I s čarodějkami mává puberta...

Druhá rodina

Když už jsme konečně dorazili do hradu, uvítala nás profesorka McGonagallová a vysvětlila nám jak bude zařazování probíhat. Pak jsme šli všichni do velké síně. Teddy i s Benem a Filipem seděli u mrzimorského stolu, od zmiozelských se na mě ksychtila Lori a u nebelvírského stolu se na mě usmívala Annie.

„Tommy Barter.” řekne professorka a Tommy se kterým jsem sedela se vydá ke stoličce

„Nebelvír!” vykřikne moudrý klobouk a Tommy se vydá k nebelvírskému stolu. Tím, že jsem Weasleyová. Tak jsem až poslední což znamenalo, že přede mnou šla i Scarlett, která se dostala do havraspáru a David, kterého moudrý klobouk poslal do zmiozelu. Konečně jsem po čekání příšla na řadu i já.

Posadila jsem se na stoličku a paní profesorka mi nasadila klobouk, který mi hned zklouzl na oči.

„Hmmm Weasly. Už se mi po vás začalo stýskat. Jsem rád, že tu zase bude jeden Weasley za druhým. No už podle jména je to jasné…. NEBELVÍR.” Hrozně se mi ulevilo. Asi nejsem tak flegmatická jako Lori, abych neřešila, že celý zbytek rodiny chodí do jiné koleje. S úsměvem jsem se vydala k nebelvírskému stolu a sedla si vedla Annie, která mě objala.

„Tak a máš to za sebou. Vítej v nebelvíru.” koutkem oka zahlédnu Lori u zmiozelského stolu, která zvedala sklenici s dýňovou štávou a pousmála se. Mou radost by mi nedokázal nikdo zkazit. Ani Lupin u mrzimorského stolu.

Když hostina skončila, prefektka nás všechny odvedla do nebelvírské věže, řekla, kde mají prváci pokoj jen mě na poslední chvíli zastavila.

„Vicky. Ty budeš muset mít pokoj s druhačkami. Mají tam jednu volnou postel. Pokoj je hned vedle.”

„Dobře.” odkývala jsem jí to a nakoukla do pokoje. Na posteli hned u dveří seděla Annie a bavila se se svým spolubydlícími.

„My budeme mít novou spolubydlící.” řekne dívka s kudrnatými vlasy svázanými do drdolu sedící na posteli vedle Annieniny.

„Zajímalo by mě kdo to bude.” přikýve černovláska a sedne si vedle holky s drdolen. „Co myslíš Alison ?” pootočí se k rusovlásce s brýlemi a dvěma copy co si čte knižku.

„Hmm? Co?”

„Nic spi dál. My jen řešíme, že tu letos bude spolubydlící navíc a bude spát na tamté posteli u výklenku s oknem.” řekne ironicky holka s drdolem.

„Hele pokud do mě nebude rýt jako ty Meredith, tak je mi to jedno.” řekne Alison a hodí do hloučku svých spolubydlících polštář. Meredith a černovláska zapiští a vrací rusovlásce úder.

„Holky nechte toho!” napomene je se smíchem Annie a já zaklepu a vejdu dovnitř.

„Zdravím.” úsměju se a Annie hned vyskočí z postele.

„Vicky! Panebože.” obejme mě kolem ramen a řekne:

„seznam se se svou druhou rodinou. Rusovláska Alison, naše kudrnatá blonska Meredith a havraní černovláska Cheryl.”

„Vítej u nás v pokoji.” zakření se Cheryl. „Koukám, že Annie už znáš.”

„Jo. Vloupala jsem se k ní do kupé, když jsem se snažila vyhnout Lupinovi.” poodejdu k posteli u které jsou mé kufry a všechny holky kromě Annie se zachichotaj.

„že by měl další obdivovatelku?” zeptá se Cheryl.

„Další?” nakrčím obočí

„Jedou po něm a jeho kámoších snad všechny holky z druháku a třeťáku.” vysvětlí Meredith

„A teď se k nim nejspíš přidaj i holky z prváku.” konstatovala Alison.

„No tak já jsem výjimka.” uklidnim je.

„uvidíme.” mrkne na mě Cheryl.

Teddy.

„Aaaa konečně moje oblíbená postel.” fláknu se sebou i mým přeplněným žaludkem.

„No nazdárek!” ušklíbnou se naši nejméně oblíbení spolubydlící. Fred a Marcus.

„No nazdar.” ušklíbnu se

„Slyšeli jsem tvůj výstup s tou blonskou ve vlaku.” nakousne Fred

„Nějaká známá?” dodá Marcus.

„Co je vám do toho.” zkřížím ruce Filip.

„Nic jen to vypadalo, že tady Lupínka nemá dvakrát v oblibě.” řekne Marcus

„No. Napadlo nás si z ní udělat kamarádku.” dodá Fred. „Nějaká kost by se hodila.” jako bych zapomněl na těžkost v mém žaludku jsem se zvedl a posadil se.

„Tak hele! Vy dva Vicky necháte na pokoji. Nebudete se o ni vůbec zajímat. Ta holka je na všechny milá. Když odečteme mě a rozhodně si nezaslouží za kamarády takový zmetky jako jste vy dva.”

„Whooouu, že by pan Lupin měl slabý mistečko, který se jmenuje, jak, že říkal, že se jmenuje?”zeptá se ironicky Fred a Marcus řekne:

„Vicky.”

„Vicky.” zopakuje a lehne si na postel. „Hezký jméno”

„Necháš tu holku být!” opře se do nich Ben.

„To je vpohodě Bene. Vicky. Má rozum. Nebude ztrácer čas s debili.” uklidním ho.

„Jo, to vysvětluje proč čas netráví s tebou, Lupíne.” vmete mi do tváře Marcus po kterým mrknu polštář. Co je to dneska za den? Už po druhé jsem úplně zbytečně nahrál na smeč. Za to všechno může Victoria!