I s čarodějkami mává puberta...

Prasinky

Fred
„Nemůžu uvěřit, žes ani nekvákla!” řekne naštvaně Meredith, když Cheryl přizná barvu o July a jejich posměškách.

„Medy má pravdu. Proč si mi něco neřekla? Mohla jsem jim něco říct, nebo něco.” řekne Lori.

„No, jo já vím, ale tak řekla jsem to Freddiemu a teď už jw to stej-”

„POZOR!” Křikne Marcus a stáhne Lori na kraj cesty, aby se vyhli Taškářově raketce, která tu zrovna prolítla. Je to sice hezká hračka, ale né když se vymkne konrole, protože pak poletuje nekontaktovatelně sem a tam a není úplně nejmenší, takže kdyby vás smetla skončili by jste v lepším případě se zlomenou rukou. Meredith se tak tak stihle zohnout a já s Cheryl jsme uhli do jakési postranní uličky.

„Finiite inkantáte.” uslišíme Meredith vyřknout zaklinadlo a pak ránu jak raketka vybouchla. „Tohle to opravdu miluju. Člověk se jde projít a málem ho zabije raketa.” řekne kousavě Meredith a Cheryl zavrtím hlavou. Rozhlédne se však po uličce a všimne si malé hospůdky. Pak se otočí vykoukne z uličky a řekne:

„Hej, vy tři, chcete máslový ležák?”

„Jo, takže jdeme ke třem košťatům?” zeptá se Lori a i Marcusem s Meredith dojde k nám.

„Ne, ale tu je nějaká asi nová hospoda.”

„Super, alespoň tam nebude narváno.” pokrčí rameny Marcus a všichni se vydáme k hospůdce. U vchodo napsané: U Fenixova křídla.

Byl jsem si jistý, že kdyby s námi byly Annie nebo Alison, hned by namitaly proč tam nechodit. Jenže tohle byla skupinka těch nezodpovědných. Jako sorry, ale mě nebo Marcuse by nenazval zodpovědnými snad nikdo. Lori o sobě sama říká, že to nezodpovědné dvojče, které neustále porušuje tradice a dělá si co chce, Meredith ta je jednoše třeštidlo a Cheryl, je Cheryl, vždycky si dělá co chce a většinou ji je jedno co o tom kdo myslí. Vešli jsme do hospody, kde moc lidí nebylo. Jen pár postarších kouzelníků, kteří si zrovna chválili, jak to mají blízko domů, když je tu tahle hospoda. Sedli jsme si ke stolu a hned si sundali bundy a i mikiny, protože tu bylo celkem přetopeno.

„Všichni to samý, ne?” zeptá se Cheryl a zvedne se všichni kývnou a Marcus s Meredith dál poslouchají Loriiny vyprávění o její hodině jasnovidectví.

„Půjdu ti pomoc.” zvednu se ze židle a s Cheryl jdeme k baru za kterým stojí kouzelník asi kolem 25 let.

„Dobrý, pět máslových ležáků.” řeknu a kouzelník přikývne. Cheryl se však zakouká na pódium s mikrofonem, které je na druhé straně.

„Míváte tu vystoupení?” zeptá se nakonec a otočí se na kouzelníka.

„Občas, ale je to tu spíš na karaoke.” odpoví a otočí se pro další ležáky.

„a chodí lidi zpívát?” zeptám se abych se teda taky zapojil do konverzace.

„Moc ne, otevřeli jsme nedávno, místo Prasečí hlavy co tu byla před tím a moc lidí tudy neprojde. Stálými hosty je támhleta skupinka.” kývne k postarším kouzelníkům. „Mám vám to napsat na stůl nebo zaplatíze rovnou?” už jsem chtěl říct, že zaplatíme, ale Cheryl byla rychlejší.

„Napište to.” vezme tři sklenice s uchem a vydá se ke stolu. Já vezmu zbylé dva a sednu si. Cheryl však stojí.

„Medy? Kdy jsi naposledy zpívala.” zeptá se Cheryl a mě zaskočí pěna z ležáku. Vím přesně co má na mysli.

„No, než jsem skončila na ošetřovně, takže zhruba před týdnem v žabinci. ” řeknu ledabyle Meredith a napije se.

