Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

40.

,,Omlouvám se za zpoždění, jsou strašný kolony, je tu na semaforech bouračka, musíme to objet," vpadl jsem do pootevřených dveří Reinerova a Bertholdtova společného bytu.

,,Erene, umíš nějak líp zavázat kravatu? Mě to vůbec nejde, vypadám jak idiot," začal hned Reiner a já k němu přistoupil, abych mu kravatu převázal.

,,Já to umím jen z mýho pohledu, sundej to, uvážu to na sobě," řekl jsem mu po neúspěšném pokusu jí uvázat. Kravatu jsem uvázal a povolenou ji opět vrátil Reinerovi.

,,Díky," hlesl.

,,Kde je Bertholdt a Jean?" zeptal jsem se ho.

,,Jsou u Jeana. Ráno tu Bertholdta vyzvedl, jako že bychom se neměli vidět před obřadem. Chápeš to?" protočil očima.

,,To vymyslel Jean nebo Bertholdt?" zasmál jsem se mu.

,,Asi oba, pošuci," odvětil.

,,Na, tady jsou prstýnky," podal mi krabičku a já si jí schoval do saka.

,,Co ještě potřebuju?" chytil se za hlavu.

,,Občanku," připomněl jsem mu.

,,No jo, občanku. Já nevím, jestli si jí vzal Bertholdt, musím mu zavolat," vzal si peněženku s doklady a zvedl mobil, aby zavolal svému nastávajícímu.

,,Sakra, nebere mi to!" praštil s telefonem.

,,Reinere, uklidni se, já zavolám Jeanovi. Ty si běž vzít sako a pojedeme," instruoval jsem ho a sám vzal mobil, abych Jeanovi zavolal. Chvilku to vyzvánělo než hovor přijal.

,,Ano?" ozvalo se.

,,Čau, hele Reiner tu vyvádí, jestli si vzal Bertholdt občanku. Má jí?" optal jsem se ho hned k věci.

,,Vydrž, podívám se," odvětil.

,,Jo, má," zasmál se Jean.

,,Super. U vás všechno v pohodě? My tak za pět minut vyrážíme," informoval jsem se dál.

,,Jo, akorát je děsně nervózní, nejradši bych ho propleskl. My vyrazíme zhruba do patnácti minut," uchechtl se a já se nad tím taky zasmál.

,,Tak to máme stejně. Fajn, uvidíme se na místě," ukončil jsem hovor a šel se podívat za Reinerem, co tam tak dlouho dělá. Stál již plně oblečen před zrcadlem a zíral na sebe.

,,Haló? Země volá Reinera," luskl jsem prsty směrem k němu.

,,Vypadám dobře?" zamračil se na svůj odraz.

,,Vypadáš báječně," odpověděl jsem mu.

,,Dík, ty taky," řekl bezmyšlenkovitě.

,,Líbím se ti, jo? Asi bych si měl před tebou hlídat zadek," mrkl jsem na něj.

,,Idiote," zasmál se Reiner mému pokusu o vtip.

,,To je lepší, trochu se uvolni. Tohle má být tvůj nejhezčí den, neprožiješ ho přece v takový křeči," strčil jsem do něj.

,,Jsem nervózní, taky budeš na svojí svatbě," hlesl nazpátek.

,,Jo, kamaráde, já se asi jen tak ženit nebudu," uchechtl jsem se.

,,Když jsme u toho, co se vlastně stalo mezi vámi s Jeanem včera?" zeptal se mě a konečně odvrátil pohled od zrcadla.

,,To teď snad nebudeme řešit, tohle má být šťastný den," upozornil jsem ho.

,,Mě to zajímá," zazubil se na mě.

,,Neříkej, že vám to Jean včera při cestě domů neřekl," podezřívavě jsem se na něj zamračil.

,,Ne, celou dobu mlčel," protočil očima Reiner.

,,Nevím, co chceš slyšet. Prostě jsme si o nás museli promluvit a vyjasnit si to. A dopadlo to tak, jak to dopadlo," pokrčil jsem rameny.

,,Ty vole, to je fakt konkrétní odpověď," pronesl ironicky.

,,Řekli jsme si, že spolu prostě v tuhle chvíli být nemůžeme," odpověděl jsem mu už o něco konkrétněji.

