Tied up with Love [Riren/Jeaneren/Erejean]

19.

,,Erene," šeptl jsem a smutně se podíval na jeho uplakanou tvář.

,,Levi, ty mě sleduješ? Tohle už není normální," zamračil se na mě.

,,Viděl jsem tě, jak utíkáš pryč a trochu jsem se vyděsil, jestli se ti něco nestalo. Moc mě mrzí, co se stalo, chci se ti omluvit, neměl jsem to dělat. Upřímně mi je líto, že máš někoho jiného a ke mně už nic necítíš, ale měl jsem to přijmout jako chlap a nedělat takový scény. Ještě ke všemu ses kvůli mě zranil," omluvil jsem se.

,,Dost. Tohle mě teď už vůbec netrápí, takže se můžeš vrátit," povzdychl si a opět sklopil pohled ke svým dlaním.

,,Tak co se stalo?" zeptal jsem se ho.

,,To se tě netýká," odsekl mi, ale po chvíli se na mě zamyšleně podíval.

,,Vlastně týká. Jean mě podvedl a jen kvůli tobě, protože jsem ho podvedl já," vysypal na mě.

,,Nevěděl jsem, že vedete tenhle druh vztahu," pozvedl jsem obočí.

,,Nevedeme, to jsi z nás udělal ty," naštval se na mě.

,,Kdyby tě nechtěl podvést, nepodvede tě, nehledě na cokoliv. Já bych tě nikdy nepodvedl," sklopil jsem své oči a nechal ho, ať si to přebere po svém.

,,Nevím, co mám dělat. Měl bych mu to odpustit, protože on mi odpustit můj podvod. A já se s tebou vyspal, kdežto on se s ním jen vykousl, ale já z toho prostě cítím pomstu a bojím se, že to bude dál pokračovat. Že jednou přijde domů a řekne mi, že se s někým vyspal a že to mám překousnout, protože on to u mě taky překousnul," přiznal se mi se svými obavami.

,,Erene, pojď si někam sednout, něčeho se napijeme," vstal jsem a pokynul mu rukou směrem od parku.

,,Nejdu s tebou pít, minule mě to dost vyškolilo," zavrtěl hlavou.

,,Slibuju, že se tě ani nedotknu. Budu rád, když budu moct být na chvilku tvou vrbou," pousmál jsem se a Erena to po chvilce přimělo vstát a odebrali jsme se do jednoho z celkem známých barů. Eren se po pár drinkách dost otevřel a svěřil se mi s mnoha věcmi. Některé věci se mi těžko poslouchali, ale řekl jsem si, že to musím přejít a zkusit tu být pro něj i v takové situaci.

,,Myslel jsem si, že Jean je to, co ve skutečnosti potřebuju. Nespoutanost, ze začátku i nevázanost, chápeš. Cítil jsem se s ním neuvěřitelně uvolněně. Ale poslední dobou mi začíná něco chybět," řekl mi.

,,Co ti začíná chybět?" pozvedl jsem obočí.

,,Asi nějaká stabilita a důvěra, nevím," pokrčil rameny.

,,Ani v nejmenším se nechci Jeana zastávat, ale tys byl první, kdo zradil důvěru mezi vámi," poukázal jsem.

,,Kvůli tobě," ukázal na mě přísně.

,,Nevěděl jsem, že s někým chodíš," oponoval jsem.

,,Což mě přivádí na otázku, proč jsi mi to před tím neřekl? Chci říct, pili jsme spolu celý večer a měl jsi nespočet šancí mi to říct, mluvili jsme snad o všem," zeptal jsem se ho na něco, co mě osobně nešlo vůbec do hlavy.

,,To je právě to, co nevím," povzdychl si nešťastně.

,,Byl jsi ze mě nervózní? Nebo jak ses cítil, když jsme se viděli po takové době a vlastně poprvé od našeho rozchodu?" chtěl jsem to vědět. Potřeboval jsem to. Chtěl jsem slyšet, že nejsem sám, kterému splašeně bušilo srdce, potili se ruce a v břiše lítali motýli.

,,Divně. Myslel jsem si, že je to všechno za mnou, ale moje tělo říkalo něco jinýho," odpověděl a já se pozastavil nad upřímností této odpovědi. Alkohol mu rozvazoval jazyk víc než dost.

,,Potřebuju si něco ověřit," řekl najednou.

,,Co?" nakrčil jsem nechápavě obočí.

,,Polib mě," rozkázal.

,,Prosím? Tady a teď?" vytřeštil jsem na něj oči.

,,Jo! Tady a teď," řekl a vstal ze svého místa, aby pár krůčky přešel ke mně. Rukou jsem ho v dalším přiblížení zastavil.

,,Ne, Erene," odmítl jsem ho.

,,Co? Proč?" zatvářil se nechápavě Eren.

,,Protože seš zase opilej a zítra si na to vzpomeneš a budeš mě za to opět nenávidět. Nechci tě dělat nešťastným a nikdy jsem nechtěl," odvětil jsem mu.

,,Jsem opilej, ale ne tak, abych nevěděl, co dělám," namítl. Neodpověděl jsem mu. Odstrčil mou ruku a jedním krokem překonal vzdálenost mezi námi, aby mě políbil. Nebránil jsem se, proč bych měl. Chtěl to on a já nemám tu sílu mu odporovat. Vjel mi rukou do vlasů a donutil mě tak zaklonil hlavu.

,,Do hajzlu," šeptl nešťastně do polibku. Chtěl jsem se od něj odtáhnout, ale nedovolil mi to.

,,Erene, co se děje?" vydechl jsem, když se ode mě na pár centimetrů odtáhl. V jeho očích byla bolest a lítost. Pomalu mi položil hlavu na rameno.

,,Proč se takhle cítím? Rozchodem to mezi námi mělo skončit, tak proč se tak chvěju! Proč se cítím takhle a proč na tebe furt myslím, i když s tebou nejsem. Cos to provedl, Levi," vzlykl mi do ramene a já jen strnule stál na místě.