Ani jsem se nenadála a prvních pár týdnů bylo pryč. Dneska je čtvrtek a si četla ve výklenku okna v našem pokoji, u kterého mám postel. Annie si šla cosi zjistit do knihovny a Alison se snažila naučit Cheryl jak přeměnit tenisák v bílé ponožky. Medisen se po chvílce vrátila z koupelny a snažila se si vysušit kudrnaté vlady.
„Annie tu ještě není?"
„Ne. Je ještě v knihovně." odpovím.
„No tak to zas přijde kdoví kdy. Je horší než ty Alison.... I když ne. To jsem přehnala." Ali ji probodne pohledem a řekne :
„Na tom, že někdo dělá úkoly normálním způsobem a neopisuje je tajně od svých spolužaček, když si myslíš, že spí není nic špatného"Medisen se zčervená a uchechtne.
„Já být, ale v její kůži dneska tak si jdu lehnout dřív." vloží se do toho Cheryl. „Dneska je úplněk."
„A jooo" řeknou Medi a Ali najednou.
„No a?" zeptám se.
„Annie trpí náměsíčností." řekne Medisen. „Hlavně přes úplňky." objasní a já na ni nevěřícně koukám.
„Jo no. Kolikrát se vzbudíme a ona tu není." pokrčí ramemy Cheryl a zvedne se. „Jdu si dát sprchu. Diky za pomoc Ali."
„No hele ještě to není úplně dokonalé na okraji jsou ty ponožky takové nazeln-"
„Prosím tě nech mě žít. Né každý, je ve všem perfektní jak ty." mavne rukou Cheryl. Posbírá si věci a odejde do koupelny. Alison si narovná brýle, lehne si na svou postel a otevře knížku.
Dny šly jeden za druhým a já si na svůj druhý domov rychle zvykla. Z holek se staly moje kamarádky a moje nenávist vůči Lupinovi jen zesílila. Den za dnem šel jeden jako druhý až do prvního famfrpálového zápasu.
Měl hrát mrzimor proti havraspáru, takže jsem si myslela, že ani nikam nepůjdu, protože je půlka listopadu a venku už začíná být dost chladno. Jenže své plány jsem změnila hned jakmile jsem se dozvěděla, že Cheryl je komentátorka. Což pro nás znamenalo, že na zápas jdeme ať se děje cokoliv.
Teddy
Konečné zápas. Venku je sice chladno, ale nijak mi to nevadilo. Jediný co mi vadilo, už od té doby co jsem začal hrát fanfrpál byl Fred. Ten ho totiž hraje taky a bohužel dobře. Je to nejlepší brankář, jakého jsme mohli mít. A to vás opravdu nepotěší být v týmu zrovna s někým s kým se nemáte v oblibě. Kapitánka našeho týmu Erica, která je i chytačka chtěla, aby jsme přišli do šatny o něco dříve, aby jse probrali taktiku. Bože stejně je to vždycky o tom samým. Vždycky řekne ať Fred chytá camrál a ať ho já dostanu do jedné z obručí na druhé straně. Vim co má dělat střelec, ne? A tak jsem se vydali na šatny. I s Fredem a Benem, který taky hraje jako střec. Cestou jsme však potkali Cheryl, která loni začala famfrpál komentovat, s kamarádkami, mezi kterými byly i dvojčata a Vicky.
„Nazdárek." usměje se na nás.
„Ahoj. Už na tribunu?" zeptá Fred
„Už do šatny?" odpoví otázkou černovláska a všichni se uchechtnem.
„Doufám, že se ani nemusím ptá komu budete fandit." řekne Ben.
„Samozřejmě Mrzimoru." odpoví skoro všechny.
„No já nevadím." zvedne ruce do obraného gesta Cheryl. „Komentátot má být nestraný."
„Hmm a ty Lori?" sjede k ní pohledem Ben a já potočím očima a koutkem oka zahlédnu výraz Annie. Můžete mu stokrát říkat, že balí špatnou sestru, ale je to marný.