,,V tuhle chvíli? Takže později třeba jo?" pozvedl obočí.

,,To nevím, nemůžu vědět, co bude za týden nebo rok. Teď to prostě ale necítím tak jako on," vysvětlil jsem.

,,To nechápu. Takže teď zůstaneš sám? Myslel jsem si, že si vybereš mezi Levim a Jeanem," nechápal.

,,No, to jo, jenže Levi mě včera odmítl a ukončil to mezi námi," přiznal jsem a Reiner vyvalil oči.

,,Co? Takže ty sis vybral Leviho a když jsi mu to řekl, tak tě odmítl?" zamračil se.

,,V podstatě," přikývl jsem.

,,Takže on tě donutí podvést tvého přítele a pak s tebou ani nechce být, když upřednostníš jeho místo svýho kluka," začal se vztekat Reiner.

,,Nikdo mě k ničemu nenutil a takhle to taky úplně není. Byl jsem naivní, když jsem čekal, že tu oba budou čekat s otevřenou náručí a já si budu moct mezi nimi vybrat," krotil jsem ho.

,,Ale Jean tu byl a vzal by tě hned zpátky," připomněl mi.

,,To ano, ale bylo by to k němu nefér, kdybych se k němu vrátil jen protože se nemůžu vrátit k Levimu, nemyslíš?" argumentoval jsem.

,,To asi jo," rezignovaně si povzdychl.

,,Tak vidíš. A už nad tím nepřemýšlej, jedeme na tvojí svatbu," praštil jsem ho do ramene a vydal se ven z bytu k autu.

,,Musíme objet tu bouračku, víš kudy?" zeptal jsem se ho.

,,Radši řiď ty," hodil mi klíčky a já tak nasedl do Reinerova vymazleného auta a vyrazil směrem k hotelu.

,,Hele a nechtěl bys Jeana aspoň jako kamaráda s výhodami?" zeptal se mě Reiner s naprosto vážným výrazem ve tváři.

,,Reinere, můžeš mi přestat dohazovat Jeana do postele?" zasmál jsem se.

,,Se jenom ptám," hájil se.

,,Tak se na to neptej, hlavně to už neotvírej před ním," zavrtěl jsem hlavou.

,,Máš ty prstýnky?" vyjekl.

,,Mám, prosím tě, uklidni se," protočil jsem očima a snažil se plně soustředit na jízdu, když Reiner začal dost hlasitě poklepávat nohou a mě to upřímně začalo lézt na nervy.

,,Můžeš mi vysvětlit, z čeho jsi tak nervózní? Bertholdt ti z toho nevycouvá, to ti dám klidně písemně, ale myslím, že to sám moc dobře víš, tak o co jde?" střelil jsem po něm pohledem.

,,Jde o některý lidi, kteří tam budou," přiznal.

,,Jaký?" zamračil jsem se.

,,Řekněme, že část mojí rodiny je trochu homofóbních," řekl a já se na něj překvapeně podíval.

,,Tak proč jste je zvali?" pozvedl jsem nechápavě obočí.

,,Protože nás k tomu přiměl zbytek rodiny. Že je prostě musíme pozvat, že by se celá rodina pak rozhádala, že někdo byl pozvaný na svatbu a někdo ne. Třeba můj táta je vyloženě proti, ale pozvat ho prostě musím," vysvětlil mi, ale stejně jsem to nechápal. Je ale pravda, že těmhle rodinným vztahům jsem za mák nerozumněl. Já ani Levi rodinu nemáme a Jeanova rodina v tomhle byla zlatá.

,,Tak ale nedovolí si tam dělat nějaký rozbroje, ne? Proč by chodili na svatbu, se kterou nesouhlasí?" ujišťoval jsem se.

,,Tím si nejsem úplně jistý," povzdychl si.

,,To bude dobrý. S Jeanem zařídíme, aby to byla ta nejdokonalejší svatba na světě," uklidňoval jsem ho.

,,Snad se nic nepodělá," hlesl.

,,Jasně, že ne, přestaň být tak pesimistický," zvýšil jsem hlas. Byla blbost Reinera a Bertholdta rozdělit, kdyby byli spolu, takhle by nervózní nebyli, byli by v pohodě jako vždycky.