Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

42.

Nakonec jediný nepřející a negativní byl skutečně jen Reinerův otec. Proběhl obřad a mě celá situace nutila se culit víc a víc. Všechno mi to přišlo tak nádherný. Mít člověka, se kterým se rozhodneš prožít zbytek života nehledě na cokoliv a on ti to stejnou mírou oplácí. Chtěl bych to. Jednou bych přesně tohle chtěl.

Jeanův a můj proslov před svatební hostinou byl stručný, prostý a pravdivý. Kluky jsme donutili se usmívat od ucha k uchu a to byl účel. Oba dva si dali strašně moc záležet na výběru všeho, co na svatbě bylo a já jejich snahu velmi oceňoval a myslím, že jsem nebyl jediný. Byla to nádherná svatba a všichni si to užívali.

Alkohol se začal pít brzy po hostině a ani my s Jeanem nebyli pozadu. Šel jsem k baru objednat další, když mě zarazil hlas člověka, kterému jsem se snažil celou dobu vyhnout.

,,Ahoj, Erene," ozvalo se vedle mě.

,,Ahoj, Armine," oplatil jsem mu.

,,Erene, já jsem si s tebou chtěl promluvit, víš," začal, ale já ho okamžitě přerušil.

,,Armine, nechci být moc nezdvořilý, ale já se ti vyhýbal cíleně," řekl jsem mu.

,,Ale-"

,,Já se s tebou nemám o čem bavit, jasný?" upozornil jsem ho přísně.

,,Myslím si, že se máme o čem bavit," zavrtěl hlavou.

,,Nemáme. Už nejsi můj kamarád, jsou totiž věci, který si kamarádi mezi sebou nedělají," vysvětlil jsem ostře.

,,Mohl bych říct to samé, ale nikdy jsem ti nic takového neřekl," oponoval a mě to dopálilo. Jak dokáže tyhle dvě věci vůbec srovnávat? To, že Jeana miloval dřív, je možná pravda, ale sakra to já s ním chodil. Jean si vybral mě místo něj a on to musel přece respektovat. Ale on nemá sebemenší právo se obhajovat, když mého přítele svedl. Naštvalo mě to a chytil jsem ho za límec košile. Než jsem si ho stihl přitáhnout k sobě, něčí ruka mě v počínání zastavila.

,,Erene," hlesl Jean, který mě jednou rukou držel za ruku a druhou odstrčil Armina za sebe.

,,Nechceš tu přece dělat scény," pohlédl na mě. Podíval jsem se na Armina, který ho držel za ruku a lehce táhl dozadu ode mě. Vtom mi to došlo.

,,To s Arminem se vídáš, je to tak?" vyjel jsem po něm.

,,Erene, tiše," podíval se okolo nás na ostatní lidi, kteří si nás zatím nijak moc nevšímali.

,,Ty sis začal s ním, že jo? Přiznej se, ty hovado. To ses začal vážně vídat s člověkem, který svedl svýmu nejlepšímu kámošovi přítele?!" vztekal jsem se.

,,Fajn, když to chceš řešit, tak prosím, ale ne tady," řekl, vymanil se z Arminova sevření a táhl mě přes vstupní halu po schodech do novomanželského apartmánu, který byl momentálně samozřejmě prázdný.

,,Je to on, že jo?" vybalil jsem na něj hned.

,,Jo! Bylo fajn zase cítit nečí oporu, tak mě za to odsuď," rozpřáhl ruce.

,,To si piš, že odsoudím! Sakra, jak můžeš! Podvedl si mě s ním, s mým nejlepším kamarádem a teď s ním jako chodíš?!" křikl jsem po něm.

,,Já s ním nechodím, jen jsme si párkrát vyšli. Moc dobře víš, že jsem ti řekl, že to asi nedopadne," oponoval.

,,Asi?!" vyjekl jsem.

,,Erene, já nebyl ten, který začal podvádět, proč to zase vyčítáš jen mě?" nechápavě zavrtěl hlavou.

,,Spíte spolu?" vyrazil jsem ze sebe otázku dřív, než jsem se nad ní stačil zamyslet.

,,To je docela soukromý, nemyslíš? Taky se tě neptám, jestli jsi s někým od našeho rozchodu spal," vyhnul se odpovědi.

,,Nespal. Ty ale očividně jo," obrátil jsem to proti němu.

,,Nespal. Ani s Arminem, ani s nikým jiným," řekl tiše. Ulevilo se mi. Nevím proč, když jsem se včera rozhodl, že s Jeanem spolu nebudeme. Proč ho nenechám jít dál, když sám chci jít dál a nechat tohle všechno za sebou? Možná protože mě Levi odmítl a stejně dál jít prostě nemůžu.

,,Týráš mě," chytil mou tvář do dlaní a přirazil mě ke zdi.

,,Řekni slovo a jsem tvůj, Erene," přiblížil se ke mně a já chtěl odporovat, ale nemohl jsem. A proč vlastně? Nikdo jiný na mě nečeká, proč se tomu bránit? Políbil mě a za chvíli ze mě strhával sako mého obleku a stahoval kravatu z košile. Kéž bych tam ale cítil něco víc než jen náklonnost a společnou minulost. Tohle, sakra, není fér! Odtáhl jsem se od něj a chtěl něco říct, ale vtom jsme zaslechli rychlé kroky směrem k apartmánu. Strčil jsem Jeana do otevřených dveří koupelny, sebral a svoje sako a kravatu ze země a zavřel nás do malé místnosti, než do apartmánu někdo téměř vběhl.

,,To nejde, Reinere, někdo nás bude hledat," zazněl Bertholdtův hlas a já se vyděšeně podíval na Jeana.

,,Jen rychlovku," odvětil Reiner. Jean si dal ruku před pusu a já měl co dělat, abych se nezačal smát.

,,To chceš mít první manželský sex jako rychlovku?" zasmál se Bertholdt.

,,V noci ti to vynahradím tak, že si zítra nesedneš," oplatil mu Reiner a pak bylo slyšet už jen cinkání pásků u kalhot.

,,Do hajzlu, musíme vypadnout," zašeptal mi Jean do ucha.

,,A, kurva, jak asi? To jako řekneme, ať se nenechají rušit, že jen projdeme?" šeptl jsem nazpět.

,,Jo!" přikývl Jean.

,,Budou se cítit trapně, nech je si užít, pak vypadnou a my budeme dělat, že nic," zavrtěl jsem hlavou a Jean protočil očima. Netrvalo to dlouho, když Bertholdt začal dost nahlas vzdychat.

,,Ty seš tak úzkej," řekl Reiner.

,,Reinere," zavzdychal Bertholdt.

,,Tyvole, to se nedá," podíval se na mě Jean a zacpal si uši.

,,Co jim, kurva, tak trvá na dementní rychlovce," šeptl mi po chvíli. S tichým smíchem jsem pokrčil rameny.

,,My byli víc sehraný," zazubil se na mě a já uznale přikývl hlavou.

,,U-Už budu!" vykřikl Bertholdt a já se musel kousnout do rtu, abych se nezačal smát. Já vím, že se tomu jednou strašně zasmějeme, ale netušil jsem, jak se jim teď po tomhle podívám do tváře.

,,Potřebuju kapesníky, tady žádný nejsou," prohlásil Bertholdt.

,,Dojdu pro toaleťák, vydrž," řekl udýchaně Reiner a já na Jeana vytřeštil oči.