Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

13.

,,Bolí to?" zeptal se mě při pohledu na mou tvář, když jsem po sprše lezl do postele, ve které už Jean chvíli ležel.

,,Myslíš to oko? Už ani ne. Ale na jednu stranu jsem docela i rád, že se tě Reiner takhle zastal. Je to dobrej kamarád, ale ránu má fakt pořádnou," usmál jsem se, abych odlehčil situaci.

,,To věřím, vždyť má ruce jak golem," zasmál se taky.

,,Reiner je dobrej kluk. Přišlo mi, že Reiner byl spíš kamarád s Marcem a já si zase rozuměl víc s Bertholdtem, ale zpětně si uvědomuju, že byl pro mě vždycky jako starší brácha. A nejen pro mě. Kolikrát bránil mě, Marca, Bertholdta. Jsem rád, že je s Bertholdtem, upřímně si ho těžko dokážu představit s někým jiným," usmál se.

,,Dlouho jsem je spolu neviděl, vídám jen Reinera v práci. Jak se spolu mají?" zajímal jsem se.

,,Super, jsou spolu šťastný. To je přesně takovej ten dokonalej pár, kterej se skvěle doplňuje. Patří k sobě. Nikdy by si neublížili. Chtěl bych to, co mají mezi sebou oni dva," povzdychl si Jean.

,,Jeane," šeptl jsem a podíval se na něj s obrovskou lítostí ve tváři.

,,Promiň, vyznělo to hůř než jsem to myslel," zavrtěl hlavou.

,,Jeane, vím, že jsem to teď dost posral, ale před tím jsme byli taky takový! Smáli se, užívali si, podporovali se, hádali se a zase se usmiřovali, Jeane, kurva, vždyť se milujeme, patříme k sobě! A ten sex? Bože! My byli stvoření pro sebe!" řekl jsem mu dost razantně. Jean neudržel smích a podíval se na mě vřele jako se na mě díval dřív. Lehl jsem si k němu na bok a zblízka se mu podíval do tváře a opatrně ho pohladil.

,,Miluju tě," usmál jsem se na něj.

,,Já tebe taky, Erene," odpověděl a svou ruku mi položil na bok.

,,Ale nemůžu to dostat z hlavy," odvrátil pohled.

,,Nechápu, jak jsi mu to mohl dovolit," hlesl slabým hlasem.

,,Já si to vůbec nepamatuju, ale jakože vůbec. Proč bych chtěl spát s někým jiným, když mám tebe. Nejen že tě miluju a jsem ve vztahu s tebou naprosto spokojený, ale i v posteli nám to klape. Co klape! V posteli si to s tebou užívám jako nikdy a s nikým, věř mi to. A to i když si vytáhnou kratší sirku a jsem dole," snažil jsem se to urovnat, i když jsem věděl, že ze všeho nejvíc to chce čas. Jean se na mě znovu podíval a zasmál se.

,,Co kecáš, dole to máš radši," zazubil se na mě.

,,Ne, já to rád střídám," zasmál jsem se taky.

,,Odpusť mi to, Jeane, prosím," zvážněl jsem zase.

,,Jak můžu vědět, že to neuděláš znovu?" povzdychl si.

,,Už se s tím člověkem neuvidím a i kdyby ano, přísahám, že mu nedovolím na sebe byť jen sáhnout," zavrtěl jsem rozhodně hlavou.

,,Hm. Dej mi čas," přikývl.

,,Kolik jen budeš potřebovat," řekl jsem a políbil ho. Odtáhl se od něj, abych se také položil na záda.

,,Nezapomeň, že v sobotu jdeme s Reinerem a Bertholdtem na fesťák a v neděli jedeme k našim," připomněl mi Jean plán na víkend.

,,Úplně bych na to zapomněl," plácl jsem se do čela.

,,Proto ti to připomínám," poukázal.

,,A nechceš návštěvu rodičů přesunout na další víkend? Jestli budeme v sobotu pít, kdo bude v neděli ráno řídit?" podíval jsem se na něj tázavě.

,,Já tolik pít nebudu, takže to odřídím. Slíbili jsme jim to, máma měla narozeniny, už tam musíme jet. Nebo se ti tam nechce?" oplatil si Jean tázavý pohled.

,,O to nejde, víš moc dobře, že tvoje rodiče zbožňuju," zavrtěl jsem hlavou.

,,Oni tebe taky, hlavně máma. Furt mi říká, jak seš strašně hezkej," protočil očima.

,,No jo no, kdybych byl na starší. A na ženský," pokrčil jsem rameny.

,,Ty seš kretén, Erene," praštil mě do ramene a začal se smát stejně jako já.

,,Ale tvoji rodiče jsou super, jak nás berou úplně v pohodě. Chci tím říct, dost často rodiče nejsou v pohodě s homosexuálním synem. Ne že bych to zažil, někdy si taky říkám, jak by na to asi reagovali moji rodiče. Nestihl jsem se jim v tomhle přiznat. Možná proto tvoje rodiče mám tak rád, dost jsem k nim přilnul," pousmál jsem se a vzpomněl si na svou pohodovou mámu a občas cholerického tátu.

,,Levi vlastně taky nemá rodiče, viď?" podíval se na mě.

,,Hm," přikývl jsem a vzpomněl si na Leviho, který se někdy v noci probouzel s křikem ze svých nočních můr o smrti své matky, které byl svědkem jako dítě. Bolestně jsem zavřel oči.

,,Co se vlastně jeho rodičům stalo?" zeptal se. Překvapeně jsem se na něj podíval.

,,Vážně o tomhle chceš teď mluvit?" nasucho jsem polkl.

,,Proč ne? Vadí ti o něm mluvit?" zamračil se na mě.

,,Vadí mi mluvit o mrtvých rodičích, Jeane!" vyjel jsem po něm při představě třesoucího se Leviho v mým náručí po probuzení z jedné z jeho nočních můr. Levi trpěl, nechci na tu bolest v jeho očích vzpomínat, protože mě to bolí taky.

,,Promiň, Erene," omluvil se okamžitě a chytil mě za ruku.

,,To nic, začal jsem s tím já. Ty promiň, že jsem tak vyjel," povzdychl jsem si nad svou přehnanou reakcí a promnul si obličej.

,,Pojďme spát," otočil jsem se na něj a on lehce přikývl. Zhasnul jsem lampičku na nočním stolku a zavřel oči. Nemohl jsem usnout a stále myslel na to, jestli se Levi stále probouzí hrůzou z nočních můr ze svého dětství. Kdo ho asi utěšuje, když už s ním nejsem já.