I s čarodějkami mává puberta...

Vzpomínky

Teddy.
Já i Filip jsme se rouběhli k hradu. Mlčky. Nějak jsem nemohl úvěřit tomu, co jsem se dozvěděl. Ben je vlkodlak. Ben! Sakra znám ho od prvního ročníku! Jak je možné, že jsem si za ty roky ničeho nevšiml? Vždyť jsme spolu skoro pořád! A jak to, že to ví Annie? Když jsme na to nepřišeli mi dva s Filipem. Jenže pak se mi hlavou začnou honit vzpomínky:

Flashback #1
„Neee. Snad, si nemyslíš, že budu fandit tobě." odsekne Vicky a zse se všichni pobaví. Mně však do smíchu není.

„Správně Vicky." obejme ji Lori kolem ramen a všechny se vydají k tribuně. Jen Annie se na poslední chvíli otočí a očime jako by se na něco ptama Ben. Ben jen příkývl a Annie se pousmála. Pak se otočila za svými kamarádkami a my odešli do šatny.

_____________________________________

Ten zápas se hrál po úplňku!

Flashback #2
„Hmm no výborně. Takže si vpohodě. Tak se zvedej." řeknu a v tom za Vicky cosi zavije a oba se a ohlednem. Nestojí tam však žádný vlk nebo cokoliv, coby ho připomínalo, nýbrž nádherný sněhově bílý jednorožec.

„páni." šeptnu. K jednorožci se nakloním kousek blíž, ale když to udělám, jednorožec se otočí a odcválá pryč.

„Zvláštní. Loni nám říkali, že jsou to plachá a stádová stvoření." řeknu a znovu se podívám na Vicky

„Jsi vpořádku? Můžeš vstát?" přikývne a já ji pomůžu na nohy.

____________________________________

Panebože ten jednorožec vlastně nebyl jednorožec! Byla to Annie! A to co vylo byl Ben! Což vysvětluje i:

Flashback #3
Při snídani po mém školním trestu jsme si s klukama sedli kousek od dveří. Po jídle jsme se chtěli odebrat na hodiny jen Ben, který byl dneska ráno vzhůru první, řekl, že si jen něco musí vyřídit. Došel a Annie, cosi ji pošeptal a pak se k nám vrátil. Stihli jsme zajít za roh než nám došlo, že Ben tu zas není. Nenápadně jsme se koukli zpět a před síni stáli Annie a Ben a o čemsi se dost nahlas bavili.

„Ne, Annie, víš co všechno se včera mohlo stát?"

„Ale nestalo!" odsekla Annie.

„ No, Ale mohlo! A ty s tím taky přestaneš! Je to nebezpečný. Takže. Konec, Tečka."

„PROSÍM TĚ UKLIDNI SE!" vyštěkne Annie a já s Filipem sebou cuknem.

„Víš ty co pojď si to vyříkat jinam." vezme ho za paži a odtáhne na školní dvůr.

____________________________________

Panebože! Jak to, že mi tyhle všechny naznaky a detaily do sebe nezapadaly dřív? Já i Filip jsme mlčky doběhli ostatní kteří už byli ve vstupní síni.

„Tady jste." zaraduje se Alison. „Kde je Annie a Ben? A kde jste byli tak dlouho?"

„Na ošetřovně... Bena trefilo jakési kouzlo, Annie tam s ním zůstane dokud ho madam Pomfreyová nevyléčí. Těžko říct kdy se vrátí do pokoje." zalže Filip.

„A ona je vpohodě?" zeptá se Lori

„Jo neboj." uklidním ji.

„Měli bychom jí někam kde nebudem tolik na očích..." řekne Cheryl.

„To je pravda....tak tam?" se Lori a ostatní holky kývnou. Zprvu jsem to nechápal, ale pak nás zavedly do jakési kolejní místnosti, která měla barvy všech kolejí. Sotva jsme vešli nachytali jsem ti skřítka, který tu uklízel. Nabídl se, že nám donese kakako, to jsme přijali. Do deseti jsme pili kakako a poslouchali Meredith, která nám objasňovala, jak se vlastně do té pevnosti dostala.

„Naši jednoduše využili toho, že jsem byla nemocná. Jakmile se mi dračí spalničky vyléčily místo aby mě poslali do školy, mě šouply do toho ústavu. Nikdy vám nezplatím, to co jste po mě dneska večer udělali." řekne nakonec. „Opravdu, moc vám všem děkuji. Jste blázni, že se takhle ženete do nebezpečí."

„Jsi naše kamarádka Medy a to pro sebe přátelé dělají." obejme ji Cheryl a Medy se zadívá na Coopera.

„No a vy tři jste taky blázni. Jdete zachránit někoho, koho ani neznáte."

„Známe Vicky a ta si umí vybírat kamarády." nějak dál ten hovor pokračoval, ale moc jsem ho už nevnímál. Došel jsem k oknu a koukal se na les. Tam někde teď pobíhá Ben. Měl jsem hrozně zvláštní pocit.

„Jsi vpořádku, Teddy?" ozve se vedle mě známý hlásek. Byla to Vicky.

„Jasně jsem..." pokusím se o úsměv. „Jen jsem unavený..."

„To my všichni. Taky se už odebíráme na koleje." usměje ae a pak se vydá ke dveřím. Skoro nikdo tu už nebyl a potom co odešla Vicky, jsme tu zůstali jen já a Filip.

„Tak asi taky půjdem." zvedne se z křesla a přesně v ten moment tu zaklepe na okno sova,.když jsem ji pustil dovnitř, došlo mi, že je zo Adelaide. Vzal jsem si dopis a sova odlétla.

„Ja to od Annie." oznamím.

Ahoj kluci,
Asi víte proč vám píšu. Nemám moc času takže půjdu rovnou k věci. Jelikož je mi jasné, že budete chtít vysvětlení tak příjďte zítra ráno do Chroptící chýše. Jakmile se rozední Ben bude zase takový jaký byl před tím. Do Chroptící chýše se dostanete přes vrbu mlátičku, je tam suk na kameni. Když ho zmáčknete, vrba sebou přestane mlýt. Pod ní je tajná chodba a tou se dostanete přímo k nám. Ještě jsem vás chtěla poprosit aby jste sebou vzali něco k snídani.
Musím už končit, jsem schovaná v koupelně a nevím kdy mě tu nejde a když nejsem ve formě zvěromága, tak je nebezpečný.
Díky, Annie.

„No... takže ráno." kývne hlavou Filip a pak už se oba vydáme do Mrzimorské koleje.

A je tu další část. Co myslíte? Změní se přátelství Teddyho, Bena a Filipa, když Tedd a Filip zjistili jeho tajemství?