I s čarodějkami mává puberta...

Mít dvojče se hodí

Tommy
,,Ta holka je blázen! Normální blázen. Kdo zustane zavřený celý den knihovně když je venku tak hezky a navíc když jsou Prasinky." řekne Cooper a já se k němu otočím.

„Scarlet."

„Já ji nechápu."

„Je to prostě Scarlet a jdeme. Určitě bude v knihovně a byl bych rád kdyby tu horkou čokoládu nedostala úplně studenou." popoženu ho a vejdeme do chodby která vede je knihovně. Čokoládu v kelímku z kavárny držím v ruce

„Stejně nechápu, žes jí to koupi."

„Má ji ráda."

„A ty ji, co?" štiuchne do mě přátelský Cooper, ale já ho hned zprdnu kvůli té čokoládě

„Seš blbej?! Chceš abych to vylil."

„Ježíši pardon." i s Cooper vejdem do knihovny, Scarlet seděla u jednoho ze stolů.

„Čauu uuu, plánuješ načrtnou novou mapu celý Anglie?"

„Vtipnej jako vždy Coopere." zašklebí se Scarlet, vedle které si sednu.

„Na." položím před ní kelímek s čokoládou.

„Jeee diky." usměj se a hned se sápe po kelimku.

„Ale vážně Scarlet, proč tu máš tolik map a plánků a Hagridů plánek lesa?" podívám se na její papíry co mám na stole. „Kdes to sakra vzala?"

„Ummm." položí kelímek na stůl. „No to s vámi potřebuju probrat."

„A proč se tváříš tak vážně?" zeptám se

„Protože to úplně není v souladu se školním řadem." opět si usrkne čokolády.

„Wow. Naše poctvá Scarlet, která si pamatuje asi úplně všechy članky školního řádu, ho chce porušit? Tak do toho jdu." řekne Cooper.

„Já taky ať už jde o cokoliv."

„Díky, kluci." natáhne se a chytne mě za ruku.

„Ehmm ehmm." odkašle si Cooper a párkrát klepne do stolu. „Necheš nám rict o co jde?"

„Jo." kývne Scarlet a pustí mě. Na to se sesunu a pod stolem Coopera kopnu. Cooper pokrčí rameny a Scarlet mezitím pokračovala....

Lori
Když jsme došli až k té pevnosti, která působila neuvěřitelně zvláštně a chladně, chvilku jsme stáli před mohutnými vráty dokud se Cheryl nerozhodla je otevřít. Ocitli jsem se v jaksi vstupní hala, na jejímž konci bylo schodiště.

Chvilku jsme se rozhlíželi. Za haly vedlo spousta, chodeb a dveří.

„Kudy teď?" zeptá sd Cheryl

„No tak to vám řeknu úplně přesně!" řekne velmi nepříjemně jakasi čarodějka, která vypadala neuvěřitelně přísně. Měla drdol pevně uvazány dole na hlavě. Košili uplou úplně u krku a dlouhý habit. „Ven! POPLACH!" mávne holkou, z ní vyletí rudé jisky, které jen o vlásek minuly Marcuse a ztrefili nejakoi random vázu, které jsem si doteď nevšimla. Vaza spadla rozbila se a tou ránou přivolala pozornost takže z postranních dobem sem dobehla jedna čarodějka, úplně stejně oblečeníá jako tak první a nějaký kouzelník, který měril skoro dva metry taktéž byl v hábitu a dlouhé mastné vlasy měl v culíku.

„PRYČ!" vykřiknu a ti tři co nás tu evidentně nechtějí hned vyšlou kletby, kterým se naštěstí vyhnem, Filip s Annie uhli do povstání chodby Cheryl, ja a Ben jsme se přikrčili, ale přes různobarevné světla, které letěly z hůlek jsem toho moc nepostehla. Jediný co tak to, že Teddy a několik dalších uhli do dveří na druhé straně a to, že mě Ben chytl za paži a odtahl do té postranní chodby. Mimo světla hůlek, kde jsem se narovnala.