Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

23.

Pár týdnů uběhlo a náš vztah se z bodu mrazu nikam neposunul. Jean se mi spíš vyhýbal. Mluvil jen, když to bylo nutný a o nějakých intimnostech jsem si mohl nechat akorát tak zdát. Trávil jsem raději čas v ateliéru.

,,Erene. Erene, tak slyšíš mě?" zamával mi rukou před očima Reiner.

,,Promiň, co jsi říkal?" zavrtěl jsem hlavou, abych se probral ze svých myšlenek.

,,Ty tu ještě budeš?" ukázal na hodiny.

,,Jo, mám tu ještě dost práce," přikývl jsem.

,,Dobře, já ale jdu, slíbil jsem Bertholdtovi, že přijdu dneska dřív," vysvětlil.

,,Jasně, úplně v pohodě," přikývl jsem a lovil z kapsy mobil, který mi oznámil příchozí zprávu.

,Ahoj, Erene. Nemáš dneska čas? Přijď ke mně. Levi'

Překvapeně jsem na zprávu hleděl.

,,Erene, děje se něco?" zamračil se na mě Reiner.

,,Em, ne, všechno v pohodě," přikývl jsem. V rychlosti Levimu odpověděl, že nemůžu a mobil dal na stůl.

,,Tak pozdravuj Bertholdta," pousmál jsem se a Reiner přikývl. Bouchly dveře a můj mobil začal zvonit.

,,Ano?" přijal jsem hovor od Leviho.

,,Chci tě vidět, Erene," zazněl Leviho hluboký hlas z mobilu.

,,Já nemůžu. Slíbil jsem Jeanovi, že k tobě už nepůjdu a nechci ten slib porušit," vysvětlil jsem mu.

,,Tak přijdu já za tebou," ozval se okamžitě.

,,Jako že bychom se sešli doma i s Jeanem, jo?" zeptal jsem se pobaveně.

,,A kde jsi teď?" povzdychl si.

,,Jsem v ateliéru, ještě tu něco dodělávám a nějak se mi nechce domů," odpověděl jsem popravdě.

,,A jsi tam sám?" zajímal se.

,,Jo, Reiner teď odešel," pokýval jsem hlavou.

,,Tak přijdu za tebou tam," rozhodl.

,,Levi, to přece nejde. Nemůžeme se scházet, já chodím s Jeanem," promnul jsem si obličej a zoufale si povzdychl. Taky bych ho ale chtěl vidět.

,,Proč ne? Ke mně nesmíš, tak přijedu já k tobě. Chci tě jen vidět, Erene. Nebo si myslíš, že tě tam přijedu znásilnit?" uchechtl se.

,,Tak fajn. Adresu ti hodím do zprávy," usoudil jsem, že se nic nemůže stát a slib tím vlastně neporuším.

,,Fajn, těším se," řekl a zavěsil. Adresu jsem mu poslal do zprávy a vstal, abych se odebral do sprchy, protože jsem byl po celém dni focení docela ulítanej a zpocenej. Když jsme si s Reinerem tenhle větší ateliér pořizovali, mysleli jsme si, jak tu sprcha bude k ničemu. Občas jsme pracovali i přes noc, tak se ale sprcha i hodila a navíc už párkrát ji využili i klienti po focení aktů s barvami na tělo. Možná to zní zvláštně, ale fotky jsou z toho nádherný. Rychle jsem se opláchl a převlékl se. Sedl jsem si zpátky k počítači a dal se do úprav fotek z posledního focení. Už jsem tak moc času v kavárně u notebooku netrávil, jelikož jsme po rekonstrukci začali fotit spíše v ateliéru než v terénu a v jednom to šlo přeci jen hůř. Ale pořídili jsme si spoustu super vybavení a náš ateliér se konečně začal na sto procent využívat. Když zazvonil zvonek, zvedl jsem se a šel otevřít vchodové dveře.

,,Ahoj," pousmál se Levi, který přede mnou stál v černých džínech a bílé zakasané košili.

