Neodcházej

12.

 „On tě požádal o ruku?"
Mlčím.
„Tak proto ses tak styděla nám říct důvod vašeho rozchodu!"
Mlčím.
„Už to konečně dává smysl! On ti nic neprovedl, jen si tě chtěl vzít."
Pořád mlčím.
„A tys ho odmítla, je to tak? Proto jste se rozešli."
A stále mlčím.
„Bože můj," vydechne a dřepne si na gauč. „On tě požádal o ruku."
„Musíš to pořád opakovat?" promluvím konečně. „Jo, ježíš, přišla jsi na to."
„Pane jo, tak to je síla."
Svalím se vedle ní. „Jo, to já vím taky. Chodili jsme spolu sotva půl roku a on mě požádá o ruku? Nechápu, co si představoval, že odpovím."
„To já taky ne... kdyby mě teď Hunter požádal o ruku, taky ho odmítnu. Lidi by spolu měli chodit aspoň pár let, než vůbec začnou uvažovat o svatbě."
„Viď? Jsem ráda, že to chápeš."
Vlastně se mi ulevilo, že to konečně ví. Lydie totiž vždycky ví, co říct.

Strávíme hovorem na téma svatba další dvě hodiny. Debatu ukončíme domluvou, že Hunterovi ten důvod řeknu sama.
Lydie na oběd odjede domů, já si udělám mraženou pizzu a pak si dám na hodinku šlofíka. Večer si umyju hlavu, dám si masku, které se můj milovaný kamarád Hunter šíleně lekne a celý večer si ze mě dělá srandu.
Do jedenácti koukáme všichni tři na Netflix, pojídáme popcorn a já poslouchám jejich storky z tréninku. Miluju tyhle večery, kdy jsme spolu a máme pohodičku. Je to vždycky ta nejlepší část dne.

Druhý den strávíme celé odpoledne na hokejovém zápase. Kluci bojují do poslední vteřiny a nakonec o gól vyhrají. Zápas byl těsný celých šedesát minut, ale ani na vteřinu jsme nepochybovali o jejich výhře.
Jako vždycky na ně s Lydií, Norou a Bradem, kterého jsme sem skoro museli dotáhnout násilím, počkáme před halou. Pak všichni, tentokrát včetně mě, vyrazíme do zdejšího karaoke baru. Od doby, kdy tu Hunter Lydii zpíval Take a chance on me od Abby, to tu naprosto milujeme. Kluci si občas něco zazpívají, ale většinou tu jsme jen na pár drinků.
Když se usadíme k našemu stolu, všimnu si, že tu je i Dylan. Docela mě to překvapuje a těší zároveň. Zároveň ale pořád cítím tu podivnou propast, která si to odmítnutí vyčítá. A ať už se ji snažím zaplnit čímkoli, nic nezabírá. Pořád tam je a pořád se dere na povrch a připomíná mi, jak moc jsem mu ublížila.
„Já si dojdu na záchod," šeptnu k Lydii. „Objednej mi prosím sex on the beach."
Lydie přikývne a já zamířím na toaletu, kde shlédnu svůj odraz v zrcadle. Vlasy už mám trochu rozcuchané, takže si je trochu pročísnu. Přejedu rty rudou rtěnkou, která už téměř vybledla, a pak už si konečně dojdu na ten záchod.

Při cestě zpátky se opět málem srazím s někým, kdo právě vchází dovnitř. „Maggie! Mám to na tebe ale štěstí," zazubí se Rafe v bílé košili, díky které najednou vypadá elegantně. Zatím jsem ho viděla jen v teplákách nebo polonahého. Tohle je úplně jiný level.
„Sluší ti to," pochválím ho, což ho zčásti vyvede z míry.
„Páni, ještě nikdy jsem nebyl pochválenej od dívky dřív, než já pochválím ji." Jeho tvář celá září.
„Všechno je jednou poprvé," pokrčím rameny s hravým úsměvem. „Jsi tu sám?"
„Vidíš snad někoho jiného?" zasměje se.
„To ne, ale myslela jsem, jestli třeba někoho nečekáš."
Zavrtí hlavou. „Brácha mi o tomhle místě říkal. Prý to tu má kouzlo, tak jsem zašel na drink. Netušil jsem, že tu budete."
„Chodíme jsem vždycky po zápase," objasním. „Kluci mají po výhře chuť oslavovat."
„Tak to chápu."
„Přidáš se k nám? Určitě se tam místo ještě najde," pozvu ho.
„A nebudu překážet? Nechci vám kazit partu."
„Ale vůbec ne," ujistím ho. „Pojď."
Dojdeme společně až k našemu stolu.
„Rafe? Co tu děláš?" zeptá se ho Dylan překvapeně.„Přišel jsem na drink. Nevěděl jsem, že tu jsi."
„Aha, no, lidi, tohle je můj starší brácha Rafe. Před pár dny se vrátil z Paříže a teď tu pár dní bydlí, než se vrátí zpátky."
Všichni ho mile přivítají. Kluci si s ním plácnou, holky víc než nadšeně přijmou polibek na líčko. Nora celá září, když přijde řada na ni. Brad naštěstí není tak žárlivej jako Hunter. Ten drží Lydii za ruku tak pevně, že ji téměř nenechá si ani stoupnout. Sám se ale s Rafem přátelsky pozdraví a přistaví mu židli vedle mě. Rafe ji vděčně přijme a ještě než se posadí, věnuje mi široký úsměv.