestu jsem trochu vystřízlivěl," řekl jsem a Levi s úsměvem odešel do kuchyně, zatímco já jsem se posadil na gauč a rozhlédl se po obýváku po našich společných fotkách, díky kterým se mi svíral žaludek ještě víc. Na skleněný stůl v obýváku za chvíli Levi položil dvě skleničky a flašku tvrdýho alkoholu.

,,Na co ses chtěl zeptat?" podíval se na mě, když jsem do sebe kopl dva panáky za sebou.

,,Ty si pamatuješ, co se mezi námi stalo tu noc?" sklopil jsem pohled.

,,Jo, pamatuju," přikývl.

,,Řekni mi popravdě, kdo to začal?" vysypal jsem ze sebe. Potřeboval jsem vědět pravdu.

,,To asi nejde tak jednoznačně říct, myslím, že nějakým způsobem oba, ale takový ten prvotní impuls jsi udělal ty," odpověděl a já si hlavu složil do dlaní.

,,Erene, do ničeho jsem tě nenutil, přísahám," zareagoval hned.

,,Já ti věřím," zarazil jsem ho.

,,Jen nevím, co mám dělat. Měl bych být s Jeanem a přesto tu sedím s tebou," rozhodil jsem rukama.

,,Erene, řekni mi popravdě, jestli ke mně pořád něco cítíš," naléhal na mě.

,,Není to jasný? Vážně to musím vyslovit?" podíval jsem se na něj nechápavě. Jen mlčel. To ticho bylo ubíjející.

,,Pořád tě miluju, netuším proč," zašeptal jsem. Levi vstal z křesla, aby si ke mně mohl přisednout na gauč a spojit naše rty v polibek. Pomalu mi při líbání rozepínal mou košili a já se nepřinutil k žádné obraně. Naopak jsem mu své ruce položil na boky a chtivě je stiskl, když mě Levi jemně kousl do krku. Za takovou chvilku jsem byl naprosto vzrušený, nechápal jsem, proč mé tělo reaguje zrovna na jeho doteky takhle neuvěřitelně bouřlivě. Měl jsem pocit, že se teplota v místnosti za tu chvíli zvýšila minimálně o několik stupňů a proto mi nevadilo, když po mé košili se na zemi ocitlo i mé tričko.