Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

22.

Otevřel jsem dveře a zanedlouho se do chodby vřítil nasupený Jean.

,,Kdes byl, Erene?" chtěl po mě vyjet, ale v půlce věty se mu hlas zlomil a začaly se mu lesknout oči. Sklopil jsem pohled k zemi, ale neodpověděl jsem.

,,Byl jsi u něj, že jo?" zaskučel zničeně Jean a vzal mě za rameno, aby se mnou zatřásl.

,,Jo," šeptl jsem.

,,Do hajzlu!" zařval a naštvaně do mě strčil.

,,Ale nespal jsem s ním," hájil jsem se.

,,To má být jako omluva? Mám ti pogratulovat? Chceš za to cenu přítele roku?!" rozeřval se nepříčetně.

,,Byl jsem na tebe naštvaný za to s Marcem," řekl jsem.

,,Tak ses šel vychrápat ke svýmu bejvalýmu? Ses normální?!" křikl a po chvíli mě vzal pod krkem za košili a přitáhl si mě do polibku. Krátce mi jazykem přejel po rtu, vzal mě rukou za spodní čelist a chvilku mě dravě líbal. Pak mě zase silou od sebe odstrčil. Vyvalil jsem oči a nechápal momentální dění.

,,Tohle mezi námi s Marcem bylo! A ani to nebylo takhle žhavý. Chápeš? Proto jsem ti o tom neřekl, protože to byl pětivteřinový opilecký zkrat," rozhodil rukama. Okamžitě, jak jsem si uvědomil, že mi tímhle předváděl, co měl s Marcem, jsem si rty znechuceně otřel do rukávu.

,,Seš nechutnej," zamračil jsem se.

,,Já? A co ty?" vyjel po mě.

,,Mám ti taky názorně předvést, co jsme spolu s Levim dělali?!" nasral jsem se.

,,Jasně! Mám se svlíknout a v posteli se ti předpřipravit?" ukázal na ložnici a jeho nasraný výraz se stupňoval.

,,Říkám ti, že jsme spolu nespali!" rozkřičel jsem se.

,,A co jste spolu celou noc teda dělali? To jste si jako celou noc povídali?" založil si paže na hrudi a s pozvednutým obočím mě sledoval.

,,Vlastně jo, mluvili jsme a pak jsme prostě usnuli," pokrčil jsem rameny.

,,Proč mi, kurva, lžeš?" vztekal se.

,,Říkám, sakra, pravdu!" křikl jsem nazpět.

,,Erene, nikdy by mě ani v nejmenším nenapadlo, že zrovna ty se budeš takhle kurvit," ukázal na mě.

,,Cos to řekl?!" vyštěkl jsem a vzal ho za košili. Naštval mě tím! Já se kurvím?! Za celý život jsem měl narozdíl od něj jen dva partnery, jak si může dovolit něco takovýho říct. Začal bych na něj křičel znovu, kdyby nás nevyrušil Jeanův vyzvánějící mobil. Odstrčil mé ruce, vzal mobil a podíval se na displej. Dlouze si povzdychl a pak hovor přijal.

,,Ahoj mami. Ne, omlouvám se, víš, my dneska nakonec nepřijedeme. Nic se neděje, buď v klidu," slyšel jsem jednu stranu hovoru. Jean se posadil na gauč a viděl jsem v jeho tváři, jak strašně moc zadržuje pláč.

,,Ne, jsem v pořádku. Jo. Jo, Eren je taky v pořádku. Mami, já o tom nechci teď mluvit," promnul si čelo.

,,Ne, jen jsme se trochu pohádali. Ne, nerozcházíme se, jen si potřebujeme pár věcí vyříkat," stačil jen krátce odpovídat. Mám jeho mámu rád, beru jí jako téměř vlastní, ale pravdou je, že se někdy do některých věcí až moc plete.

,,Mami, já ti zavolám později, ano? Ahoj," spěšně se s ní Jean rozloučil a rukou si setřel slzy na tváři. Zvedl se a odešel do ložnice, kde za sebou pořádně práskl dveřmi. Povzdychl jsem si. Nevěděl jsem, co mám dělat a jak tohle všechno zachránit a vrátit do normálu. Otevřel jsem dveře ložnice a spatřil Jeana ležet na posteli zády ke dveřím.

,,Erene, nech mě chvíli bejt," řekl. Zavřel jsem dveře a posadil se k němu na postel. Pohladil jsem ho po rameni a pak si za něj lehl. Přitiskl jsem si ho k sobě a pár svých slz nechal stéct po tvářích. Věřím tomu, že tuhle Jeanovu stránku znám jenom já. Jsem strašný přítel. Ubližuju mu tak, jako nikdy nikdo.

,,Tohle bylo naposledy, Erene," vzlykl.

,,Hm," přikývl jsem a víc slov ze sebe nedostal.

,,Nechci, abys k němu dál chodil. Slib mi, že to bylo naposledy," nedal se.

,,Slibuju," kývl jsem a přitiskl si ho víc k sobě.