Opinion | Harry Styles CZ

53. » Niall back in the town

       

„Neříkala si, že New York je velký město?" Zeptala jsem se Charlotte, stále pozorujíc kudrnáče.
„Jo proč?" Místo odpovědi jsem kývla k Harrymu procházejícímu mojí nejoblíbenější kavárnou

Ze všech kaváren v New Yorku si musel Harry vybrat zrovna tuhle.
„Charlie, nemám ho jít pozdravit? Aby pochopil, že mi je lhostejný a nebojím se s ním bavit?" Poptala jsem se o radu.
„No já nevím. Potom, co si od něj zdrhla? Poukázala moje nejlepší kamarádka na večírek.
„Haha, máš pravdu." Zasmála jsem se nad svojí vlastní trapností a zůstala sedět na místě. Vlastně jsem si přála, aby si mě nevšiml. Což se k mé smůle nestalo. Harry už se svou odpolední kávou skoro opustil podnik, když se jeho oči střetly s mýma. Obličej mu prozářil široký úsměv a kroky změnil směr. Během pár vteřin stál u našeho stolu a seznamoval se s Charlotte.
„Ahoj, Rylen. Rád tě opět vidím."
„Ehm-"
„Potěšení je na její straně," nenechala mě Charlotte doříct štiplavou poznámku. Harryho úsměv se ještě rozšířil a poukázal na volnu židli u našeho stolku. „Můžu?" Jeho oči mě propíjely a očekávaly odpověď. Přikývla jsem a nervózně pohlédla na Charlotte. Nedokázala jsem vyčíst Harryho záměr, proto jsem byla jako uzlíček nervů.
„Tak už sis rozmyslela moje pozvání na přátelskou schůzku?"
„Harry," mírně jsem protočila oči v sloup.
„Jo, vlastně už se rozhodla, že Rylen?" Žduchla mně Charlie loktem do paže a spiklenecky mrkla. Nehodlala jsem ale hrát tu její hru.
„Vlastně ne, nerozhodla jsem se." Zamračila jsem se na kamarádku. „V práci teď pracujeme na důležitém projektu, takže mám minimum času. Bohužel," dramaticky jsem vzdychla. Charlotte na mě vytřeštila oči a Harryho úsměv se smrsknul. Mělo to účinek, jaký jsem chtěla. Harry čekal, že mu skočím okolo krku. Mýlil se. On vždycky věří, že všechno skončí dobře. Líbilo se mi to na něm. Jenže si ho už nemůžu pustit k tělu. Uvědomila jsem si (bohužel až po pěti letech), že se musím posunout dál, vlastně se na to docela těším. Všechny tyhle myšlenky se mi honily hlavou během vpíjení mých očí do těch Harryho. Pohlédla jsem k francouzskému oknu, za kterým létaly blesky fotoaparátů jako splašené, a zpět na Harryho.
„Děkuju, ale už musím. Mějte se."
„Kam?"
„Na rande." Zvedla jsem se ze své židle a nechala je překvapené podruhé. Utekla jsem paparazzi, a jakmile jsem seděla v taxíku, naťukala jsem Charlotte textovou zprávu, že jí peníze za zaplacení mého účtu dám hned, co se uvidíme. Odpovědí mi na to byla otázka na úplně jiné téma.
S kým máš rande?

Rozhodla jsem se ji ignorovat, sama jsem odpověď neznala. Musela jsem ji ale do dvou hodin zjistit a ukázat světu. Do karet mi hrál hovor od Nialla, který mě velmi překvapil a potěšil.

„Nialle? To si děláš srandu. Strašně dlouho jsem neslyšela tvůj hlas a ještě déle jsem neviděla tvůj obličej." Nepustila jsem ho ze začátku ke slovu.
„Ahoj, Rylen, tak to mám pro tebe skvělou zprávu. Dneska jsem přijel do města, budu se sem stěhovat."
„Cože? Svět se snad úplně zbláznil!" Zasmála jsem se. Narážela jsem tím i na Harryho, který se sem taky přestěhoval. „Jsem tak ráda! Páni, Nialle, máš tak za hodinku čas?"
„Chtěl jsem se zeptat na to samé," veselý smích se ozval na druhé straně telefonu. Uvědomila jsem si jak moc mi on a Louis chybí. „Za hodinu tě vyzvednu u tebe, dobře?"
„Dobře, moc se těším. Pa." Ukončila jsem hovor a celá nadšená podala taxikáři určitou sumu. Doklusala jsem ke dveřím, které mi otevřel vrátný.

„Dobré odpoledne, Petere."
„Slečno Ibsenová," kývl na mě a já mu poděkovala širokým úsměvem. Výtahem jsem vyjela do příslušného patra a odemkla dveře mého bytu. Okamžitě jsem vlezla do sprchy a rychle se vysprchovala. Líčení se mi podařilo nezničit, stačilo ho jen upravit na večerní, tmavší verzi a jít se převléct. Vybrala jsem si denimové šaty a přehodila přes ně lehký béžový kabát, přece jenom už je začátek podzimu. Páskové boty na tlustším podpatku stejné barvy jako kabát jsem si obula, přidala jsem outfitu šmrnc doplňky a do pěti minut volal vrátný, že přijel pan Horan. Po vystoupení z výtahu jsem prosvištěla vstupní halou k Niallovi stojícímu u dveří.