I s čarodějkami mává puberta...

Cesta do školy

Vicky
Vrazila jsem do kupé bez toho aniž bych se starala o to jestli tu je nebo není volno. Srážka s Lupínem mě vytočila. Tak já jsem sebestředná mrcha? Jo! Možná diky tobě Lupíne!

Když se rozhlédnu v kupé všimnu si dvou holek zhruba v mém věku, které jsou od sebe prakticky nerozeznatelne.

„Emm pardon, že jsem tu tak vtrhla.”

„To je vpohodě.” mávne rukou ta víc u okna, které na klíně předla černá kočka.

„Klídně jsi tu sedni.” usmeje se její dvojče.

„Tak děkuji. Jsem Victoria.” představím se když se posadím naproti nim.

„Já jsem Annie a u okna je moje dvojče Lori” divka u okne se na mě úsměje a řekne:

„Do prváku?”

„Jo.” přikývnu. „A vy dvě?”

„My už do druháku.” řekne Annie. „do jaké koleje bys chtěla?”

„Do nebelvíru.” vhrknu okamžitě. „Chodila tam celá moje rodina. Nechci být ta co poruší tradici.” Lori zasyčí jak kočka a znovu se obrátí ke krajině.

„Na porušování tradic přece není nic špatného, viď Annie?”

„Nedělej si z toho legraci! Mámu tenkrát málem kleplo. Abys to pochopila. Já a Lori jsme se narodili do čistokrevné rodinný Monglogů. Všichni odjakživa chodili do nebelvíru. Jen teta, která si vzala mamčina bratrance chodila do havraspáru, ale ti co se narodili vždycky byli v nebelvíru. Asi tak jako u tvé rodiny emm”

„Weasley.” doplnim.

„No a tak to šlo až do loňka. Já jsem v nebelvíru, ale Lori…”

„Ve zmiozelu.” vloží se do toho Lori. „Ale víš co? Neřeším to. Rodiče z toho byli zaskočení.”

„Mírně řečeno” odsekne Annie, ale Lori ji ignorovala

„Ale já jsem tak nějak odjakživa porušovala rodinné zásady. Už jen to, že jsme dvojčata je porušení tradice. Vždycky se rodilo jen jedno dítě. Taky když jsme s Annie oslavily jedenáctiny, dostaly jsme peníze at si koupíme mazlíčka do Bradavic. Všichni VŠICHNI si kupovali sovy, včetně Annie-”

„Jen moje sestra si koupila kocoura.”

„Nemůžu za to. Do uhlička jsem se prostě zamilovala.” podívala jsem se na zavazadlový prostor. Na kterém sivela klícka s malou hnědobílou sovou.

„Jmenuje se Adelaide” řekne Annie.

„Ani sis ji nevšimla co?” rýpne si Lori. „Je jako moje sestra. Nebýt mě. Nikdo by o Annie nevěděl.”

„Lori nech toho.” napomene ji sestra. „Není divný, že sem ještě nedorazil Lupin s jeho bandou?”

„No to divný je. Normálně hned otravují”

„Ti už nedorazej.” dvojčata se a mě podívají zvláštním pohledem. „Tak trošku jsem měla výstup s Lupinem hned jak se rozjel vlak a viděl do jakého kupé jsem zalezla.”

„To je dobře. Jsou otravní. Hlavně Ben.”

„Je do tebe cvok Lori.” pipne její sesra.

„A ty do něj.” ušklíbne se Lori a Annie se začervená. „Odkud vlastně znáš Lupína?”

„No….jeho kmotr je můj strejda a od určité doby s ním nevycházím.” dvojčata to zaujalo. Nevěděla jsem jestli se jím svěřit nebo ne, ale Annie se přede mnou také nesnažila zapínat city k Teddyho kámošovi, ať už je to kdokoliv. Nakonec jsem jim to řekla. Obě mě chápaly a neposmívaly se, za což jsem byla ráda.

Během cesty jsme se převlékly do hábitů a když vlak zastavil holky mě šly doprovodit až k loďkám. Bohužel tu byl i můj nepřítel s jeho kámoši a bavil se s tím obrem co volal na prváky.

„Aaa tady je.. Hagride to je Vicky. Vicky Hagrid.”

„Zdravím.” úsměje a obr také. Teddy si však všimne Lori, která stála vedle mě.

„Vicki Vicki, jak to sakra děláš, že si hned za kamarádky najdeš tyhle ty.”

„Dve nejhezčí holky na škole, i když můžeš dělat slušnou konkurentku.” dodá jakýsi kluk.„ Lori. Jak. Ses měla o prázdninách.” otočím se k Lori avezme ji kolem ramen.

„Skvěle Bene. Hlavně protože jste nemohli otravovat.” odsdkne Lori.

„Ale prosím tě my? Takový gentlemeni.”

„Gentlemen by pomohl Annie s tou kleci!” odsekne. Sakra Annie! Nešla s námi protože ve vlaku zapomněla Adelaide. Vracela se pro ni, ale řekla ať jdeme na před. Otočila jsem se a Annie se opravdu táhla s kleci a taky se snažila korigovat deštník. Počasí se za celou cestu jen zhoršilo. Začalo pršet ještě silněji a k tomu i foukat. Druhý kluk co stál vedle Teddyho se k ní hned vrhnul a klec ji vzal.

„Díky Filipe.” vydechne Annie. „To počasí je fakt k ničemu. Tomáš

„No jo…. Hele musím jet takže vy 4 do kočáru a ty Vicky do loďky.”řekne Hagrid a já kývnu.

„uvidíme se na hradě.” řekne Lori.

„a neboj, ať už skončíš v jakýkoliv koleji.” úsměju a přikývnu. Nevím proč, ale obejmula jsem ji. Tak nějak mi to dodalo odvahu.

„Vicky, vem se deštník.” řekne Annie a podá mi ten její. Já svůj nemám. „Schovám k Lori.” dodá na vysvetlenou

Pak jsem nastoupila do loďky, kde sedí jedna holka,.představila se jako Scarlett a dva kluci David a Tommy.

Tak, konečně část, která je čistě podle mojí fantasie, ty předchozí byly inspirované jinou povídkou. Doufám že mi to prominete. Vaše Týn. 💗