Meredith
Bylo příjemné mít konečně normální život a zbytek prázdnin mi utekl jako voda. 1. září jsem mě babička doprovodila na nádraží, kde jsem se potkala s Vicky. Sotva se vlak rozjel šly jsme hledat volené kupé.„Hele tady určitě nebudem vadit." usmála se Vicky a vešla do kupé, kde seděli ti její tři kamarádi, co nás loni zachránili. Ze všech tří jsem si pamatovala jen Coopera.
„Mate tu volno?" zeptá se Vicky a ta holka kývne.
„Jasně. Pojďte."
„Děkujem." sedla jsem si vedla Coopera a usmála se. „To je hrozný. Prošly jsme asi dva vagóny, ale všechno je plné. Mám pocit, že rok od roku je tu víc lidí."
„Spíš si vyšla ze cviku, Medy." konstatovala Vicky. „Loni si vlakem do Bradavic nejela."
„Jela jsem zpátky." připomněla jsem. „Ale máš pravdu. Rok v ústavu udělal svoje." ruku zasunu do kapsy a leknu se. „Ježusky, bobiii, ty se taky nepřipomeneš." z kapsy vytáhnu svou žabičku a pohladím jí není moc velká jen asi na půlku moji dlaně, takže se v kapse schová velmi snadno . „Dobrý?"
„Ježíši další žába." protočí očima ta holka.
„Nech si ty blbý řeči Scarlet. Jsem náhodou rád, že už tu nebudu jedinej." zastane se mě Cooper a já se k němu zase otočím. „Máš taky žábu?"
„Jasně." zvedne žabu, bylo o něco větší než ta moje a dá si jí na klín. „ Harold." záhubí se a já se napřímím.
„princezna Evelyn von Pond." přinesu hrdě a kupé se uchechtne. „Zkráceně Evelyn."
„To jméno si jí dala sama?" zajimal se Cooper.
„Jo, vlastně jsem si jí kupovala jen kvůli sboru, ale nějak mi přirosla k srdci."
„To žáby umí. Vím, jak mě to vždycky vyděší, když Harold zmizí. Rad totiž utíká."
„Evelyn taky. Pořád. Třeba včera. Já jsem na ni volala asi hodinu a hledala ji po domě jak cvok."
„To zanáme taky, viď Harolde....Harolde?"
„Zas ti utekl?" Zbystří ten druhý kluk co se doteď bavil s holkama.
„Nne asi...Hele máme jistoti, že je v kupé."
„Výborně!" tleskla ironicky Scarlet. „Tak jak loni byl v kupé?. A pak ho přinesla Vicky?"
„Klídek. Nechceme ho raději najít?" návrhne Vicky
„Vicky má pravdu. Jenom Evelyn vtáhnu... Sakra." až když jsem se podívala na ruce zjistila jsem, že zam Evelyn není. Podivala jsem se na Coopera a naprázdno polkla.
„Neboj. Musí být v kupé oba." začne mě uklidňivat a postaví se, ale zarazí se. „Nebo ne... někdo nedovřel dveře." ohlednu se a placnu se do čela.
„Sakra! To byla já. Musíme je najít než je někdo zašlápne."
Vicky
A tak jsme po celém vlaku hledali dvě žáby. Asi po půlhodině co jsem ani jednu nenašla jsem se naštvaně opřela o zábradlí na chodbě vagónu. Mám dost. Vůbec se nedivím, že to Scarlet nebaví a neustále na Harolda nadává. Taky bych nadávala.„Podělaný žaby." úlevím si a protáhnu si krk.
„Copak máš proti žabičkám?" postaví se vedle mě Teddy, který se vracel z pánských záchodů, ani jsem si nevšimla, že stojím kousek od nich. Výborně ten mi tu chyběl
„Nic pokud je nemusím nahánět po vlaku jak cvok."
„Copak? Meredith?" zeptá se a já kývnu na souhlas. „Taky, ale hledám i Harolda, ale nemám čas ti nic vysvětlovat." pustila jsem se a chtěla Teddyho obejit jenže ten války sebou nějak prudce škubl a nebýt právě Teddyho a jeho hrudi, do které jsem vrazila, ztrátila bych balanc.
„Vii jsi vpohodě?" zeptá se a u toho mě drží za rameno. Já k němu zvednu oči, takže přímo koukám do těch jeho. Byl to takový jiný pohled něž když se spolu hádáme. Najednou byl tak blízko a já šla taky blíž a blíž když se to nějak stalo a my se políbili.
Byla to jedna pusa a pak zase milimetrová vzdálenost mezi námi. Když se to stalo znovu a znovu a až po chvílce jsem si uvědomila co se děje. Zatlačila jsem mu do ramem a odtrhli jsme se. Oba jsme od toho druhého udělali krok dozadu. Byl minimálně stejně zmatený jak já. Zhluboka jsem se nadechla a něco řekla:
„Já- já musím hledat žábu-by"
„A já-á-á mu-mu-uset za klukama." oba jsme přikývli a odešli jiným směrem. Ani nevím kam jsem šla, nebo co se dělo, ale nějak jsem vrazila do Lori, co vracela do svého kupé.
„Vicky." usmála se na mě Lori. „Před chvilkou tu byla Meredith, poprosila, mě abych ti řekla, když tě potkám že Evelyn i Harolda našli a šli do kupé."
„Hmm Jo jo mám se dobře." kývla jsem
„Vicky? Prosím tě slyšela si co jsem ti řekla?"
„Jo jo, emm. Já nemám čas hledám Harolda. Harolda von Pond a a tu Evelyn. Ne vlastně Evelyn von Pond a jen Harold jo tak se jmelí. Teda jmenují. Jsou z žaby. Nevidělas je?" Lori na mě koukala jak na blázna a já nechápala proč.
„Víš co, pojď." vzala mě kolem ramen a odbedla do kupé, kde seděla Annie, která mi mávla na pozdrav. „Tak, hezky hačni. Ven si na klín kočku, a řekni nám co se stalo." Annie zbystřila a poslouchala. A já začala hladit Loriinou kočku co jsem měla v klíně
„Proč si myslíš, že se něco stalo?"
„Protože seš total zmatená a máš rozmazanou rtěnku." řekne Lori
„Dost solidně." dodá Annie.
„Fajn, já vám to teda řeknu, ale nikomu jinému ani holkám to neřeknete, jasný?"
„Fajn." kyvly obě najednou
„Dobře... já se tak nějak omylem líbala s Lupinem." řeknu a podrbu kočku za ušima
„Ještě jednou? Protože to to? To jak?" vykoktá Lori a já pokrčík rameny.
„A nesbližovala ses a tím Davem? Nebo jak se jmenuje."
„Jo ale nechodím s ním. Ani s Teddym a s ním ani nebudu. Nechci! Ale jsem t toho trošku vykolejená, protože protože to prostě byla první pusa a já ji dostala od Lupina."
„A seš si jistá, že ho nechceš?"
„Naprosto Annie! To. Co se stalo byla nějaká chyba v metrixu! Vůbec to nebude pokračovat. Prostě si každý půjdeme svou cestou. Tečka konec."
První pusa bývá nejsladší, ale vypadáte to, že pro Vicky a Teddyho to úplně neplatí...🤔
ČTEŠ
I s čarodějkami mává puberta...
RomantizmVěk mezi 11 - 17 rokem života je pro všechny plný změn. Pro malou Vicky s nalomeným srdíčkem to ovšem není jen nástup do školy. Ona a její kamarádky bude muset čelit nejednomu problému. Ať už se to bude týkat kamrádství, mazlíčků, dospívání, nemoci...