I s čarodějkami mává puberta...

Příměří

Meredith.
Odvedla jsme kluky pryč z ošetřovny a pak se vrátila na vyučování. Na hodině kouzelných formulí jsme všechno řekli Scarlett a Cooperovi.

„Božínku a je to hodně vážné nebo jen pořezaný kotník?" vyptávala se Scarlett a vypadala, že má o Vicky opravdu strach. Dokonce vůbec nevnímala Kratiknotův výklad.

„Jen kotník, ale pořezala se o sklo, které bylo od nálivu z dračích slz takže Pomfeyová ji tam chce nechat minimálně celý víkend." Odpovím a Scarlett se viditelně uklidní.

„Alespoň, že tak. O obědové přestávce se za ní zastavím."

„Jo já tam musím taky, slíbila jsem ji, že ji donesu pyžamo a nějaký věci. Můžeme jít spolu."

„Tak jo." Přikývla, ale pak se na nás zakoukal Kratiknot takovým pohledem, že jsem se lekla i já.

O odpolední pauze jsme se na skok vrátily do nebelvírké věže a vzaly Vicky nějaké věci, Pyžamo, základní hygienu a Scarlett napadl vzít ji i knížku, ať tam celé dny jen neleží. Naše návštěva u ní však byla celkem krátká, hlavně protože nás sama poslala na oběd, že prý nesmíme být celé odpoledne haldy. U oběda jsme si sedly ke Cooperovi a Tommymu.

„Takže Vicky je vlastně uplně vpohodě. To břicho je prý taky v pořádku, jen má modřinu pod žebry." Vysvětlila jsem jim a dala si do pusy další sousto polévky.

„To je dobře." Kývl Cooper.

„Scarlett jsi v pohodě?" zeptal se zničeho nic Tommy a já se na ně otočila. Scarlett seděla a držela se za podbřišek, ale zavrtěla halvou.

„Jasně nic mi není. Jen mi to asi moc nesedlo. Jsem v pohodě."

„Opravdu?" ujišťoval se Tommy

„Opravdu." Přikývla a usmála se.

Po obědě jsme šli na odpolední hodiny. Scarlett se asi v půlce hodiny odebrala na záchod. Co nám třem však začalo být divné bylo, že se skoro po patnácti minutách nevrátila.

„Hele to je divný. Nemám za ní jít?" šeptl Tommy

„No jasně na dámské záchody." Pronesl ironicky Cooper

„Já půjdu. Tommy má pravdu u Scarlett je to divný." Zvedla jsem se odešla na toalety. Sotva jsem tak vešla zavolala jsem:

„Scarlett? Jsi tady?"

„Em jo... jo jsem tu." Ozvalo se z jedné z kabinek ke které jsem šla blíž.

„A je všechno v pořádku? Jsi tu už skoro čtvrt hodiny. Neděje se nic? Kluci si dělaj starosti."

„Ne, všechno je v dobrý."

„Fajn. Tak já na tebe počkám."

„Ne, jen jdi." Pípla

„Neblbni. Když už tu jsem tak na tebe počkám."

„Hele to fakt není nutný." Ozvala se a já nakrčila obočí.

„Scarlett? Seš si jistá, že je všechno v pohodě. Nepotřebuješ něco?"

„Teleport."

„Co?"

„Meredith já mám asi problém..."

„Jaký problém?"

„Já... no prostě ... já ... nevím prostě ze mě teče krev a jsem od ní skoro celá špinavý, mám špinavou i sukni a všechno."

„ Jo takhle." Uff tak teď mě celkem uklidnila, už jsem se začínala bát, že s ní fakt něco je. „To stačilo říct rovnou, že si dostala krámy a potřebuješ věci na převlečení. Zajdu ti pro něco do pokoje. Hned jsem zpátky."