Opinion | Harry Styles CZ

11. » Everybody knows

"Odkud teda si?" zeptala jsem se ho rovnou.

"Z Anglie," sledoval slunce.

"Říkal si, že ses přistěhoval ze Seattleu, takže čekám," usmála jsem se na něj a on po mně hodil úšklebek.

"Jsem prostě z menšího města v Anglii, potom co jsem začal bydlet s otcem, jsme se přestěhovali do Seattleu a teď jsem tu." Věnoval mi pohled bez jakékoliv emoce ve tváři.

"Aha," řekla jsem potichu. Chtěla jsem si znovu opřít hlavu o jeho rameno, ale Harry ke mně zezadu přistoupil, spojil si ruce na mém břichu a hlavu položil na rameno. Od jiného kluka by mi to přišlo nevhodné a celkově by mi to vadilo. Vzhledem k situaci a k tomu, co jsme řešili mi to přišlo jako pěkné gesto.

Slunce už pomalu celé zapadlo, proto jsem se otočila a objala ho.

"Všechno se zlepší, uvidíš." Zašeptala jsem mu do ramene.

"Doufám," povzdechl Harry. Odtrhli jsme se a já se mu podívala do očí.

"Měli bychom jít," usmála jsem se a vylezla zpět nahoru k parku. Jelikož už slunce zapadlo, začala být tma. Logicky.

S Harrym jsme šli v tichosti nejkratší cestou k ulici, kde jsem já bydlela s taťkou a stejně tak i on.

"Hele Harry, nechceš jít k nám?"

"Proč?"

"Já," začala jsem trapně. Ani vlastně sama nevím proč jsem se ho zeptala. "Prostě po tom, co si mi řekl, si myslím, že tvému otci vadit jedna noc bez tebe nebude a tobě to prospěje. A..." odmlčela jsem se. "Chtěla bych s tebou trávit víc času, kudrnáči." zasmála jsem se. Ještě že byla tma, jinak by Harry viděl, jak moc jsem byla červená, ale řekla jsem mu to, co jsem chtěla.

"Ehm," bylo jediné, co z Harryho vyšlo. "Šlo by to," úsměv se mu objevil ve světle lamp. "Skočím si jen domů pro nějaký věci, do školy třeba." Chytil mě za ruku a lehce palcem přejel hřbetu ruky. Pak se vzdálil a naše ruce se rozpojili.

"Hlavně pak nezvoň," ani jsem nemusela křičet, protože v ulici bylo neskutečné ticho, že by byl slyšet spadnout špendlík.

Přišla jsem domů a potichu za sebou zavřela dveře. Přešla jsem do obýváku a viděla Cam dívat se na televizi, taťka už teda spal.

"Ahoj Cam, já...než ti budu něco vykládat. Pozvala jsem Harryho na noc sem." oznámila jsem bez přestávky. Zdálo se, že byla chvíli v šoku, ale pak se na její tváři vykouzlil široký úsměv.

"Panebože, děláš si srandu?" usmívala se jak měsíček na hnoji. "Zítra po škole tě zvu někam na kafe a všechno mi řekneš jasný?" Stačila jsem jen přikývnout a Harry už klepal na dveře. Jen jsem se stihla na Cam usmát a běžela jsem otevřít dveře.

"Taťka už spí, tak potichu," vedla jsem ho do obýváku a představila ho Camille. Ona se usmívala jak sluníčko i Harry vypadal spokojeně. Po chvíli jsem ho odvedla do pokoje a zavřela jsem za námi dveře.

"Pokud se budeš chtít sprchovat, tak koupelna je hned vpravo od mého pokoje," usmála jsem se a nachystala nějaké věci do školy. Harry mezitím zmizel v koupelně vedle mého pokoje a já se šla pokojně vysprchovat do koupelny, co patřila k ložnici. Jen jsem se rychle osprchovala a převlékla do pyžama. V pokoji jsem byla ještě rychleji než Harry, takže jsem se stihla i odlíčit.

"Wau, rychle si to stihla," zasmál se Harry, když přišel do pokoje. "A kde budu spát?" Věnovala jsem Harrymu pohled a pak ho přemístila na dvojlůžkovou postel.

"Pokud ti to teda vadí, domluvím ti extra lůžko," zasmála jsem se.

"Budu to muset nějak přežít no," povzdechl si.