„Myslím, že Cheryl neměla namysli žabí sbor profesora Kratiknota, že ne?” ušklíbne se Lori, které se zvedla a postavila vedle Cheryl, která zavrtěla hlavou. Meredith se na ni podívá a Cheryl kývne k mikrofonu.

„Vy chcete zpívat?”

„Proč ne? Já jsem pro každou blbost.” pokrčí rameny Lori a Meredith se zvedne.

„No tak jo. Jedete taky?”

„No my, my rozhodně.” řeknu Marcus. „Hele nejsme magoři. Jako někdo.”

„Ccc srábory.” otočí se Cheryl a i s holkama dojdou k baru.

Lori
S holkama jsme došly k baru a Meredith si vyprosila. Seznam písniček. Nějakou jsme na konec vybrali.

„Chcete každá svůj mikrofon?”

„Ne, stačí jeden pane…” no taky se mohl představit.

„Liam, Liam Rider… no tak je to váše holky.” odejde z pódia zase na bar a přitom mávne na hůlkou na nástroje, které okamžitě samy od sebe začalay hrát melodie naší písničky. Byla rytmická a celkem rychlá, Meredith státa u mikrofonu mezi mnou a Cheryl, jako ta, která z nás tři nejlépe zpívá. Kluci u stolu se chvilku nejistě zasmáli, ale když si všimli party kouzelníků, co tu doteď jen seděla a hrála karty jak nás během refrénu doprovázeli tleskáním, přidali se taky. S holkama jsme za mikrofonem dělaly kraviny. Nestály jsme tam ja kůl, ale hybaly se a tleskaly do rytmu. Když naše super vystoupení skončilo. Marcus a Fred zahvizdali a skupinka důchodců tleskala.s holkama jsem se uklonily a vrátily se ke stolu.

„Vy jste opravdu neuvěřitelné. Nikdy nevím co od váš čekat.” řekne Marcus

„No, to je přece dobře, ne? Byla by nuda, kdyby jsem byly čitelný jak návod na uspávací lektvar.” mrknu na něj.

Potom, co jsme dopli a zaplatili jsem se šli kouknout po obchůdcích, co v Prasinkách jsou. Jako dárek pro Annie jsem sehnala růzovou mikinu bez zipu s kapucí, která má v zadu napis: best sis. Mikiny jsou něco, co mě a Annie spojuje. Přes to jak moc jsme odlišné tak obě milujeme mikiny a držíme se zásady, že mikin není nikdy dost. Má to jen výhody, protože si klidně můžu koupit něco pro sebe, dát ji to a pak si to jednoduše půjčit. Nikdy jsme neměly problém, půjčovat si věci a tahle mikina se líbí až moc na to, abych si slíbila, že si ji od ségry nikdy nepůjčím.

Úplně na konec jsme šli do obchodu, kde se to jmenuje u Gina v láhvi. Mají tu všechno. Od oblečení, přes propisky až k šampónu na vlasy, který mi mimochodem dochází. Vezmu nějaký z poličky a když se zvednu všimnu si na konci uličky Annie s Alison, jak se baví s Marcusem.

„Ahoj.” pozdravím, když k nim dojdu.

„No nazdar. Kde jste byli? Mysleli jsme se vás potkáme při nejmenším u třech košťat.”

„No my jsme byli v té nové hospodě.”

„No, úplně nové ne. Ještě loni tam byla hospoda U prasečí hlavy, ale Abrfort šel zalouženě do penze.” řekne Marcus. „Teď se to tam jmenuje U fenixova křídla.”

„Jo a maj tam karaoke.”

„Ještě řekni, že jste zpívali.”uchetne se Alison

„No jasně.” ozve se za námi a dojdou k nám Meredith s Cheryl

„Všechny tři.” dodám

„To jako vážně?” nakrčí obočí Annie

„No jasně, tak Meredith ta má se zpěvem zkušenosti. Cheryl tak ta je tady asi ten poslední člověk, co se bojí mikrofonu a já, no… já jsem vždycky pro každou ptákovinu. Jen kluci seděli na zadku.”

„No, srábory.” prohodí vlasama Cheryl.

„Hmm, třeba příště.” zamumlá Marcus. „Kde je Fred?”

„Šel platit.” oznámí Cheryl.

„No, vidíš to bych měla taky. Tak zatím.”

„Čau, uvidíme se ve škole.” mávne na mě segra a já se odeberu k pokladně.