Vicky
„PRYČ!" křikla Lori a čaroděj s čarodějkami výšlou kletby. Já se automaticky skloním dolů. Lítaly tu jedny kledby za hruhými. Povedlose mi nějakým zázrakem odšourat ke stěně k nějakým dveřím. Byl u nich i Teddy, hned je otevřel, chytl mě za paži a odsunul dovnitř, ani ne dvě vteřiny na to se tu objevili i Fred s Marcusem a Alison. Teddy za všechmy zabouchl.„Kde jsou ostatní?" zeptá se Alison
„Viděl jsem je uhýbat do postranní chodby naproti. Doufám, že vás jsou všichni v pořádku." řekne Fred a všichni kývnem. Až teď jsem se teprve rozhlédla po místnosti. Byla to knihovna. Menší než v Bradavicích, ale celkem obsáhlá. Vypadala jako nějaká knihovna na zamku. Ticho které tu panovalo přerušil až tedy, který mě z ničeho nic strhnul na straanu.
„Pozor!" jakési zelené světlo ho mohlo opravdu o vlásek a narazilo do dveří. Já a Ted jsme se odkutaleli k jednomu regálů na levé straně od dveří. Ostatní se někam rozrutekli, ale evidentně tu sestřiček, nebo kdo má tuhle pevnost na starosti bylo celkem dost. Vzhledem k tomu, že jsem neustále slyšela někoho vyřknout zaklinadla. Já i Teddy jsme se postavi na nohy a Ted se nenápadně vyklonil z uličky, ale hned b to se zas vrátil. Jenže v tom jsem za regálen cosi slyšela a nějaké knihy z nej zničeho nic vylétly. Uhla jsem a nakoukla tam. Opět jedna z těch čarodějek se koukala skrz mezeru v regálu, která vznikla diky vypadlým knihám. Pak jsem slyšela, že jde hlouběji do uličky a tak jsem žduchla do knih o které jsem se opírala a ty na ni zpadly. Automaticky jsem se zkrčila. Protože za regálem bylo slyšet:
„Mdloby na tebe." a přesně v ten moment se z diry vychrlily oranžové jiskry. Když prštaly zvedla jsem se a zkusila to samé zaklinadlo. Zřejmě zafungivalo, protože se ozvala rána jakoby někdo padal. Pak sem se zase otočila a naproti mě byl Ted, s ustaraným výrazem jenže hnes za ním byla další z těch čarodějek. Na nic jsem nečekala a bez varování napřáhla hůlku a řekla:
„Petrificus totalus." jiskry vylézly z mé hůlky prolitly těsně nad Teddyho ramenen a trefili kouzenici. Teddy samozřejmě vyděšeně ohledl protože to vypadalo, že mířím na něj.
„Dobrý, Vii?" zeptá se nakonec
„A u tebe?" Najednou se ozve rána a mi oba vyběhneme z regálu. Když jsme to udělali zjistili jsme, že Fred, Marcus a Alison nejspíš nějak zahodili regály a ty začaly jeden po druhém padat a padat.
„Ven!" křikne Marcus. Teddy měl chytne za ruku a táhne ke dveřím. Všichni jsme si oddechli, když jsme za sebou zavřeli.
„Co ta noha Marcusi?" zeptá se Alison. Teprve teď jsem si všimla, že má na jednom stejně jaksi řeznou ránu.
„Vpohodě. Nedělej si starosti."
„Měli bychom najít ostatní." řekne Fred. Přikývnu a z protější chudoby se hrnou Annie, Lori, Cheryl, Filip a Ben.
„Vy jste vpořádku!" zaraduje se Cheryl a vypadne Fredovi do náruče.
„Co máš z nohou? Marcusi?" Vyděsí ae Lori
„Nic, neřeš to."
„Ann, sprav mu to!" příkáže své sestře a Annie přinese jakési zaklínadlo. Rána se zacne zacelovat.
„Diky,Annie."
„Není zač, ale měli bychom jít hledat Meredith. Než se sen zase nahrnou."
„Annie má pravdu." uzná Ben a všichni se vydáme nahoru po schodech. Vyděsilo mě to tu. Vypadalo to tu jako ve vězení. U každých dveří byla jmenovka. Všichni jsme samozřejmě hledali Meredithino jméno, až ho našla Cheryl.
„Tady je! BOMBARDA!" mávne hůlkou a zámek se rozletí já i ostatní se tam hned nahrnem. V místnosti seděla Meredith a uzasle na nás koukala. Vypala jinak. Nevypadala vesele, ale sklesle a jediné co ze sebe vydala byl
„Cheryl?"
„Medy." obě si hned padnou do náruče.
