40.

934 54 0
                                        

Obvykle koukám na Titanic jenom po rozchodu nebo když mám náladu pod psa, ale tentokrát jsem se nechala přemluvit, abych se na to s Lydií mrkla. Když jsme přemýšlely, jak nejvíc si ten let zkrátit, mrkly jsme do nabídky filmů na televizce na sedadle před námi. No a byl tam Titanic.
Už na to koukáme dvě hodiny a jsem za to vlastně ráda. Jen díky tomu se Rafe věnuje Hunterovi, se kterým si začíná fakt rozumět, a ne mně. Jsem ráda, že si tak rozumí. Alespoň se tu nemusí cítit jako sedmé kolo u vozu.
Nora s Bradem to zalomili hned po vzletu a Mark zamyšleně hledí z okénka. Chtěla jsem s ním hodit řeč, ale to jaksi nejde, když mám vedle sebe Lydii. Doufám, že se pak bude bavit s Hunterem, abych měla čas na Marka.
„Co je s tebou?" zeptá se mě Lydie. „Vypadáš jako pořád duchem nepřítomná."
„Jen jsem se zamyslela, nic víc."
„Nad tím, jak si rozumí? Taky jsem si říkala, že je to fajn. Bála jsem se, že se tu bude Rafe cítit navíc, ale zatím to tak rozhodně nevypadá."
„Jo, taky z toho mám radost."
Lydie si mě přeměří podezíravým pohledem. „Ale nad tím jsi nepřemýšlela, viď? Netrápí tě něco, Mags?"
Zavrtím hlavou. „Jen se děsím toho, že zítra strávíme jedenáct hodin v letadle," zasměju se.
„Jo, o tom mi povídej," ušklíbne se.

Zbytek filmu dokoukáme mlčky. Oběma nám na konci ukápne slzička, ale bez toho by to ani nešlo. Necháme si od letušky donést vodu a Lydie se pak podle očekávání zvedne a zamíří za svým klukem. Já se proto hned otočím k Marcusovi, který sedí vedle mě.
„Proč jsi nekoukal s náma?"
Pokrčí rameny. „Nemám náladu koukat na tragický filmy pro holky."
„Titanic není jenom pro holky," ohradím se. Nesnáším, když někdo kategorizuje filmy podle pohlaví. Žádnej film není jen pro holky nebo jen pro kluky.
„Mluv se mnou," pobídnu ho.
„A o čem, Mags? Nevím, co bych měl říct."
„Třeba jak se cítíš. Viděla jsem, jak ses na ně koukal. Doufala jsem, že už tě to pustilo."
Marcus si odfrkne. „No, zjevně nepustilo. Člověk se jen tak neodmiluje. Stejně jako tebe ještě nepustil Dylan a využíváš Rafa stejně jako Lydie využívala mě."
Jeho nepřátelství mě překvapí. Takového ho neznám. „Využívám? Já nikoho nevyužívám."
„Ale prosím tě, kde to žiješ... Ten kluk s náma jede jen kvůli tobě a dává ti to jasně najevo. A ty se ho zrovna neodrazuješ."
„Řekla jsem mu, že miluju Dylana," namítnu.
„Stejně jako jsi Dylovi řekla, že to chceš zkusit s Rafem. Nemáš ani páru, jak ho to dostalo."
„Proč se chováš tak hnusně, Marku? Nic jsem ti neudělala."
„Ale jemu něco děláš! Taháš ho akorát za nos, nic víc."
A s tím se zvedne a odkráčí na záchod. Nora, která už se stihla probudit, si ke mně rychle přisedne. „Co to mělo bejt?"
„Já nevím," pokrčím rameny upřímně. „Nechápu, proč tak vyjel. Nikdy se tak nechová."
„Taky jsem si všimla, že je poslední dobou jinej. Myslela jsem si, že je to kvůli tomu rozchodu s Lizzie, ale ta ho už dávno nezajímá."
„Já ti o něm musím něco říct, Nor."

NeodcházejKde žijí příběhy. Začni objevovat