Lori
Byla jsem ráda, že se Vicky nezlobí, ale stejně mě celý ten incident s Teddym dost mrzel. Skoro celý den jsem nad tím uvažovala. Holky si všechny našly nějakou zábavu a mě nic nebavilo. Tak nějak jsem nemohla přestat myslet na to co o mě Teddy řekl. To si vážně všichni myslí, že všichni ze zmiozelu jsou bezcitní? Nasadil mi hrozného brouka do hlavy a po nějaké době jsem toho měla dost. Je jen jediná osoba, která mi řekne v tomhle ohledu pravdu.Zvedla jsem se z křesla u krbu, kde jsem seděla se ségrou, které prozorovala jak Vicky a Meredith hrají kouzelnicé šachy. Řekla jsem jim, že si půjdu něco zařídit a odešla jsem. Scházela jsem zrovna schody, které vedly do přízemí, když jsem pod nimi uviděla Cheryl s Marcusem, kterí šli k velké síni.
„Ahojky." zavolám na mě a Cheryl se ohlédne.
„Ahoj. Jdeš na jídlo?"
„Ne... vlastně hledám Marcuse. Nevíš kde je?" svou otázku jsem směřovala na Freda.
„Jo je v severní věži. Má školní trest."
„On? Kvůli čemu?" podivila jsem se
„No, úplně si nesedl s učitelem na obranu proti černé magii. Myslím, že má vymalovat starou třídu jasnovidectví, když Trelawneyouvá skončila loňským rokem."
„Aha. tak jo, díky." usmála jsem se vydala na cestu do severní věže. Bože těch schodů, ale zvládla jsem to. Vylezla jsem po žebříku dovnitř a zavřela padací dveř.
„Ahoj." pípla jsem když se na mě Marcus otočil. Držel v ruce štětec a u něj byl kýbel s bílou barvou. Celá třída vypadala mnohem větší, když tu nebyl nábytek a ni koberec.
„No ahoj, co tu děláš?"
„Já no... emm slyšela jsem, že máš malovat a tak mě napadlo ti jít pomoct. Protože... manualní práce je něco u čeho nebudu muset přemýšlet a o to přesně potřebuju. Nemyslet." pokrčila jsem rameny a vzala jakýsi další štětec co tu by.
„Vážně? Ale víš, že při práci se spíš dobře přemýšlí."
„Hmm."
„A taky svěřuje. Tak už mi řekni, co se děje Bludičko." Usmála jsem se během toho, co jsem si dělala drdol a řekla:
„Fajn... emm nevím jak moc se to rozneslo nebo nerozneslo, ale dneska jsem měla takovou výměnů názorů s Teddym."
„Slyšel jsem." přikývl. „Hodně lidí slyšelo."
„No jo. Velká síň asi není nejvhodnější místi na hádky."
„Lori, sundal bych si tu mikinu, než si ji zasviníš." upozorní mě, když jsem namáčela štětec a já přikývla. Štětec položím do kýble a sundám si mikunu.
„No, ale zpátky k tý hádce... Teddy mi řekl, že jsem bezcitná. jako většina zmiozelských. Je to pravda? Chovám se bezcitně? Protože je možný, že si to třeba neuvědomuju a zbytečně tak některé věči vyhrocuju. Jako dneska."
„Lori to je blbost." ujistí mě Marcus. „Ty nejsi bezcitná. Kdybys byla tak nad tím takhle nepřemýšlíš. Lupín mele blbosti. Proč jste se vlastně hádali?"
„Kvůli Jessice... tak nějak nemám náladu se ji omlouvat za můj výstup včera večer v šatně po tréningu." řeknu a vylovím štětec. Pak se postavím k jedné stěně a začnu s malovaním.
ČTEŠ
I s čarodějkami mává puberta...
RomanceVěk mezi 11 - 17 rokem života je pro všechny plný změn. Pro malou Vicky s nalomeným srdíčkem to ovšem není jen nástup do školy. Ona a její kamarádky bude muset čelit nejednomu problému. Ať už se to bude týkat kamrádství, mazlíčků, dospívání, nemoci...