„Ja fandím havraspáru." odsekne flegmaticky Lori a Fred a i já musíme zasmát.
„Ty musíš mít vždycky něco extra, viď Loti." řekne její dvojče.
„Hele tentokrát není sama." vloží se do toho Vicky
„Ne?" podívím se.
„Neee. Snad, si nemyslíš, že budu fandit tobě." odsekne Vicky a zse se všichni pobaví. Mně však do smíchu není.
„Správně Vicky." obejme ji Lori kolem ramen a všechny se vydají k tribuně. Jen Annie se na poslední chvíli otočí a očime jako by se na něco ptama Ben. Ben jen příkývl a Annie se pousmála. Pak se otočila za svými kamarádkami a my odešli do šatny.
Vicky
S holkama jsme si sedly na tribunu blízko mikrofonu, ke kterému odešela Cheryl. Tribuna se pomalu začínala plnit
„Jsi vpořádku Annie?" zeptá se Alison. Včera byl opět úplněk a Annie ráno nebyla v posteli.
„Jo jo je jsem se hold prošla." pokrčí rameny a zívne.
„Zase si byla náměsíčná?" zeptá se Lori a Annie přikývne. „Jo, ale neboj nic se mi nestalo."
„Alespoň, že tak." řekne Lori a v tom zafouká studený vítr. Ihned začnu litovat, že jsem si nevzala šálu.
„Můžu?" zeptá se Marcus, které se zrovna prorval davem.
„Jasně sedni si." řekne Alison a kousek se posune směrem k Medisen. Marcus se úsměje a přisedne si.
„Tak na koho sázíte?"
„Je jasný, že vyhraje mrzimor." řekne Annie.
„Souhlasím." uslyšíme Filipa, který sedí o řadu víš, upřímně jsem si ho nevšimla.
„Vážně?" zeptám se
„No to teda." přikývne Medisen. „Jsou nejlepší z celé školy. Loni vyhráli famfrpálový pohár."
„Díky Teddymu." dodá Filip.
„A Fredovi."opře se do něj Marcus. „Nebýt jeho tak tak nám Lori nastřílí asi miliardu gólů."
„Jo jo je dobrej, ale né tak dobrej aby chytl všechny moje střely." ušklíbne se Lori
„Ty hraješ famfrpál?" podivím se.
„Jo už od loňska."
„Počkej, ale prváci přece ne-"
„Jo" mávne rukou Lori.„Je to další z tradic, kterou jsem nárušila. Jednoduše neměli střelce a nemhli nikoho sehnat a jednou jsem se na létání nudila a s pár lidma z koleje jsem se vsadila o to, že prohodím pamatováčka těmi mřížkami na astronomické věži." pousměju se když zmíní pamatováčky. Jako malá jsem jich měla spoustu. Malé průhledné kuličky, které začnou rudnout pokud jste na něco zapomněli. Achh ta nostalgie. „No a bohužel, nebo bohudík mě u toho viděl Křiklan a domluvil mi to....každopádně mrzimor má sice dobrý tým, ale zmiozel mu slušně šlape na paty."
„Alespoň nějakej tým." zabrblá Annie. „Nebelvírští hrají jak pitomci."
„Pravda." uzná Alison. „bohužel to se nedá jen tak naučit. To by mi létání muselo jít. Přečetla jsem o něm loni všechno co jsem v knihovně našla a stejně mi nejde."
„Wooohouu ty si nerozumíš s koštětem?" ozve se Filip
„Nech si svý připitomělý poznámky." usadí ho a za mikrofonu se Cheryliným hlasem ozve :
„Taak a už sem kráčí mrzimorského družstvo....."
ČTEŠ
I s čarodějkami mává puberta...
RomanceVěk mezi 11 - 17 rokem života je pro všechny plný změn. Pro malou Vicky s nalomeným srdíčkem to ovšem není jen nástup do školy. Ona a její kamarádky bude muset čelit nejednomu problému. Ať už se to bude týkat kamrádství, mazlíčků, dospívání, nemoci...