Opinion | Harry Styles CZ

35. » Magazines

"Rylen?" ozvalo se hned, co jsem vešla do domu
"Ano?" řekla jsem mírně otráveně.
"Přišli už nějaká čísla časopisů, ve kterých jsi," matka scházela ze schodů a ukázala směrem do obýváku. Musela jsem se tam tedy vydat a prohlédnout si fotky. Na konferenčním stolku ležely čtyři časopisy. Hned jsem po nich sáhla a začala si je prohlížet. Nemohla jsem říct, že by se mi moje fotky nelíbily, byly skvělé a za ty peníze to určitě stálo. Ale rozhodně bych nechtěla strávit nejlepší roky svého života focením fotek a následným prohlížením jich.

"Tak co líbí se ti?" ptala se matka. Ptala se jen proto, aby jsme spolu alespoň trochu komunikovaly.

"Jo, líbí. Ale nikdy bych takovou práci dělat nechtěla. Nenaplní mi to život," popadla jsem časopisy a otočila se směrem k chodbě, pryč z obýváku.

"Ale o tom jsme vždycky snily Rylen!" křikla mi ještě matka do zad. Její zvolání ve mně vyvolalo směs několika pocitů. Vztek a neporozumění.
"Ne, matko! To byl vždycky tvůj sen ze mě udělat úspěšnou modelku! Protože se tobě tvoje modelingová kariéra nepovedla!" zvýšila jsem hlas. Cítila jsem jak mi na čele vztekem vystupuje žíla. Matka se vypadala, že chce něco namítnout, ale z úst jí vyšel jen vzdych. Měla jsem pravdu totiž, neměla, co namítnout. Otočila jsem se zpět do chodby a odešla jsem. Byla jsem ráda, že jsem jí všechno, co jsem v sobě dusila, řekla na rovinu. V pokoji jsem hodila časopisy na stůl a konečně jsem sebou plácla o postel. Nechala jsem svoje myšlenky proudit. Dneska byl zajímavý den. Nová Harryho kamarádka, Andrew a hádka s matkou. Takže tento den nebyl tak pozitivní jak jsem myslela. Převládali negativnější věci. Povzdechla jsem si a přivřela oči. Najednou mě přepadla únava a než jsem se nadála, usnula jsem.

Ráno jsem se probudila leknutím, že jsem zaspala. Naštěstí jsem se vzbudila včas. Odhrnula jsem peřinu a neovál mě chlad jako obvykle. Pohlédla jsem na spodní část mého těla a spatřila jsem oblečení, ve kterém jsem byla včera. Rychle jsem se svlékla a přeběhla jsem do sprchy, která mě krásně probrala. U skříně jsem dlouho nepostávala, vytáhla jsem první džíny, co mi padly pod ruku. Měla jsem štěstí na svoje oblíbené s dírami na kolenou. K nim jsem přidala obyčejné černé tričko, nějaké doplňky a byla jsem nachystaná. Rozhodla jsem se dnes na makeup vykašlat. Sešla jsem z prvního patra do přízemí a rychle se nasnídala a mohla jsem vyrazit do školy. Měla jsem drobné zpoždění, ale nevadilo to, obvykle jsem přijížděla do školy moc brzo, takže když jednou přijedu se zvoněním, nic se nestane.

Cesta nebyla tak hladká jako obvykle, proto jsem rychle vyskočila z auta a pádila do třídy. Věděla jsem, že učitel už je na cestě, proto jsem ještě přidala. Vběhla jsem do třídy a rychle si sedla na svoje místo. Oddechla jsem si, že jsem to stihla. Neměla jsem zájem zůstávat po škole, kvůli minutě pozdního příchodu. Podívala jsem doprava a setkala se s nejkrásnějším párem očí.

"Vypadáš uříceně," pronesl Harry chraplavým hlasem.

"Děkuju teda," protočila jsem na něj se smíchem oči, pak už vešel učitel a my museli vstát. Ani jsem učitele neposlouchala, na to jsem byla dost unavená. Rozhlédla jsem se po třídě a spatřila blonďatou slečnu hned za Harrym. Byla to ta nová, která s ním včera strávila odpoledne. Měla jsem z ní zase ten zvláštní pocit. S povzdechem jsem otočila hlavou zpět k učiteli a napsala si alespoň pár poznámek z hodiny. Po hodině jsem na Harryho počkala. Byla jsem ráda, že ho vidím.

