Bez naděje...

Bez naděje 33.

Tak tady je další kapitola. Ještě žádné porno, cooože? :-D Jinak jsem kdesi vyhrabala svou starší upírskou povídku a je furt dobrá, četli byste ode mě i jiný žánr? :-)

Jinak votes and comments potěší, samozřejmě :-)

****************************************************

*Lady Sif*

Úleva, kterou jsem dopřála svému tělu ve sprše, mě skutečně pozvedla na duchu, takže jsem se v dobré náladě převlékla do smaragdově zelených šatů, dlouhým až ke kotníkům. Jejich živůtek byl na zavazování za krkem a vpředu pošitý jemnými blyštivými kamínky, spodní část byla lehce splývavá a krásně se vlnila kolem nohou. Vlasy jsem si stáhla do nedbalého drdolu a po dlouhé době jsem se i nalíčila. Pryč z toho domu hrůzy tam v New Yorku to najednou zase dávalo smysl.

Když jsem scházela ze schodů dolů do přízemí, seděl Loki na bílé lenošce naproti atriovým dveřím vedoucím do zahrady a četl si cosi na svém telefonu. Na sobě měl černé hedvábné kalhoty a bílé tílko. Vlasy měl stále trochu vlhké ze sprchy - potěšilo mě, že nepoužil magii, aby si je vysušil a místo tohosi je nechal přirozeně splývat kolem tváří. Když mě uviděl scházet ze schodů, zasekl se na mně pohledem a sjel jím celou mou postavu od tváře až po špičky bot.

"Vypadáš krásně," řekl mi, vstal, chvatně dokráčel pod schodiště a podal mi ruku, abych mohla sejít posledních pár schodů. Nejistě jsem ho za ruku uchopila - navzdory horku kolem byla jeho dlaň docela chladná, ale nepřekvapilo mě to. Takže tady teď budeme dělat, že se nic nestalo, napadlo mě. Zahrajeme si na krásný bezstarostný svět, ale co pak?

Loki mě potom pomalou chůzí vedl skrz velký obývací pokoj a moderně vybavenou kuchyň ven na obrovskou terasu s obrovským členitým bazénem a vířivkou. Obojí bylo okázale nasvíceno a všude kolem rostla spousta exotických květin a keřů. Všechno to nádherně vonělo.

Uprostřed terasy stál prostřený stůl se svíčkami. Na něm stál velký stříbrný tác s poklopem a lahev vychlazeného šampaňského. Loki mě dovedl až ke stolu a odsunul mi židli, abych se mohla posadit. Ano, i tohle mu šlo naprosto dokonale, už odjakživa. Jestli byl v něčem dobrý, tak ve schopnosti dostat lidi přesně tam, kam potřebuje a dokázal k tomu skvěle využít všechny své schopnosti. Násilník a gentleman v jedné osobě. Perfektní manipulátor, který raději než zbraní bojuje svým omračujícím šarmem.

Potom přistoupil ke stolu a zručně odzátkoval lahev. "Dáš si trochu?" zeptal se s mírným úsměvem. Pokrčila jsem rameny. Vlastně mi to bylo opravdu dost jedno. Loki se na mě zadíval.

"Copak je?"

On se mě vážně ptá, copak je? To si myslí, že když mě zahrne luxusem a péčí, všechno se tím spraví? Potřásla jsem hlavou. "To je jedno. Tak mi trochu nalej..."

Loki zvedl obě skleničky, nalil do nich šampaňské a jednu mi podal. Potom zvedl ruku k přípitku a zamyslel se. Když otvíral pusu, že něco řekne, skočila jsem mu do řeči.

"Nebudeme si připíjet. Nemáme totiž na co," řekla jsem a Loki se zatvářil zmateně. Pak mu tváří proběhl asi milion emocí od vzteku, smutku, zmatku až k rezignovanému povzdechu. "Dobře," vydechl a jen lehce ťukl svou sklenicí o moji. Potom se posadil naproti mně a upil trochu z té své. Napodobila jsem ho. Víno chutnalo velmi dobře, bylo sladké, ale zároveň lehké a svěží.

Když jsme se napili, zvedl Loki stříbrný poklop z tácu uprostřed stolu. Byly na něm vyrovnány různé druhy paštik, sýrů, ovoce, zeleniny a pečiva. "Myslel jsem, že si na noc dáme jen něco lehčího," vysvětlil a já se pousmála.