,,Ahoj. Jdeš z práce?" pozvedl jsem obočí.

,,Ne, byl jsem ještě doma," zavrtěl hlavou.

,,Jsi si nemusel brát kvůli mě tak formální oblečení," řekl jsem a rukou mu pokynul, ať jde dál.

,,Chtěl jsem se ti líbit," pokrčil rameny.

,,Máte to tu pěkný," rozhlédl se po místnosti, kterou používáme ke schůzkám. Je tu stůl, gauč, vystavené obrazy naši práce a jiné klasické vybavení. Je to jednoduchý a příjemný.

,,Proč ses chtěl sejít?" zeptal jsem se ho.

,,Chtěl jsem tě vidět, dlouho ses mi zase neozval," vysvětlil mi svou návštěvu.

,,Jo, sekám teď dobrotu," pokrčil jsem rameny.

,,A daří se?" zeptal se mě vážně.

,,Moc ne. Myslím, že jsem to tím přespáním naposledy nějak úplně zabil. Hlavně mi Jean ani nevěří, že jsme spolu nespali, čemuž se ve finále zas až nedivím," řekl jsem upřímně a Levi pokýval hlavou.

,,Ukážeš mi to tu?" změnil téma.

,,Tebe to zajímá?" uchechtl jsem se a Levi přikývl. Vedl jsem ho tedy do dalších tří místností, kde jsem mu všechno ukázal a on mě zaujatě poslouchal.

,,Nechceš to zkusit?" zeptal jsem se ho.

,,Jako co?" podivil se mojí otázce.

,,Modela. Nafotím tě," odvětil jsem a do ruky vzal foťák.

,,Asi spíš ne, nejsem moc fotogenickej," zavrtěl hlavou.

,,To je spíš o fotografovi. Seš krásnej, věř mi, že tě foťák bude milovat," zazubil jsem se na něj. Chvíli se na mě zaujatě díval než rezignovaně přikývl.

,,Co mám dělat?" povzdychl si, ale pak se na mě spokojeně usmál.

,,Zuj si boty a jdi na to bílý plátno," instruoval jsem ho.

,,A dál?" podíval se na mě. Nastavil jsem si foťák a světla a zkusil jednu zkušební fotku.

,,Zkus si rozepnout tu košili a vyndej ji z kalhot," řekl jsem a on se na mě mlčky díval.

,,To není nějaký harašení, neboj se. Jsem profesionál, zkus mě poslechnout," zasmál jsem se. Levi si tedy vytáhl košili a celou ji rozepl. Nasucho jsem polkl a sám sebe přesvědčoval o tom, že jsem profesionál a tohle mě nemůže rozhodit.

,,Fajn, ruce si dej do kapes a podívej se mimo foťák," řekl jsem mu a ukázal mu směr, kterým se má dívat. Nefotogenickej jo? Takový fotky by mu záviděl kdejaký model.

,,Teď se otoč ke mě zády a tu košili si úplně sundej," instruoval jsem ho a on se v činnosti zastavil a zpátky se na mě otočil.

,,Nemám se ti rovnou svlíknout celej?" pozvedl obočí pobaveně.

,,Nekecej a dělej, co říkám," protočil jsem očima.

,,Super a teď si tu košili zpátky obleč. Pomalu," řekl jsem. Fotky byly dechberoucí už na foťáku bez jakékoliv úpravy. Přešel jsem k Levimu a pár mu jich na foťáku ukázal.

,,Jsou nádherný, ještě je samozřejmě upravím a pošlu ti je. Doufám, že si je vystavíš, jsou fakt božský," rozplýval jsem se nad povedenými fotografiemi, ale přišlo mi, že se Levi celou dobu dívá spíš na mě než do foťáku.

,,Levi?" hlesl jsem, když jsem si všiml, že se ke mně ještě více přiblížil.

,,Erene," šeptl a spojil naše rty. Přivřel jsem oči a nechal se unášet naprosto úžasným pocitem vzrušení, splynutí a souznění. Pocity se ve mně míchaly a já ztratil schopnost racionálního uvažování.