"Ahoj," pozdravila jsem s širokým úsměvem Harryho a padla mu okolo krku. Natahovala jsem se mu k obličeji pro polibek, ale on mě na poslední chvíli zastavil.

"Tady ne," pošeptal a za ruku mě táhl za roh. Zmateně jsem za ním klopýtala a dožadovala se vysvětlení.

"Nechtěl jsem, aby nás viděla Nicole, pronásleduje mě jako pes! Je hrozně vlezlá," vysvětlil mi ten spěch hned potom, co mi věnoval krásnou pusu.

"Moment, Nicole je ta nová holka?" Harry přikývl na moji otázku.
A
"Vždycky, když se na ni podívám, sleduje mě už. Je to docela děsivý," předstíral strach. Zasmála jsem se nad jeho komediálním výstupem.

"Jdeme na hodinu?" potáhla jsem ho za rukáv mikiny a rozešli jsme se k učebně 202. Sedla jsem si na svoje místo a podívala se na Harryho, který už seděl přes uličku vedle mě. Vesele na mě koukal jeho zelenýma očima, byly plné jiskřiček. Když si všiml, že ho také pozoruji, koutky se mu zvedly do úsměvu. Šířila se z něj pozitivní energie, kterou museli všichni cítit. A i když jsem od Harryho odvrátila pohled, pořád jsem věděla o přítomnosti jeho očí na mně. Dělal to schválně, provokoval mě tak. Jednou za čas se na mě v hodině podíval a propíjel mě pohledem, naneštěstí jsme měli učitele, kterému vadí i obyčejná výměna pohledů, proto jsem se na Harryho ani nepodívala, možná jedině koutkem oka.

"Přestaň mě provokovat, Harry!" hned jak zazvonilo, snažila jsem se mu rozkázat, ale nebral mě vážně. "Harry," ukázala jsem na něj prstem, jediná reakce bylo vysmátí do obličeje.

"Co to máš dneska z náladu," nechápala jsem a rychle vyrazila na další hodinu.

"Rylen, máme společnou hodinu! Počkej!" křičel za mnou. Ale to už jsem ze dávno rozhodla, že ho poškádlím taky. Zrychlila jsem svůj krok a po chvíli se dokonce i rozběhla. Za mnou jsem slyšela Harryho omlouvat se lidem, které pravděpodobně při běhu srazil. Vběhla jsem do třídy a sedla si na místo celá udýchaná.

"Rylen? Co se děje?" slyšela jsem Louisův hlas zezadu třídy. Otočila jsem se na něj s úsměvem a ukázala na dveře.

"První," vyplázla jsem jazyk na Harryho, když se objevil ve dveřích. Harry se zhluboka nadechl a vydechl, pak teprve promluvil: "Chováš se dětinsky Rylen, uvědom si to," snažil se s vážnou tváří přejít k svému místu, ale koutky mu cukaly. Rozhodla jsem se přistoupit na jeho vážnou hru. Přestala jsem si ho všímat a pečlivě jsem poslouchala učitele a psala si zápisky. Koutkem oka jsem sem tam zahlédla Harryho naštvaný pohled, způsobený mojí ignorací.

"Psst, Rylen!" slyšela jsem z levé strany.

"Shh, Harry! Učitel se dívá přímo na nás!" snažila jsem se ho nějak odlákat, abych mohla pokračovat v mojí ignoraci.

"Miluju tě,"

"Harry," hodila jsem po něm zamračený pohled.
"Rylen, tak moc tě miluju,"

"Harry, teď není ten správný čas na to, aby-"

"Jsi krásná, víš to?"

"Harry, přestaň!" žádala jsem ho, i když mi jeho lichotky dělaly dobře.

"Vím, že mě miluješ," ukončil rozhovor Harry a vítězně se na mě usmál. Znovu ten jiskřivý pohled a podlomila se mi kolena, naštěstí jsem seděla na židli, takže to nebylo znát.

______________

AHOJTE!! Jsem zpátky z lyžáku, takže jste i bohužel museli na díl počkat:( I tak doufám, že se vám líbil!!! Mě jeho psaní bavilo, i když je to takový spojový díl bez velkého děje (ten bude přístě)

Hele holky, sleduje tu nekdo Teen wolf nebo PLL? Já tyto serialy sleduju a tak me zajímá jestli tu je někdo takový :)

A taky děkuju za 46k PŘEČTENÍ!!! <3 JSTE SKVĚLÝ

Mám vás ráda, Klárka <3