Bez naděje...

Bez naděje 12.

Omlouvám se za prodlevu, byli jsme s naším miminem na vykrmovacím pobytu u druhé babičky, tím pádem nebyl čas na psaní :-) snad se zase dostanu do tempa :-)

*******************************

Zůstala jsem na Lokiho civět jako u vytržení. Jeho osobní společnice? Osobní hračka na sex? Co si pod tím vůbec představuje? Musela jsem se tvářit fakt divně, protože naklonil hlavu na stranu a nespokojeně se zamračil.

"Vyjádřil jsem se nepřesně? Nebo mám odejít a nechat tě tady tomu, kdo si tě koupil?" zeptal se s cynickým úsměvem. Pro všechno na světě, jen tohle ne!!! Radši bych umřela hlady ve sklepení, než posluhovat Murphymu.

"Ne, to ne! Já... budu tvou osobní společnicí," řekla jsem s lehkým uzarděním a vyskočila z pohovky jako na pružině. Loki se usmál a vstal také.

"To rád slyším. Pojď se mnou," řekl a oběma rukama mi z krku sundal kožený obojek, který mi nasadil Murphy. Potom mě vzal za ruku, otočil se k východu a skoro vrazil do Murphyho, který se hrnul dovnitř.

"Koukej sakra před sebe," zasyčel na něj Loki. "Ale Pane, ta holka je moje," procedil Murphy přes stisknuté zuby. Loki se jen mírně pousmál.

"Bohužel, rozhodl jsem se, že si ji nechám pro sebe. Nerad se o věci dělím," pronesl, dokonale klidný, zatímco v Murphym se na první pohled vařila krev. "Zaplatil jsem za ni," zkusil to ještě. "Budeš odškodněn," řekl mu Loki a samolibě se ušklíbnul.

Murphy zatnul ruce v pěsti a kdyby pohledem mohl vraždit, asi by nás oba zatloukl do země jak hřebíky. Pod Lokiho zpytavým pohledem však zase rychle vychladl. Potom mi věnoval poslední zuřivý pohled, po němž mi bylo dokonale jasné, že pokud někdy dostane příležitost, okamžitě mi to spočítá i s úroky. Teprve pak se otočil a zmizel pryč.

S úlevou jsem si oddechla a Loki se na mě pobaveně zadíval. Potom mě před zraky všech mužů i dívek v klubu vyvedl přes celý prostor k výtahu. Některé přítomné na mě hleděly soucitně, jiné závistivě, nicméně pozornost jsme měli stoprocentní. Cítila jsem v zádech pohledy všech ještě když jsme čekali, než k nám přivolaná kabina přijede. Loki mi dal ve dveřích přednost a jemně mě postrčil dovnitř. 

Zatímco výtah jel, oba jsme mlčeli a já se na něj tiše dívala. Co se mnou má v plánu? Proč si mě vybral? Aby mě ponížil ještě víc? Aby si něco dokázal? Celou tu dobu, co výtah stoupal, si mě Loki beze slov prohlížel, na rtech lehký úsměv - asi se v duchu bavil mými rozporuplnými pocity. Potom výtah zastavil nahoře.

"Pojďme," řekl Loki a vydal se ven, zatímco já za ním cupitala na těch vysokánských podpatcích jako přiopilá srnka. Dovedl mě do těch samých dveří, co mě Smith s Murphym přivedli minule, otevřel je a pokynul mi, abych vešla dovnitř. 

"Osprchuj se a uprav se. Za dvě hodiny mám na patře patnáct důležité setkání. Doprovodíš mě," řekl mi. Beze slov jsem roztřeseně přikývla. "Na pohovce najdeš něco na sebe," řekl mi, pak mě jemně pohladil po tváři. "Za chvíli se vrátím. Nenech mě čekat," řekl a nechal mě samotnou.

Opatrně jsem za sebou zavřela dveře a zamyšleně se vydala ke dveřím, ze kterých před pár dny Loki vyšel s mokrými vlasy. Koupelna byla úplně jiná, než na co jsem byla zvyklá z Ásgardu. Moderní, samé sklo, lesklý kov, jednoduché tvary, stylová čistota. Byla tu jak obrovská vana, tak samostatná sprcha - rozhodla jsem se pro to první. 

Už tak strašně dlouho jsem si nedopřála koupel, že mi to přišlo jako roky. Na Ásgardu mi při koupání pomáhaly služebné, tady jsem měla jenom sprchu, kde teplá voda tekla jenom občas a ještě k tomu jsem ji musela sdílet s několika dalšími lidmi. Pár minut, rychle se namydlit, spláchnout, ven. A hlavně se s nikým nebavit.