„Holky? Bene? Kluci?" usmívala se na nás všechny. „Co tady děláte?" zeptá se s úsměvem, ale pak jakoby jí něco došlo se její výraz změní ve vyplašený „musíte pryč! Okamžitě! Hlavně ty!" vyděsí se a ukaže na Alison. „Věř mi, ty sestřičky jsou jsou totálně psycho a nesnáší kouzelníky z mudlovských rodin, ty i Marcus musíte pryč!"
„Půjdeme." ujistí ji s úsměvem Alison. „Ale ty s námi." Meredith se úsměve, ale pak zase zesmutní.
„Nemůžu. Nedostala bych se odtud živá. Sebrali mi a zničili hůlku, nemám jak se bránit."
„Nooo tak to my máme jednu navíc, furt lepší než nic." řekne Annie a podá ji jakousi hůlku.
„Sebrali jsme tomu cápkovi s mastnejma vlasama." dodá Lori
„Boggymu? Ten to tu hlídá."
„Jo. Nejspíš. Ať už to byl kdokoliv tak teď bude mít deprese ze zrcadel, viď Annie?"
„Uhm."
„Wow, tak to chci slyšet."
„Emmm nechci se vám do toho motat, ale na klábosení budete mít čas zpátky v Bradavicích, ne?" řekne dost netrpělivě Teddy
„Aby ses nepodělal, Lupíne ." protočím očíma a s holkama se otočíme ke dveřím, jenže ty se z ničeho nic otevřely a vešlo sem několik těch sestřiček s napřaženými hůlalkami. Bylo jich podstatě víc než nás a řasa z nich stála ještě na chodbě.
„Ani hnout!" příkáže ta nejvíc ve předu. Klici se přisunuli blíž k nám a Teddy se postaví přímo přede mě. Takže dění jsem viděla jen skrz škvíru mezi ním a Filipem, který s Fredem a Benem snažil co nejvíce schovat Alison a Marcuse, co byli zhruba ve prostřed.
„No a co teď?" šeptne ironicky Teddy
„Doufat v zázrak. Asi." pipnu, ale ta čarodějka ve předu mě slyšela.
„Zazraky se nedějí..." ušklíbne se. „Já nechápu jak jste si mohli myslet...." cosi žvanila, ale mě i všechny ostatní zaujalo to co se dělo za ní. Její armáda sestřiček se postupně hroutila k zemi jak domino, ale ta úplně ve předu byla tak strašně zábraná do sebe, že si toho nevšímla.
„No a můžete hádat co se vámi teď stan-"
„Mdloby ny tede." ušklíme kohosi vyřknout zaklínadlo a dáma se zarazí v půli věty a zhroutí k zemi.
„Ha vidíš! Nejsem tak marnej. Ani ty šipky nebyly tak marný. Myslím, že mi dlužíš omluvu!" ozve se z chodby a já měla pocit, že to je Cooper, ale co by tu dělal?
„Ani náhodou, ty tvoje šipky s uspávacím lektvarem se použijou jednou v milionů případů, že Tommy." Scarlet?
„Nno, víš myslím, že jsou celkem užitečné..." to už došli tak aby jsme je viděli a nějak přeskákaly ty sestřičky co teď ležely na zemi.
„Vím, že jsem ti slíbila, že se do toho nebudu motat Vicky, ale já si nemohla pomoc." začne se omlouvat Scarlet sotva vejde do dveří já vydechnu, rozbehnu se k ní a obejmu ji.
„Děkuju!" vydechnu „I vám kluci. Záchranili jste nás."
„Jo. Nevím jak ses tu dostal brácha, ale jsem rád, žes tu byl." řekne Filip a s Cooperem na sebe překvapeně hledí.
„To je tvůj brácha?" zeptá se Meredith a Filip přikývne.
„Jo, ale ty dva neznám."
„Takže panstvo, tohle jsou Scarlet, Tommy a Filipův bratr Cooper, nejlepší trio, které znám." řeknu a pak se samozřejmě představili i ostatní. Jenže netrvalo to moc dlouho. Cooper totiž naznačil, že nemá ponětí jak dlouho ten lektvar bude působit, takže by bylo lepší zmizet.
Meredith se našla🥳. Dostanou se všichni všichni ven než se sestřičky proberu?
ČTEŠ
I s čarodějkami mává puberta...
RomanceVěk mezi 11 - 17 rokem života je pro všechny plný změn. Pro malou Vicky s nalomeným srdíčkem to ovšem není jen nástup do školy. Ona a její kamarádky bude muset čelit nejednomu problému. Ať už se to bude týkat kamrádství, mazlíčků, dospívání, nemoci...